Petr Hannig: Něco jiného než politika (I. díl)
Víte o tom, že jsem politickou stranu Rozumní (tehdejší název Strana zdravého rozumu) založil už v roce 2002 kvůli tomu, že jsme já a moji přátelé (zakladatelé strany) hrubě nesouhlasili s tím, že z českých rádií a televizí byly vehementně vytlačovány české písně a nahrazovány těmi americkými a anglickými. Chtěl jsem, aby tak jako ve Francii či už nyní také na Slovensku, byla povinnost médií zařazovat alespoň 25 % české tvorby jako pojistka proti zániku české hudební kultury.
Vysvětloval jsem vlivným lidem, jelikož jsem v tomto oboru znalcem, že mnoho těch světových hitů, které jsou z rádií slyšet, ačkoliv jsou zpívány anglicky, jsou z dílen švédských autorů, protože ve Švédsku byla v té době povinnost hrát 75 % domácí tvorby, byť byla zpívána anglicky. Pak bylo vytvořeno skutečně živé konkurenční prostředí, které pomohlo vygenerovat Švédsko jako světovou mocnost v oblasti pop music.
Nevěříte? Tak se zamyslete. Všichni znají skupinu ABBA. Ukázku snad ani nemusím uvádět. Všichni znají její písně. Skupina Roxette je také švédská skupina. Zpěvačka bohužel zemřela na zhoubnou nemoc. Roxette bylo švédské duo, které tvořili skladatel, zpěvák a kytarista Per Gessle (* 12. ledna 1959 Halmstad) a zpěvačka Marie Fredriksson (30. května 1958 – 9. prosince 2019 Östra-Ljungby). Jako mnoho jiných švédských kapel, i oni produkovali hudbu s anglickými texty.
Zde je ukázka z jejich tvorby:
Ve Švédsku také existuje banka skladeb švédských autorů pro použití v celém světě.
Další anglicky zpívaná švédská píseň skupiny Rednex:
A další věc, kterou byste nezařadili do kolonky švédská hudební skupina: Ace of Base:
To všechno je ovoce těch 75 % povinných skladeb švédských autorů ve švédských médiích.
Jen pro zajímavost zde uvedu seznam švédských zpěváků a skupin. Přičemž Švédsko má stejný počet obyvatel jako ČR.
A co naši umělci? Kolik z našich umělců má možnost zpívat v českých rádiích? Zkusili byste je spočítat? Asi ano. Ono se jich do play listů mezi ty zahraniční ani moc nevejde. U nás žádná povinnost hrát domácí tvorbu neexistuje.
V pondělí jsem byl pozván na křest video klipů tří českých interpretů. Marie Pojkarové, zpěvačky s hlasem připomínajícím zpěvačky Eva Olmerovou či Jitku Vrbovou:
Veselá letní písnička se zapamatovatelným textem, kterou zpívá Richard Sacher. Ty jsi moje holka:
Byl tam uveden klip k písni. Ptal jsem se Richarda. »To je fajn letní písnička, škoda, žes ji neuvedl dříve. To by rádia hrála o sto šest.« Odpověděl mi: »To se mýlíš. Český rozhlas ji vyloženě odmítl, nabídl jsem ji i do soutěže Česká dvanáctka a dočkal jsem se odpovědí, snad, možná, někdy. Ze soukromých rádií se pozitivně ozvalo jenom jedno rádio Otava.«
To je výsledek toho, že v ČR neexistuje povinnost hrát alespoň 25 % procent české tvorby. Na Slovensku ano, proto se tam vynořují nové a nové talenty. Mimochodem, jediným z médií, které se na tomto křtu se ukázalo, byla slovenská televize Markýza, která se mnou, jako s hudební legendou, udělala rozhovor. S Karlem Kahovcem, který předváděné videoklipy křtil, jsme si zavzpomínali na doby, kdy se ještě české písničky v českých rádiích hrály. Třeba tu jeho z roku 1967 »Všechno ti dám, jen lásku, tu jsem dávno rozdal v písních svých«. Oficiální název Svou lásku jsem rozdal.
V tu dobu jsem já se svými Pastýři nahrával Ovečku s Petrou Černockou:
Spousta umělců si v listopadu 1989 myslela, že se pro ně otevřou hranice a jejich umění se vydá do světa. Stal se pravý opak. Pro většinu z nich se před nimi zavřely dveře do vysílání českých rádií. Ještě že se Česká televize rozhodla spustit ČT 3, kde se lidé mohli seznámit s tím, kolik skvělé muziky a zábavy se dělalo v té »hrozné« době. Však jakmile to šlo, tak tento kanál ČT hned uzavřela. Ještě se na večeru křtil klip zpěvačky Jany Chládkové. Autor Marcel Zmožek:
Petr Hannig, předseda Rozumných a bývalý prezidentský kandidát
