Turecko podává žádost o vstup do BRICS: Erdoganovy riskantní hry mezi Východem a Západem
INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA
Turecko by se mohlo oficiálně stát kandidátem na členství v multipolární skupině států na nadcházejícím summitu BRICS+ v Rusku. Oficiální podání přihlášky ke členství již proběhlo. Prezident Erdogan si jednostrannou geopolitickou orientaci své země moc nemyslí.
Turecko oficiálně podalo žádost o vstup do skupiny zemí BRICS , jak uvádí zpravodajská služba Bloomberg. Překvapivý krok podtrhuje touhu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana redefinovat globální roli své země a navázat spojenectví nad rámec tradičních západních partnerů.
Turecko projevilo svůj zájem o vstup do BRICS před měsíci. Informovala o tom tehdy Report24 . Načasování je výbušné: Země je už desítky let členem NATO, ale zároveň udržuje úzké vztahy s Ruskem – i po jeho invazi na Ukrajinu. Žádost o členství v BRICS odráží Erdoganovu vizi multipolárního světového řádu, v němž by Turecko mělo fungovat jako most mezi Východem a Západem.
„Turecko se může stát silnou, prosperující, respektovanou a efektivní zemí, pokud zlepší své vztahy s Východem a Západem zároveň,“ prohlásil nedávno v Istanbulu Erdogan, známý také jako „sultán Bosporu“. „Jakákoli jiná metoda Turecku neprospěje, ale poškodí.“
Reakcí na zablokovaná přístupová jednání do EU je i sblížení se zeměmi BRICS – Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jižní Afrikou. V kandidatuře Turecka do EU došlo po léta k malému pokroku, což v Ankaře vyvolává frustraci.
Erdoganův zahraničněpolitický kurz však není bez rizik. Novoosmanská a nacionalistická orientace jeho politiky se pravidelně střetává se západními zájmy. Vztahy s USA a dalšími partnery NATO jsou napjaté, v neposlední řadě kvůli postoji Turecka v ukrajinském konfliktu.
Turecké vedení se přitom snaží ponechat všechny možnosti otevřené. Turecký ministr zahraničí se na konci srpna poprvé po pěti letech zúčastnil zasedání ministrů EU – na znamení dobré vůle vůči Bruselu. Oznámena byla také účast na setkání BRICS+ v Rusku.
Odborníci považují tureckou zahraniční politiku za riskantní balancování. Země chce na jedné straně plnit své závazky vůči NATO a na straně druhé budovat nová partnerství na východě. Zda bude tato strategie fungovat z dlouhodobého hlediska, se teprve uvidí.
V každém případě žádost o členství v BRICS jasně ukazuje Erdoganovy ambice postavit Turecko jako globálního hráče. V měnícím se světovém řádu spoléhá na flexibilitu a pragmatismus – i když by to mohlo západní spojence urazit. Vzhledem ke geostrategicky příznivé poloze své země však Erdogan může hazardovat vysoko a dovolit si více než mnoho jiných států NATO.
![]()