Vojáci odsouzení k trestu smrti, aby prosadili vojenskou disciplínu

13 vojáků v DR Kongo bylo odsouzeno za obvinění z vraždy a zbabělosti

Třináct vojáků v Demokratické republice Kongo bylo odsouzeno k trestu smrti ve snaze prosadit vojenskou disciplínu, uvedla ve středu agentura Reuters s odvoláním na místní představitele. Odsouzení, vynesená vojenským tribunálem v provincii Severní Kivu, zahrnovala obvinění z vraždy, rabování a zbabělosti.

Rozhodnutí přichází v době, kdy vládní síly bojují se skupinami rebelů v nestabilních východních oblastech země. Armáda se snaží udržet disciplínu mezi svými jednotkami, protože čelí trvalému násilí ze strany povstalců. Mluvčí armády Mak Hazukay řekl, že nedisciplinovanost, včetně dezerce a vnitřních střetů, umožnila rebelům získat územní zisky.

„Někteří vojáci, kteří mají bojovat s nepřítelem na frontě, prokázali určitou nedisciplinovanost. Museli jsme zorganizovat tento vzdělávací proces, abychom dali věci do pořádku,“ řekl Hazukay agentuře Reuters.

Soudu čelilo celkem 24 vojáků. Čtyři dostali tresty odnětí svobody v rozmezí od dvou do deseti let, šest bylo zproštěno viny a jeden případ je stále v šetření.

Konžský vojenský prokurátor Kabala Kabundi řekl, že soudy měly „pomoci obnovit důvěru mezi armádou a obyvatelstvem“. Dodal, že odsouzení vinu popřeli a mají pět dní na odvolání proti trestu.

Není to poprvé, co armáda DR Kongo uložila tvrdé tresty. V červenci loňského roku odsoudil vojenský soud v Butembu k trestu smrti 25 vojáků za dezerci při střetech s rebely. Později téhož měsíce bylo 16 dalších vojáků odsouzeno k smrti za útěk z boje v provincii Severní Kivu a šest dalších v samostatném případě.

Demokratická republika Kongo povoluje trest smrti, ačkoli de facto dodržuje moratorium na popravy od roku 2003. Vláda moratorium zrušila v březnu 2024, což vedlo k nárůstu trestů smrti, zejména pro vojenský personál. Ministryně spravedlnosti Rose Mutombo Kieseová tehdy prohlásila, že obnovení trestu smrti je nezbytné pro zmaření zločinů souvisejících s gangy, zbavení armády země zrádců a zastavení spolupráce místních obyvatel s kriminálními povstalci.

Skupiny pro lidská práva kritizovaly obnovení trestu smrti, zejména jeho aplikaci na vojenský personál. Kritici tvrdí, že tato praxe neřeší hlubší problémy v rámci ozbrojených sil, jako je špatný výcvik, nedostatek zdrojů a korupce. Místo toho volají po reformách, které by posílily efektivitu armády.