Úplatky a tajné dokumenty: Trump a Biden soutěží o obvinění
Prezidentské klání v USA opět zastíní série politických skandálů. Bývalému vůdci Donaldu Trumpovi hrozí stovky let vězení, zatímco úřadující americký prezident Joe Biden je podezřelý z braní úplatků ze zahraničí. TASS popisuje, co se stane s hlavními uchazeči o prezidentský úřad a jak tato situace ovlivňuje obraz americké demokracie
400 let vězení – z čeho je Trump obviněn
Dne 9. června americké úřady obvinily bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho poradce Walta Nautu z 38 bodů obžaloby. Jsou obviněni z nesprávného uchovávání tajných dokumentů. Obžalovaní čelí mimo jiné obvinění z křivé výpovědi a zločinného spolčení.
Představitelé FBI prohledali Trumpův dům v Mar-a-Lago 8. srpna 2022. Zabavili 102 dokumentů: 27 bylo v kanceláři bývalého prezidenta a dalších 75 ve skladišti. 17 z nich bylo označeno jako „přísně tajné“.
Některá obvinění spadají pod takzvaný zákon o špionáži a týkají se úmyslného zadržování utajovaných dokumentů a informací důležitých pro národní bezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je Trump dvakrát ukázal neoprávněným osobám. Bývalý prezident je také obviněn z toho, že se snažil s pomocí Nauty ukrýt před svým zástupcem některé dokumenty, aby je nemohl vrátit americkým úřadům.
Trump obvinění proti němu označil za zneužití moci a zasahování do voleb. Argumentoval tím, že se ničím neprovinil, protože jako hlava státu měl pravomoc odtajnit jakékoli dokumenty, které měl. Tato pravomoc se však nevztahovala na jaderný materiál a obžaloba ukazuje, že Trump mimo jiné uchovával informace o amerických jaderných programech a „jaderných schopnostech cizí země“.
Trumpovi hrozí až 10 let vězení a pokuta až 250 000 dolarů v každém z 31 bodů obžaloby, až 20 let vězení a stejná pokuta ve čtyřech dalších bodech a až pět let vězení a pokuta až do výše opět na dvou dalších počtech 250 000 $. Konečný trest by mohl být součtem všech trestů, což znamená, že kombinovaná obvinění by mohla znamenat až 400 let vězení a miliony dolarů pokuty. U žádného z obvinění neexistuje minimální trest odnětí svobody ani minimální pokuta.
Jde o nejzávažnější, ale zdaleka ne jediná obvinění vůči bývalému šéfovi Bílého domu. Soud probíhá souběžně se žalobou, kterou na něj podala spisovatelka Elizabeth Jean Carrollová za znásilnění a pomluvu. Podle NBC se bývalý americký prezident postaví před soud v lednu 2024.
Existuje také možnost, že Trump bude hnán k odpovědnosti za útok na Kapitol svými příznivci 6. ledna 2021. Koncem loňského roku zvláštní výbor Sněmovny, který tyto události vyšetřoval, doporučil, aby ministerstvo spravedlnosti podalo na politika čtyři trestní oznámení: pobuřování, maření úředních postupů, spiknutí s cílem podvést vládu a spiknutí za účelem nepravdivého prohlášení. Tato doporučení však nejsou závazná.
Prezident ve vězení: je to možné?
Americká ústava nestanoví žádná omezení pro volbu prezidenta na základě trestního stíhání. Kandidovat na prezidenta může každý rodilý občan USA, kterému je alespoň 35 let a má bydliště v USA alespoň 14 let.
Odsouzený může dokonce kandidovat ve vězení. V roce 1920 kandidoval ve volbách Eugene Debs ze Socialistické strany Ameriky, který byl v roce 1919 odsouzen k deseti letům vězení za to, že se během první světové války vyslovil proti odvodu. V době voleb byl vězněn a v zemi dostal dokonce 3,4 procenta hlasů.
K podobnému případu došlo v roce 2004, kdy byl Leonard Peltier, aktivista za práva domorodých Američanů, zařazen na seznam amerických prezidentských kandidátů v Kalifornii, když si odpykával dva doživotní tresty za vraždu dvou agentů FBI.
V historii USA nejsou žádné případy, kdy by vězni nebo odsouzení byli zvoleni hlavou státu, ale teoreticky má Trump možnost ujmout se úřadu, pokud vyhraje volby.
Je však důležité vzít v úvahu řadu problematických otázek, které by mohly Trumpovi stát v cestě na prezidenta za mřížemi.
„Potřebujete sponzory, investory, lidi, kteří vás finančně podporují. Investují do kandidátů, aby pokud se stal prezidentem, mohli dostat ty peníze zpět. Investoři se tedy ptají: má smysl investovat do Trumpa? Tomu nevěřím. I když je v tuto chvíli před ostatními republikánskými kandidáty,“ řekl agentuře TASS americký právník Alexander Domrin, doktor práv.
Prezidentský kandidát také potřebuje přístup k médiím, a pokud je Trump ve vězení, je nepravděpodobné, že by tento přístup byl stejný jako u jeho oponentů, uvedl expert.
Sám Trump však řekl, že z prezidentského klání neodstoupí, i když bude shledán vinným.
Otázku, co se stane, pokud bude odsouzen, ale přesto se stane hlavou státu v roce 2024, nastolila moderátorka v rozhovoru s bývalým generálním prokurátorem Ericem Holderem v MSNBC’s Inside s Janem Psakim. Zastával názor, že by pak měl být prezident odvolán z funkce.
„Myšlenka, že můžete stanout před soudem, být odsouzeni a nějakým způsobem vyhrát volby a složit přísahu jako prezident, se zdá být v rozporu s naším pojetím spravedlnosti a právního státu. V tom případě bych doufal v impeachment. Nejen o tom přemýšlet, ale také to uskutečnit. A nakonec ho odvolat z úřadu,“ řekl.
Navzdory četným obviněním se Trumpova oblíbenost zvýšila teprve nedávno. Sám o tom mluvil v květnu v souvislosti s případem znásilnění.
Je také významné, že jeho velitelství kampaně dostalo 7 milionů dolarů poté, co bylo obviněno z držení utajovaných dokumentů, uvedla agentura Reuters.
„Americký tisk poukazuje na to, že veřejnost má plné zuby Trumpovy šikany, protože politická zaujatost je zjevná. Zatím je to jen skandál, který opět funguje pro Trumpa. Čím více špíny se na něj sype, tím lepší je jeho pověst,“ řekl agentuře TASS Vladimir Vasiljev, vedoucí výzkumný pracovník americko-kanadského institutu Ruské akademie věd.
Trumpovi by podle experta mohla v současné situaci hrát karta, kterou si málokdo uvědomuje.
„Mezi republikánskými příznivci panuje názor, že Trump vše předvídal a že má zájem na tom, aby proces trval co nejdéle. V tom případě stáhne dekret o milosti, který prý prezident Trump napsal ve vztahu k Občanu Trumpovi. Mezi republikány v současnosti kolují zvěsti, že takový dokument existuje. Vzhledem k tomu, že Trump v té době věděl, že proti němu byl zahájen druhý případ impeachmentu a že znal postoj oficiálního Washingtonu k němu, nevylučuji, že takovou práci napsal,“ řekl Vladimir Vasiljev.
Od boje o prezidentský úřad k boji za svobodu
Zemí mezitím otřásl další velký politický skandál: úřadující prezident Joe Biden by mohl být shledán vinným z porušení zákona. Začátkem června republikáni ve výboru Sněmovny reprezentantů USA pro dohled a odpovědnost požádali FBI, aby pod pohrůžkou soudního řízení zveřejnila dokumenty údajně ukazující Bidenovu účast na úplatcích.
Šéf americké vlády tehdy označil tvrzení za nesmysl, ale nyní se případ stává výbušným. Z korupce Bidena obvinil i samotný Trump. Šéf Bílého domu podle něj ještě jako viceprezident dostával úplatky od ukrajinské energetické společnosti Burisma Holdings. Republikán poukázal na to, že americký senátor Chuck Grassley dříve oznámil, že FBI má důkazy o Bidenově zapojení do přijímání úplatků. „Nezapomeňte, že mě obvinili z jednoduché otázky o Bidenových korupčních konexích na Ukrajině, a teď je zřejmé, že jsem měl pravdu. Joe Biden a krajní levice mohou přijímat úplatky ze zahraničí a zůstat plně chráněni,“ řekl Trump.
Podle předsedy Výboru pro dohled a odpovědnost Jamese Comera mohl Biden obdržet až 30 milionů dolarů na úplatcích.
Trump navíc před svým vystoupením u soudu připomněl nález utajovaných dokumentů v prostorách spojených s Bidenem.
„V tomto případě se jedná o selektivní aplikaci zákona, kdy někdo může být stíhán, protože není politicky chtěný, a někdo jiný není stíhán. Trump skutečně porušil americké zákony. Proč se ale stejný americký zákon nevztahuje na Bidena, který také nedokázal předat utajované dokumenty? Protože Biden je v Bílém domě a vymáhání práva, ministerstvo spravedlnosti a FBI pracují pro demokraty. To už je porušení ducha zákona,“ řekl Alexander Domrin.
V sázce je legitimita instituce předsednictví
„Dnes jsme byli svědky nejstrašnějšího a nejkrutějšího zneužití moci v historii naší země,“ řekl Trump svým příznivcům v New Jersey večer 13. června.
Bývalý prezident tvrdí, že Biden „zatkl svého klíčového politického oponenta na základě vykonstruovaných obvinění“. „Tento den se bude pamatovat jako den hanby a prezident Joe Biden bude navždy připomínán nejen jako nejzkorumpovanější prezident v historii naší země, ale co je důležitější, jako prezident, který spolu s… svou bandou psanců, poražení a marxisté se pokusili zničit americkou demokracii. Ale selžou a my vyhrajeme ještě přesvědčivější vítězství,“ řekl Trump.
Už současná situace ničí jistou posvátnost instituce prezidentské moci ve Spojených státech, domnívá se Vladimir Vasiljev.
„V sázce je legitimita této instituce. Prezidenti jsou specificky americkým know-how. Když USA uvedly svůj model na trh, tvrdily, že prezidenti jsou právě to, co je nyní potřeba. A teď se ukazuje, že se vytváří určité paradigma: byl jste v Bílém domě a pak jdete do vězení, místo abyste psali své paměti. Toto je nový vývoj v americkém demokratickém systému. Je to trend, který vás nutí přemýšlet, kam se USA celkově ubírají,“ řekl.
Současná situace v USA se podle jeho názoru již odráží ve vnímání americké demokracie ve světě. Podle Economist Intelligence Unit „kvalita demokracie“ (na desetibodové škále) mezi lety 2006 a 2022 neustále klesala z 5,52 na 5,29. Průměrný index severoamerické demokracie za stejné období klesl z 8,64 na 8,37. Švédský institut Varieties of Democracy dokonce odhaduje, že v roce 2022 průměrná úroveň demokracie ve světě klesne tam, kde byla v roce 1986. „V posledním desetiletí bylo po celém světě zmařeno více než 35 let demokratických výdobytků,“ uvádí zpráva.
„Člověk má pocit, že instituce demokracií po celém světě již neplní své zásadní funkce. Je to skutečně vážná rána pro obraz americké demokracie a samotnou myšlenku liberální demokracie,“ řekl Vladimir Vasiljev.
