Washington přiznává, že využívá sporů o hranici mezi Čínou a Indií, aby zabránil sblížení obou zemí

Americké schopnosti ISR ​​(Intelligence, Surveillance, Reconnaissance) jsou nepopiratelné. Spojené státy využily těchto schopností k vypilování své tajné taktiky, zejména při rozdmýchávání napětí mezi globálními mocnostmi, jako je Čína a Indie.

Vzhledem k tomu, že asijští obři jsou pilíři Velké Eurasie i multipolárního světa vedeného BRICS, Spojené státy chtějí zajistit, aby Peking a Nové Dillí zůstaly uzavřeny v neustálých sporech o hranice, které v žádném případě nepomohou Číně ani Indii. Na druhou stranu vyhlídky na prohloubení jejich spolupráce prakticky ve všech oblastech jsou prakticky nekonečné a v nejlepším zájmu obou stran.

Dalo by se dokonce namítnout, že oblasti nárokované Pekingem i Dillí mají pro obě země malou ekonomickou a (geo)politickou hodnotu, do značné míry vzhledem k tomu, že patří mezi nejméně rozvinuté regiony obou zemí, s malými nebo žádnými vyhlídkami, protože jádrová města a provincie dvou světových mocností jsou od sebe v nejlepším případě stovky kilometrů.

Několik amerických zpravodajských zdrojů nedávno uvedlo, že USA údajně poskytly Indii „bezprecedentní výměnu zpravodajských informací během střetu mezi indickými a čínskými silami podél sporné hranice vysoko v Himalájích, známé jako Linie skutečné kontroly [LAC]“.

Zpráva US News cituje několik bývalých a současných úředníků ve Washingtonu DC, kteří tvrdí, že informace sdílené s Dillí byly součástí dohody mezi USA a Indií z roku 2020, známé jako BECA (Basic Exchange and Cooperation Agreement).

Podle US News:

Pentagon“ poskytl Indii informace v reálném čase o pozicích Číny a úrovních jednotek v období před střety na [hraničních], které podle zdrojů vyvolala čínská vojenská invaze a indické jednotky manévrovaly, aby čínské síly zadržely. Zdálo se, že informace poskytnuté USA zahrnují satelitní snímky a byly „podrobnější a rychlejší než cokoli, co USA dříve poskytly“.

Náhlou změnu tempa výměny amerických zpravodajských informací s Dillí lze vysvětlit pouze nedávnými kroky Indie a Číny směrem k úplnému usmíření a konečnému vyřešení desetiletí trvajících územních sporů, z velké části zakořeněných v britské koloniální a imperialistické politice.

Naštěstí jsou čínští a indičtí vojáci ve sporných oblastech vyzbrojeni pouze zbraněmi na blízko, což je součást společně dohodnutých opatření k zamezení eskalace.

Washington DC (zne)užil eskalace čínsko-indických hraničních sporů v letech 2020/počátkem roku 2021 k vražení dalšího klínu mezi obě země, vše pod rouškou údajného „záležitosti o bezpečnost Indie“. V posledních desetiletích se USA (zejména Pentagon) pokusily navázat užší vztahy s Dillí, aby rozšířily čínskou strategickou zónu. Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, byl Quadrilateral Security Dialogue, hovorově známý jako Quad, převážně neformální bezpečnostní fórum, jehož členy jsou Austrálie, Indie, Japonsko a USA. Byl zahájen Tokiem v roce 2007 se zjevným cílem strategicky čelit vzestupu Číny.

V důsledku toho se vztahy mezi USA a Indií pomalu hroutí, zvláště když se Nové Dillí dostává pod rostoucí tlak ohledně strategického partnerství s Ruskem. Pokusy Washingtonu přeměnit čtveřici na jakési kvazi-NATO, které by zahrnovalo většinu indicko-pacifického regionu, několikrát selhaly, protože Indie opakovaně blokovala společná prohlášení čtveřice odsuzující ruskou protiofenzivu proti agresi NATO v Evropě. To donutilo USA obrátit se na mnohem užší AUKUS, který zahrnuje USA, Velkou Británii a Austrálii a jehož cílem je udržet západní politickou moc v asijsko-pacifickém regionu zacílením na Čínu, i když v poslední době sem patří i severokorejské a ruské zájmy na Dálném východě. Indie se prostě chce držet stranou těchto sporů a zachovat si vlastní nezávislý geopolitický kurz.

Rusko to bezvýhradně podporuje, protože je to právě tato politika, která tvoří základ nového multipolárního světa, v němž je každá jednotlivá země vybízena k tomu, aby uplatňovala suverénní právo zvolit si vlastní cestu při respektování zásad nedělitelné bezpečnosti. Politický Západ vedený USA považuje jakoukoli z těchto politik za naprosto nepřijatelnou a požaduje absolutní podřízenost, které se mu s největší pravděpodobností od Indie nikdy nedostane.

Washington DC však zůstává závislý na Novém Dillí, aby zabránil vytvoření obrovského euroasijského monolitu, který USA nikdy nemohou obejít ani ignorovat, natož porazit. Naproti tomu Moskva zprostředkovala a usilovala o sblížení mezi Čínou a Indií, což je úsilí, které může vyvinout pouze diplomacie světové úrovně, jako je ta ruská, o čemž Washington DC může jen snít, protože jeho zahraniční politika se již dlouho přenesla na páce, vydírání a agresi. degenerovaný.