Thomas Röper: OSN jako nástroj Západu
Před rokem Ukrajina ostřelovala zajatecké vězení v Jelenovce. OSN všechny žádosti o návštěvu věznice zamítla. Ale dnes se uvádí, že si stěžuje, že jí byl odepřen přístup do věznice.
Byl jsem v Doněcku na konci července 2022, když Ukrajina odpálila rakety HIMARS na věznici v Jelenovce u Doněcka a zabila 50 ukrajinských válečných zajatců. Zajatci byli potenciální váleční zločinci z praporu Azov a podobných skupin, kteří začali vydávat prohlášení o řetězci velení, jehož prostřednictvím byly delegovány válečné zločiny, jako je ostřelování obytných oblastí a cílené zabíjení civilistů.
Jelenovka
Od té doby, co jsem tam byl, vím, co se tenkrát stalo. Doněcké úřady okamžitě požádaly Červený kříž a OSN o návštěvu věznice. Tato pozvání, dokonce i žádosti o návštěvu, byly ignorovány, přestože Červený kříž měl kancelář v Doněcku, jen pár kilometrů odtud. OSN také odmítla žádosti o návštěvu věznice, jak jsem se tehdy dozvěděl z první ruky .
Vzhledem k tomu, že OSN a Červený kříž odmítly návštěvy věznice, Rusko zorganizovalo nespočet cest pro novináře a zahraniční diplomaty akreditované v Moskvě, aby alespoň mohli zdokumentovat, co se vlastně stalo. Byl jsem také součástí jedné z cest a mohl jsem se o incidentu přesvědčit na místě a také mluvit s vězni, kteří útok zažili.
Takže říkám, že to byla Ukrajina, kdo ostřeloval věznici, protože to znám z první ruky jak od představitelů Doněcka, tak od vězňů, se kterými jsem měl možnost mluvit, já sám.
V říjnu 2022 vyšlo najevo z prohlášení OSN, že Kyjev návštěvě OSN zabránil . OSN tvrdila, že Rusko nedalo za návštěvu žádné bezpečnostní záruky, což je holá lež, jak dokazují nesčetné návštěvy novinářů a diplomatů na místě činu. Nebylo to tam vůbec nebezpečné, vězení bylo dost daleko od frontových linií a jediné možné nebezpečí tam bylo, že by Kyjev mohl věznici znovu ostřelovat.
Ve skutečnosti to byl Kyjev, kdo odmítl poskytnout bezpečnostní záruky, protože jedinou hrozbou pro návštěvy věznice bylo možné ukrajinské ostřelování. Ale OSN o tom mlčí.
OSN jako nástroj propagandy Západu
Nyní, po roce, byla Jelenovka opět mediálním tématem. Der Spiegel například nadepsal „50 válečných zajatců zemřelo v ruském vězení – OSN požaduje objasnění údajných válečných zločinů v Olenivce“ a začal článek následujícím úvodem:
„Výbuch ve věznici kontrolované Rusy před rokem zabil desítky Ukrajinců. Moskva tvrdila, že Ukrajina vypálila raketu na budovu v Olenivce. OSN nesouhlasí.“
Článek opakuje staré lži, že Rusko neposkytlo bezpečnostní záruky, což je prostě nepravdivé.
Horší však je, co ve svém prohlášení propagoval komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Der Spiegel správně uvádí:
Podle Türka Moskva neposkytla uspokojivé bezpečnostní záruky, které by umožnily návštěvu OSN na místě. Ruská strana rovněž neakceptovala žádosti o přístup na ukrajinské území pod ruskou vojenskou kontrolou.
To je drzá lež, jak ukazují opakované výzvy doněckých úřadů OSN k návštěvě věznice před rokem. Jak jsem řekl, vím z první ruky, že tyto žádosti existovaly a že to byla OSN, kdo je odmítl, protože jsem tam byl. Tím se OSN mění v propagandistický nástroj Západu a diskvalifikuje se jako neutrální organizace.
Ani další Türkova vysvětlení nejsou o nic lepší. Der Spiegel správně uvádí:
„Přesné okolnosti útoku na Olenivku jsou stále „nejasné“, tvrdí úřad komisaře OSN pro lidská práva. Na základě rozhovorů s přeživšími a prozkoumáním dostupného materiálu však došlo k závěru, že „to nebylo způsobeno raketou Himars“. Přitom „není možné, aby úřad v tuto chvíli určil původ výbuchu ani přesný směr, odkud mohla být ze zbraně vypálena“.
OSN tam nebyla, ale podle Türka mluvili s příbuznými obětí (kteří tam nikdy nebyli a netuší, co se tam stalo) a údajně mluvili se svědky. Na základě těchto prohlášení OSN tvrdí, že dospěla k závěru, že to rozhodně nebyl Kyjev, kdo odpálil raketu HIMARS na věznici. OSN ale podle Türka neví, kdo to byl ani jaká zbraň byla použita.
Jak pak ví, co to nemohlo být?
Propaganda jako důkaz propagandy
Zajímavé je, co hlásí Der Spiegel, aby přesvědčil své čtenáře, že to nemohl být Kyjev a že to muselo být Rusko:
„Americký think tank Institute for the Study of War dospěl k závěru, že to musel být buď přesný úder, ale ne střela Himars, nebo vnitřně odpálená bomba.“
Nikdo z tohoto think tanku tam také nebyl, takže jak přišli k nějakému závěru, že to nemohla být raketa HIMARS, není jasné.
Když nyní doplním (což Der Spiegel zatajil), že Institut pro studium války byl založen skupinou amerických obranných společností, je financován americkými korporacemi, jako jsou General Dynamics, Microsoft a další, a bývalými americkými vojenskými pracovníky ( například notorický bývalý americký generál a šéf CIA David Petraeus), pak je jasné, čí píseň tento „think tank“ zpívá.
Čtenář Spiegelu ale nemusí vědět, že „think tank“ není nezávislá nebo neutrální a objektivní organizace, protože by to jen pokazilo kýžený obraz zlých Rusů, kteří bombardují vlastní věznice.
Místo toho Der Spiegel bere prohlášení této americké propagandistické organizace jako důkaz toho, kdo je údajně viníkem incidentu.
