Německo se rozpadá: v roce 2024 se očekává nejméně čtvrt milionu prvních žádostí o azyl
Počet lidí, kteří „hledají ochranu“ v Německu rekordně stoupá. Zároveň se stále zvyšuje příliv nelegálních migrantů do Evropské unie. Mezitím se semafor spoléhá na masovou naturalizaci. Spolková republika prochází trvalou změnou.
Podle Spolkového statistického úřadu bylo v Německu na konci roku 2023 přibližně 3,17 milionu „žadatelů o ochranu“. Nárůst o 95 tisíc neboli tři procenta oproti předchozímu roku. Téměř tři čtvrtiny z nich byli Ukrajinci, Syřané, Afghánci, Iráčané a Turci. Zajímavé je, že podíl dívek a žen mezi uznanými ukrajinskými žadateli o ochranu byl s 62 procenty výrazně vyšší než mezi uznanými žadateli o ochranu ze Sýrie nebo Afghánistánu (po 39 procentech).
Kdo si ale myslí, že se příliv sníží, je na omylu. Mezinárodní centrum pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) se sídlem v Rakousku pod vedením bývalého rakouského vicekancléře Michaela Spindeleggera (ÖVP) předpokládá , že migrační tlak letos výrazně vzroste. Důvodem jsou plány na přísnější imigrační zákony.
Přestože předběžné údaje za první čtyři měsíce roku 2024 ukazují obecný pokles nelegálních přechodů hranic o 23 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, dochází i ke změně dynamiky. Zatímco méně migrantů se chce dostat do Evropy přes západní Balkán a střední Středomoří, počty na západoafrické trase a přes východní Středomoří výrazně rostou. To ale také znamená, že zejména v Řecku je „dopravní zácpa“, protože tato hlavní destinace vede přes východní Středomoří a odtud vede západobalkánská trasa.
V květnu zveřejněná data Eurostatu každopádně ukazují, že počet prvotních žádostí o azyl v Evropské unii v únoru 2024 byl 74 295, tedy téměř o dvě procenta více než ve stejném období loňského roku. V celé EU jsou Syřané, Afghánci a Venezuelané v čele, pokud jde o žádosti o azyl. Německo (19 490), Španělsko (13 600) a Francie (10 205) představovaly přibližně tři čtvrtiny všech těchto žádostí.
Pokud uvážíte, že únor není tradičně měsícem s vysokými počty žádostí o nelegální migraci a azyl, lze předpokládat, že v roce 2024 bude takových žádostí v Německu pravděpodobně minimálně čtvrt milionu . Vzhledem k tomu, že v případě zamítnutí žádosti o azyl nedochází k téměř žádnému návratu, většina těchto lidí zůstane ve Spolkové republice. To ale také znamená, že neexistuje žádný předvídatelný konec masové imigrace. Přes všechna tvrzení lídrů, že chtějí zavést přísnější opatření. Národnostní složení Německa se postupně mění a země se stává více muslimskou a orientálně-africkou. Ukazují to i údaje o naturalizaci , podle nichž většina z více než 200 000 naturalizovaných pochází ze Sýrie, Turecka, Iráku, Rumunska a Afghánistánu.
