30. 11. 2025

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Václav Dvořák: Ukrajina sestřelila polský traktor a co z toho mohlo být

Včera opanovala západní média zpráva, že během masivního bombardování ukrajinské energetiky a vojenských cílů zalétla jedna z ruských raket do Polska a tam zabila dva venkovany jedoucí na traktoru.

Ještě večer ukrajinský prezident a jeho nejbližší rozjeli očerňovací kampaň. Viníkem bylo samozřejmě Rusko protože šlo u ruskou raketu. Což byla lež. Český mainstream a „veřejnoprávní“ média se mohla přetrhnout ve spekulacích, co že z toho pojde a jaké budou následky. Už už se hovořilo o článcích 4. a 5. Charty NATO. Česká televize a dno české politické scény – Černochová, MIrka Němcová, Lipavský, Jiří Pospíšil, Zdechovský a Adamová-Pekarová – opakovali kyjevskou lež a vyhrožovali Rusku. Ve své zabedněné nenávisti odhodlaně kráčeli k světové nukleární válce.

Naštěstí dirigenti a režiséři ukrajinské krize ve Washingotnu hodili na horké hlavy svých horlivých slouhů studený mokrý hadr. Raketa to byla ukrajinská, protiletadlová, věc se má prý řádně prošetřit a nečinit unáhlené závěry a soudy…. atd. atd. atd. Totéž hned opakovali šéfové Británie, Německa Turecka. Raketa nebyla útočná, nýbrž protiletadlová S300, sice ruské provenience, ale používá ji i ukrajinská armáda. Šplhavá média stojící od majdanového prvopočátku za ukrajinskými nácky, vyslechla příkazu svého pána. Sice stále prošlapovali plynový pedál protiruské hysterie, ale už to nebyl ten závod, kdo víc, kdo líp a kdo dál. Brzdu museli vzít na vědomí i Goebbelsovy žáci českého mainstreamu. Zvláště parádní motanici demagogických spekulací, trochy faktů a propagandistické hlouposti předvedla česká televize „veřejné služby“. A fakta z nich lezla jako blechy z kožichu. I přizvaní vojenští „odborníci“ kroužili okolo faktů velmi opatrně. Nikdo z nich neřekl tu zásadní věc: proč ukrajinská protiletadlová raketa letěla na západ, když útok přišel z východu?

Ruský generál Konošenkov na poledním armádním brífingu konstatoval, že žádná ze včerejších útočících ruských raket a dronů nebyla namířena na cíle bližší než 35 km od polsko-ukrajinské hranice.  Co tedy dělala ukrajinská raketa v Polsku?

Ale když si vzpomeneme na sestřelení malaysijského letadla ukrajinským BUKem, na 8leté masakrování vlastních spoluobčanů v Doněcku a Lugansku ukrajinským dělostřelectvem i raketami, když si vzpomeneme na ukrajinské útoky „pod cizí vlajkou“, jakými bylo bombardování civilistů před nádražím v Karamatorsku raketou Točka-U nebo na použití  protiletadlové rakety téhož typu S-300 s upravenou hlavicí proti civilistům. Například v tomto článku v ukrajinském technickém magazínu nebo v tomto ukrajinském vojenském magazínu je popsána technologie použití protiletadlového systému S-300 proti pozemním cílům. Tuhle taktiku mají ukrajinské ozbrojené složky osvojenou a vyzkoušenou. Je typické, že nikdo z českých „expertů“ variantu ukrajinské provokace, tedy záměrného ukrajinského útoku na polské území nevzal v potaz. A není to jen z obavy ze ztráty zaměstnání či konce  exhibičních možností v médiích. Rozum jim především zatemnila, pokolikáté už,  ideologická zaslepenost, rusofobie a nekritické přejímání ukrajinské item NATOvské propagandy. Ale to nic, čert je vem.

Na záměr ukrajinské strany ostřelováním území členského státu NATO provokovat s cílem vtáhnou státy Aliance do horké fáze války s Ruskem ale ukazuje hned několik skutečností.

    • Protiletadlová raketa systému S-300 funguje, jak popsáno v odborných statích, proti vzdušným cílům tak, že její hlavice vybuchuje v blízkosti cíle na příkaz velitelského stanoviště a za plné radarové viditelnosti cíle i rakety. Hlavice se odjišťuje až za letu a při minutí čili netrefě cíle se opět zajistí proti explozi. Kdyby došlo k chybě a raketa netrefila útočící ruský cíl, hlavice by se opět zajistila proti výbuchu a pak teprve padla na zem. Tak nás poučili odborníci. Ale raketa po dopadu u polského Przewodóva vybuchla a vytvořila poměrně velký kráter, přičemž zabila dva polské venkovany. Kráter velikostí i hloubkou odpovídá výbuchu 130kilové hlavice rakety S-300. Ukrajinské “velitelské stanoviště” nechalo hlavici záměrně odjištěnou, což si vyžaduje manipulaci s hlavicí ještě před vypuštěním rakety.
    • Ve výše zmíněných článcích je popsána varianta, kdy je systém S-300 použit proti pozemním cílům, především proti živé síle. Hlavice rakety má šrapnelový charakter a při explozi vyvrhuje velké množství malých kousků oceli, které jsou smrtící i ve větší vzdálenosti. I v tomto případě dochází k explozi ve velitelském režimu, tady na pokyn z velitelského stanoviště. Hlavice rakety v Przewodóvě však explodovala až po nárazu do země mimo radarovou viditelnost a je tady zřejmé, že cílem odjištěné hlavice nebylo ničení živé síly. Polsko je po USA největším spojencem dnešního kyjevského režimu a proto i smrt obou venkovanů nemohla být v plánu. Raketa měla dopadnout někam do volné polské přírody. Dopadla ale pod valník naložený těžkými trámy, keré výbuch ztlumily a tak po výbuchu zůstaly na místě nejen dva mrtví ale i identifikovatelné větší části rakety. To asi v plánu provokace také nebylo.
    • Ukrajinská raketa očividně nesledovala útočící ruské rakety či drony. To by musela letět po opačné trajektorii ze západu na východ. Takovou záměnu směru o plných 180 stupňů nedělají při poruše ani podstatně primitivnější a zastaralejší systémy, než je S300. (Jsem zvědav, jak se s tím vyšetřovatelé vypořádají a nás pobaví. Nemám obavu, že by to vyšetřovatelé nezvládli k úplné spokojenosti propagandistů a různých náčelníků PSYOP armád NATO, neb ve vyšetřovacích komisích mají na čelných místech zasednout ukrajinští experti.)
    • O plánované provokaci mluví i reakce kyjevského vedení, která byla okamžitá. Představitelé junty z útoku obvinili, jak jinak, Rusko. Po opakovaných ruských útocích na elektrické rozvodny v zemi, které mají za následek tmu, zimu, kolaps dopravy, výroby i služeb, teče banderovcům do bot. Proud západní pomocí slábne, po korupčním skandálu amerických demokratů, kteří používali Ukrajinu jako pračku peněz, je důvěra dalších donátorů silně otřesena a na frontě se moc nedaří. Rusové se u Doněcka prokusují pracně budovanou pevnostní obranou a překvapivě vyklidili Cherson. Tím se ukázalo ničení hráze vodní nádrže Kachovské hydroelektrárny jako kontraproduktivní, protože staví juntu před dilema: zničit hráz a tím omezit přísun sladké vody kanálem na Krym, ale tím zároveň i zaplavit a zničit nově „osvobozený“ Cherson. A teď Banderovo babičko raď!
    • Téměř okamžitá útlumová reakce americké administrativy Johna Bidena, která do provokace hodila vidle. Provokace nebyla konzultována s Impériem, kyjevský klaun ji učinil na vlastní pěst. Šlo o ukrajinskou raketu, tak sluhové a kolaboranti, ztlumte vášně. Rozšiřovat ukrajinský konflikt Američané nehodlají a to i přesto, že si to mnozí ukrajinští, britští i polští fanatici přejí. Prostě zatím se třetí světová odkládá. Strýček Sam vyměkl. Má obavu, že by konflikt na vyšším levelu nemusel zvládnout bezbolestně. Ruské jaderné ponorky jsou v obou oceánech na neznámých místech a v palebných pozicích, nukleární podmořské drony leží někde na dně a čekají na povel, ruské strategické letectvo naložené křídlatými střelami a kynžály vartuje nad Arktidou i ve Středomoří, i malé ruské raketové fregaty jsou schopny zasahovat cíle beztrestně na tisíce kilometrů. Spojenci Ruska jako Írán či Čína jsou na konflikt více méně připraveni a pravděpodobně by se i přidali. Aspoň ve svém regionu. Podporu v „třetím světě“ Strýček Sam dlouhodobě ztrácí. Ne, ne, do jaderného konfliktu s Ruskem se teď nepůjde i kdyby se kyjevský klaun sjetý heroinem na uši stavěl.

Z celé aféry okolo sestřeleného polského traktoru zbylo jen rusofóbní štvaní médií v členských státech NATO. Česká televize se může opět pochlubit, že v tomto ohledu byla za naše peníze zase jednou z nejaktivnějších. Několik českých političek, politiků a pisálků se opět projevilo jako kreténi, zatímco my jsme si zopakovali pravidla přežití při nukleárním útoku. Vtloukali to do nás jako do dětí kdysi dávno v hodinách civilní obrany. To bylo ale ještě za totáče, kdy jaksi záleželo na tom, aby našinci přežili. Dál s obavou hledíme do budoucnosti u vědomí toho, že dnešní Západ nevedou žádní Kennedyové či De Gaullové. A také se tiše ptáme: Kdy příště se ukrajinským náckům, jejich stvořitelům a protektorům konečně podaří vtáhnout svět do poslední Apokalypsy – do Armagedonu?

Václav Dvořák

 

 

Sdílet: