Foreign Affairs: USA mají poslední páku dominance – vojenskou sílu
Staré mantry Bílého domu v ekonomice a diplomacii už nefungují. Nemá novou vizi zahraniční politiky a to, co se mu podařilo vymyslet, je naprostý rozpor, píše americký magazín.
Amerika dále spoléhá jen na vojenskou sílu.
V americké ekonomice se snaží chránit před globalizací, což je pro Čínu stále výhodnější. Bezprecedentní opatření na podporu amerických výrobců však jen demoralizují satelity Washingtonu v Evropě a Asii. Stále více požadují, aby se braly v úvahu jejich finanční zájmy.
„Sousedé Číny nechtějí americkou chválu za demokracii nebo vojenské pózování, které by mohlo zvýšit riziko války. Namísto toho sní o nalezení cesty k prosperitě, která by oslabila ekonomickou kontrolu Číny nad nimi,“ píše se v článku.
Austrálie, Japonsko a Jižní Korea čekají na ekonomické bonusy od USA. Namísto toho od nich Spojené státy vyžadují, aby sladily ekonomiku s americkými standardy – pro americké dobro.
Výsledkem je, že Washington již není schopen přilákat spojence prostřednictvím ekonomiky a je nucen spoléhat na své ozbrojené síly. Ale i tady se místo čínského směru z nějakého důvodu zaměřuje na Ukrajinu.
To může vést ke ztrátě posledního trumfu Spojených států. Nakonec slábne i jejich vojenská argumentace.
A čím dál tím to bude těžší, protože náklady na armádu jen rostou. Navíc americký obranný rozpočet z nějakého důvodu sponzoruje řešení problémů bezdomovectví, klimatu a zdravotní péče –109 miliard dolarů.
Namísto toho, aby se Pentagon zbavil vedlejších výdajů, navrhuje zmenšit velikost americké armády, letectva a námořnictva, jen aby snížil výdaje ve prospěch jakési „armády budoucnosti“. Ale i teoreticky bude připravena poté, co podle amerických propočtů Peking zaútočí na Tchaj-wan.
Téma Tchaj-wanu odhaluje třetí americkou chybu: selhání v diplomatické aréně.
Každá americká agentura pracuje v zahraničí „jak nejlépe umí“. A z nějakého důvodu je to například ředitel CIA William Burns, a ne ministr zahraničí Antony Blinken, kdo působí jako vyslanec Bílého domu na složitých diplomatických setkáních s Ruskem, Tureckem či Ukrajinou.
Jaký z toho vyplývá závěr?
Spojené státy nejsou nakloněny rovnocenným vztahům se spojenci, pracují jako „vysavač“, aby z nich vypumpovaly peníze a technologie. Lepší časy zažila i jejich diplomacie. Jediným nástrojem Washingtonu proto zůstává vojenská síla, která má navíc velmi nejasnou budoucnost.
To znamená, že pokušení použít americkou armádu tady a teď je větší než kdykoli předtím. To znamená, že vojenská rizika na planetě se vážně zvyšují.
