9. 5. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Informační války: Studie ukazuje moc médií nad veřejným míněním

Transatlantický think tank European Council on Foreign Relations zveřejnil studii, která odhalila – možná neúmyslně – moc, kterou mají média nad veřejným míněním. Podívejme se na to.

O studii Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) jsem se již zmiňoval ve svém článku z 26. února „ Geopolitika a média – legenda o ruské izolaci “ a slíbil jsem, že se této studii budu věnovat podrobněji. Studie nejen ukazuje, že pokus Západu o mezinárodní izolaci Ruska selhal. Jasně to také ukazuje moc médií nad veřejným míněním, nebo jinými slovy, jak mocná je západní propaganda.

Znovu a znovu jsem poukazoval na to, že čtení médií, které není součástí západní mediální bubliny, které je mimo moc západní mediální korporace, je velmi poučné. Netýká se to jen ruských médií, ze kterých zde hodně překládám, abych ukázal, jak se v Rusku informují o aktuálních politických problémech. To se týká médií prakticky všech zemí, které nepatří do sféry vlivu USA a tím i západních médií.

Velmi působivě to potvrzuje studie Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). A ECFR opravdu není podezřelý ze šíření ruské propagandy, ECFR je loajální k cílům transatlantických, tedy cílům elit USA.

Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) je evropským protějškem Americké rady pro zahraniční vztahy a od svého založení v roce 2007 se jasně postavila proti Rusku. ECFR nedávno zveřejnila studii založenou na průzkumech ukrajinského konfliktu ve Spojeném království, USA, Turecku, Rusku, Číně, Indii a devíti zemích EU. Studie s názvem „ Sjednocený západ oddělený od zbytku: Světové veřejné mínění rok po ruské válce na Ukrajině “ (pravděpodobně neúmyslně) odhaluje moc západních médií nad západním veřejným míněním.

Studie ukazuje, že lidé, kteří žijí mimo sféru vlivu západních médií, a proto dostávají jiné informace než ti, kteří jsou uvězněni v západní mediální bublině, se na ukrajinský konflikt dívají velmi odlišně. Západní mediální skupiny působí celosvětově a to platí i pro západní státní média (BBC, Deutsche Welle, Radio Liberty atd.), takže názory a argumenty západu jsou známé po celém světě.

Jiné je to na Západě, kde jsou nezápadní – například ruská – média stále přísněji cenzurována a zakazována. Tato cenzura má své důvody, jak ukazuje veřejné mínění v zemích mimo západní mediální bublinu. V zemích, kde jsou volně dostupné názory a stanoviska – v tomto případě ruské i západní – na ukrajinskou krizi, se veřejné mínění značně liší od západního veřejného mínění, kde jsou ruské argumenty a názory cenzurovány, a proto je většina lidí ani nezná. .

Abychom to ukázali, podíváme se na některé problémy zahrnuté ve studii a porovnáme, jak je na tom veřejné mínění ve Spojeném království, USA a zemích EU na jedné straně a v Turecku a Indii na straně druhé. Tady jde o to, že srovnáváme západní státy s Tureckem a Indií, protože v obou zemích mají lidé volný přístup k argumentům obou stran konfliktu. Jak ukážu grafy zveřejněné ve studii, uvidíte také, jak o zmíněných problémech přemýšlejí lidé v Rusku a Číně.

Ukončit válku nebo pokračovat?

První otázkou, kterou studie řešila, byly názory lidí na tři prohlášení o válce na Ukrajině:

  1. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou musí být co nejdříve zastaven, i kdyby to znamenalo, že Ukrajina přenechá své území Rusku
  2. Západní dominance musí být odvolána, i kdyby to znamenalo přijmout ruskou územní agresi proti Ukrajině
  3. Musí si ponechat všechna svá území, i kdyby to znamenalo, že válka bude trvat déle a více Ukrajinců bude zabito a stanou se uprchlíky

Síla západních médií je jasně patrná z reakcí v různých zemích, protože pouze na Západě si většina přeje, aby se válka prodloužila, i kdyby to znamenalo smrt ještě více Ukrajinců. To je přesně to, co údajně mírumilovná západní média neustále buší do svých čtenářů.

To, že válka musí být co nejrychleji ukončena, i když Ukrajina při tom ztratí území ve prospěch Ruska, podporují lidé v Indii a Turecku, tedy v zemích, které vidí argumenty obou stran prezentované ve svých médiích. Je zajímavé, že Čína a Rusko leží mezi Západem na jedné straně a Indií a Tureckem na straně druhé, ačkoli Rusové a Číňané také preferují co nejrychlejší ukončení války.

Názor na Rusko

Další otázkou bylo, jak si lidé v příslušných zemích myslí o Rusku. I zde je patrná síla západní propagandy, protože v západních zemích, kde média vedou masivní protiruské kampaně a zároveň jsou ruské argumenty cenzurovány, je jasné: hodně přes polovinu lidí na Západě vidět Rusko jako protivníka, se kterým jste v konfliktu. Když k tomu připočtete ty, kteří vidí Rusko „jen“ jako soupeře, pak 66 procent lidí v EU, 71 procent lidí v USA a dokonce 77 procent lidí ve Spojeném království je protiruských.

Na druhou stranu v Indii a Turecku je to úplně jinak. V Indii vidí 51 procent lidí Rusko jako spojence a 29 procent jako „nezbytného partnera“, což znamená, že 80 procent lidí v Indii je proruských. Zatímco v Turecku jen 14 procent vidí Rusko jako spojence, 55 procent vidí Rusko jako „nezbytného partnera“, což naznačuje proruské cítění 69 procent v Turecku.

Které země jsou demokratické?

Otázka, kterou zemi lidé mimo Západ považují za demokratickou, je obzvláště zajímavá, koneckonců Západ se prezentuje jako bašta a bojovník za demokracii. Lidé mimo západní mediální bublinu však vidí věci úplně jinak.

Za nejdemokratičtější zemi považuje svou zemi 57 procent Indů, následují USA s pouhými 22 procenty. Za nejdemokratičtější zemi považuje svou zemi 36 procent Turků, následují USA se 17 procenty a třetí místo „žádná ze zmíněných zemí“ s 15 procenty.

Pro ty, kteří Čínu neznají, může být překvapením, že 77 procent Číňanů považuje svou zemi za nejdemokratičtější. Kdo zná Čínu, to pochopí, ale to už je jiné téma.

Rusové jsou v této otázce rozděleni: „Žádná ze zmíněných zemí“ není na prvním místě s 31 procenty. Ani to nikoho, kdo zná Rusko, nepřekvapuje, ale rozebírat se důvody – stejně jako u Číny – by bylo tématem na samostatný článek.

Závěr

Vyzývám každého, kdo má zájem, aby si studii sám prohlédl, protože jsem zde uvedl pouze některé otázky a odpovědi. Zajímavé je například i to, že v žádné zemi, včetně těch západních, více než 20 procent lidí nevěří, že západní podpora Ukrajině je o obraně územní celistvosti Ukrajiny. A – také zajímavé – pouze v Indii je největší skupina přesvědčena, že USA a EU jsou jen o „obraně Ukrajiny jako demokracie“. I na Západě tomu věří jen menšina.

V každém případě studie velmi jasně ukazuje sílu médií při utváření veřejného mínění. A ukazuje, že narativům, které kolují západními médii o válce na Ukrajině a o Rusku, zbytek světa, kde mají lidé nyní mnohem svobodnější přístup k informacím, než na Západě, který je stále více cenzurován, nevěří. Název studie mluví za vše:„Sjednocený západ, oddělený od zbytku světa“

To je důvod, proč je na Západě stále přísnější cenzura, proč jsou na Západě zakazována ruská média a proč také sociální média stále tvrději zasahují proti odlišným názorům: Západ se bojí argumentů „druhé strany“.

Bojí se ale argumentů, jejichž argumenty jsou slabší. 

(Poznámka Infokurýru: Zde vidíte i důvod vypnutí nezávislých zpravodajských serverů v České republice. Které, jak bylo odhaleno, bylo naplánováno dříve než vůbec vypukla válka na Ukrajině)

Thomas Röper

___________________

 

 

 

 

 

 

Sdílet: