OSN požaduje od národů globální „klimatickou daň“ před nástupem Trumpa do úřadu
Zahraniční byrokraté v nikým nevolené Organizaci spojených národů (OSN) požadují, aby vlády po celém světě začaly zavádět globální „klimatickou daň“ této globalistické organizace dříve, než prezident Donald Trump v lednu složí přísahu zpět do úřadu.
Plánem OSN je přesměrovat miliardy dolarů z peněz daňových poplatníků z členských států, včetně Spojených států, do zemí třetího světa.
Podle plánu by peníze daňových poplatníků byly údajně použity na „boj proti změně klimatu“ v rozvojových zemích.
Odborníci ale varují, že do zemí třetího světa by se ve skutečnosti dostalo jen velmi málo, pokud vůbec nějaké.
Podle Financial Times globalisté tlačili na to, aby se plán rozjel dříve, než se Trump vrátí do Bílého domu.
Zahraniční představitelé účastnící se klimatického summitu OSN COP29 zvažovali, jak urychlit zavedení de facto globálních klimatických daní na financování rozvoje zelené energie.
Obávají se ale, že Trump systém vypne, jakmile bude zpět v Oválné pracovně.
Úředníci ze zemí jako Francie, Španělsko a Keňa prosazují plánování takzvaných „solidárních odvodů“.
Cílem je dohodnout se na plánu, který by ročně získal 100 miliard dolarů nebo více na financování „úsilí souvisejících s klimatem“ v zemích třetího světa, uvádí FT.
Aby OSN získala finanční prostředky, žádá země, aby de facto zvýšily daně.
V minulosti však byly diskuse o poskytování peněz na klima chudým zemím velmi napjaté.
Trump obecně odmítá posílat peníze do jiných zemí ve jménu „změny klimatu“.
Během svého prvního funkčního období Trump vypověděl USA z Pařížské klimatické dohody OSN.
Je také připraven tak učinit znovu poté, co se prezident Joe Biden připojí ke globalizačnímu paktu.
Podle FT byli účastníci letošního klimatického summitu OSN kreativní při hledání zdrojů financování.
K financování systému „solidární daně“ vyzývá OSN země, aby zvýšily daně v různých odvětvích, včetně lodního a leteckého průmyslu, obchodování s kryptoměnami, výroby fosilních paliv, výrobců plastů, miliardářů a finančních transakcí.
Není ani jasné, zda by prostředky z „solidárních daní“ skutečně proudily přímo do chudých zemí.
Úředníci z některých zemí navrhli, aby peníze šly do lodního průmyslu, aby mu pomohly v jeho „dekarbonizačním“ tlaku, uvádí FT.
Závazek lodního průmyslu snížit emise zvyšuje tlak na letecký průmysl, který zase hledí na ropný a plynárenský průmysl, aby poskytl více peněz.
Mnoho velkých leteckých společností je již členem globálního paktu o ochraně klimatu uzavřeného v roce 2016.
Tento systém však nemá podle FT generovat příjmy, které lze následně znovu použít.
Pracovní skupina zabývající se konceptem „solidárních odvodů“ zkoumá způsoby, jak navázat na odvody z letenek, které již existují ve 21 zemích.
OSN věří, že zvýšení daní pro cestující leteckou dopravou by mohlo ročně získat až 164 miliard dolarů.
Tyto emise jsou způsobeny množstvím účastníků, kteří přilétají a odlétají soukromými tryskami.
Frank Bergman
