Branná povinnost se do Evropy vrací, ale které země EU znovu zavedly povinnou vojenskou službu?

Vzhledem k tomu, že Německo zvažuje znovuzavedení branné povinnosti, maďarský zpravodaj Divány zhodnotil, které země v Evropě povinnou vojenskou službu prosazují

Zatímco několik zemí znovu zavádí povinnou vojenskou službu, někteří politici EU by uvítali jednotné znovuzavedení v celé EU. Maďarský zpravodajský portál Divány shrnul země, které znovu zavedly brannou povinnost.

Profesionální armády jsou na celém kontinentu nedostatečně obsazené, jak to uznává stále více evropských zemí. S myšlenkou na znovuzavedení povinné vojenské služby v posledních týdnech přišli nejen lídři EU, ale i vedení německé Křesťanskodemokratické strany.

CDU na svém stranickém sjezdu na začátku května přijala návrh, aby mladí lidé museli povinně sloužit po určitou dobu buď v armádě, nebo v sociální oblasti. Manfred Weber, šéf Evropské lidové strany, nedávno učinil podobné prohlášení, když řekl, že rozšíří brannou povinnost na celý kontinent.

Německo zrušilo brannou povinnost v roce 2011 a právě ta by byla postupně přebudována. Bývalá povinná vojenská služba by byla znovu zavedena jako rok veřejně prospěšných prací, a to buď v Bundeswehru, nebo v sociálním ústavu. Iniciativa by také otevřela možnost pro ženy vstoupit do armády. Německá vláda by znovu zavedla brannou povinnost na základě několika scénářů, takže by byla povinná pro všechny 18leté.

Švédský model je mnohými vnímán jako příklad, kde se všichni občané v severské zemi, muži i ženy, musí zaregistrovat a zároveň dát najevo svou ochotu sloužit v armádě. Ve Švédsku je do armády skutečně odvedena jen malá část plnoletých.

Německo není jedinou zemí, která přehodnotila myšlenku povinné vojenské služby, přičemž Dánsko plánuje zavést nábor žen v roce 2026.

Vojenská služba je povinná v následujících evropských zemích: Kypr, Řecko, Rakousko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Švédsko, Kypr, Dánsko a Švédsko.

Poslední zemí, která systém znovu zavedla, bylo Lotyšsko, kde všichni muži ve věku 18 až 27 let museli v roce 2023 znovu nastoupit na 11 měsíců povinné služby, pouhých 16 let po jeho zrušení, zatímco vojenská služba je pro ženy dobrovolná. Rozhodnutí pobaltského státu bylo ovlivněno rusko-ukrajinskou válkou. Litva se v roce 2015 rozhodla zavést povinnou vojenskou službu i v reakci na geopolitickou situaci.

Finsko také právě rozhodlo o povinné vojenské službě s obdobími 165, 255 nebo 347 dnů. Od 18 let mohou být povoláni všichni muži a vojenská služba je povinná do 30 let, poté jsou Finové považováni za záložníky. Kuriozitou v Evropě je již zmíněný švédský příklad, kde na základě prohlášení mohou narukovat kromě mužů i ženy.

V Řecku je vojenská služba povinná ve věku od 19 do 45 let, obvykle po dobu 9-12 měsíců, přičemž délka závisí na typu ozbrojených sil, a na Kypru je povinná pro osoby starší 18 let. V Dánsku je vojenská služba podobná do zrušeného maďarského systému s tím, že 18letí musí sloužit 4-12 měsíců, což může být nahrazeno veřejně prospěšnými pracemi.

Ti, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání i po střední škole, si mohou povinnou vojenskou službu odložit až do věku 25 let. V Rakousku se v roce 2013 v referendu vyslovilo pro odvod více než 59 procent obyvatel, přičemž všichni muži museli sloužit za osm měsíců, které lze nahradit i veřejně prospěšnými pracemi.