Bývalý velvyslanec Indie: Válku Rusko vyhraje. Evropané byli pěkně oklamáni USA

Dva masivní teroristické útoky velkolepě selhaly a válka na Ukrajině nabyla strašlivé krásy. Tyto dva pečlivě naplánované útoky v rychlém sledu – na plynovody Nord Stream a Krymský most – měly zasadit Rusku smrtelnou ránu. Podle prezidenta Vladimira Putina stojí za útoky Nord Stream lidé, „kteří chtějí trvale přerušit vztahy mezi Ruskem a EU a oslabit Evropu“. Za „příjemce“ označil USA, Ukrajinu a Polsko.

Indie by měla počítat s porážkou USA a NATO, které dokončí přechod k multipolárnímu světovému řádu.

Minulou středu ruská domácí tajná služba FSB označila za strůjce útoku na Krymu šéfa ukrajinské vojenské tajné služby Kyrylo Budanova. New York Times a Washington Post také citovaly Kyjev s odkazem na „zdroje“.

Zatímco Nord Stream-1 byl odstaven, jedno z vláken Nord Stream-2 je stále nedotčené. Putin minulý týden řekl, že plynovod by mohl být obnoven a mohl by do Ruska dodat asi 27 miliard metrů krychlových plynu. „Míč je na straně Evropské unie, pokud chtějí, můžeme otevřít kohoutek,“ řekl.

Z Bruselu se ale ozývá jen ticho. Pro EU je to hluboce trapný okamžik. Triumfalismus se vypařil, zatímco Evropa čelí roky trvající recesi způsobené odporem sankcí vůči Rusku, kvůli nimž USA trvají na přerušení energetických vazeb s Moskvou. EU se nyní stala závislým trhem pro Big Oil a musí nakupovat LNG od USA za cenu šestkrát až sedmkrát vyšší, než je domácí cena USA. (Smluvní cena za dlouhodobé ruské dodávky do Německa bývala kolem 280 USD za 1000 metrů krychlových, zatímco současná tržní cena se
pohybuje kolem 2000 USD).

Jednoduše řečeno: Evropané byli okradeni Američany. Indie by si měla vzít nárok USA k srdci. Bidenova administrativa v podstatě
vytvořila umělou energetickou krizi, jejímž konečným cílem jsou válečné zisky.

Útok na Krymský most z 8. října je mnohem vážnější. Zelenskyj překročil červenou čáru, před kterou ho Moskva opakovaně varovala. Putin oznámil, že došlo také ke třem teroristickým útokům na JE Kursk. Rusové se nespokojí s ničím menším než se svržením Zelenského režimu.

Ruská odvetná opatření proti ukrajinské „kritické infrastruktuře“, které se Moskva dosud vyhýbala, mají vážné důsledky. Od 9. října se Rusko začalo systematicky zaměřovat na ukrajinskou rozvodnou síť a železnice. Renomovaný ruský vojenský expert Vladislav Shurygin řekl listu Izvestija, že pokud bude toto tempo udržováno asi týden, „bude paralyzována celá logistika ukrajinské armády – systém přepravy personálu, vojenského materiálu, munice a souvisejících věcí.“ fungování vojenských a opravárenských zařízení“.

Američané žijí v surrealistickém světě, ve kterém sami tvrdí, že Rusko „prohrálo“ válku. Ve skutečném světě však Ivan Tertel, šéf KGB v Bělorusku a zasvěcenec v Moskvě, minulé úterý řekl, že jak se stav ruských jednotek ve válečné zóně zvýšil – 300 000 mobilizovaných vojáků plus 70 000 dobrovolníků – a používání moderních zbraní, „armáda dojde k operaci v klíčové fázi. Podle našich odhadů zlom nastane mezi letošním listopadem a únorem příštího roku.“

Tvůrci politik a stratégové v Dillí by měli mít tento harmonogram na paměti. Základem je, že Rusko usiluje o totální vítězství a nespokojí se s ničím menším než s přátelskou vládou v Kyjevě. Západní politici, včetně Bidena, vědí, že Rusové jsou nezastavitelní. Americká válečná pokladna pomalu dochází, zatímco Kyjev požaduje stále více zbraní.

Na páteční otázku, zda se s Bidenem setká na summitu G20 na Bali, Putin ušklíbl: „Člověk by se měl zeptat jeho (Bidena), zda je ochoten se mnou takto jednat, nebo ne. Abych byl upřímný, celkově nevidím potřebu. V tuto chvíli neexistuje žádná platforma pro jednání.“

Washington však ještě nehodil ručník do ringu a Bidenova administrativa je i nadále posedlá odstraněním ruské armády – i za cenu zničení Ukrajiny. A i pro Rusy je na bojišti stále co dělat: utlačované ruské obyvatelstvo v Oděse (kde neonacisté páchali nevýslovná zvěrstva), Mykolajevu, Záporoží, Dněpropetrovsku a Charkově čeká na své „osvobození“. Pro Rusko je to velmi emotivní problém. Zastřešující agenda „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny musí být opět dovedena k logickému závěru.

Když tohle všechno skončí, Putin si je jistý, že se s ním Biden ani nechce setkat. Maďarský premiér Viktor Orbán minulý týden řekl: „Každý, kdo vážně věří, že válku lze ukončit rusko-ukrajinským vyjednáváním, žije v jiném světě. Realita je jiná. Ve skutečnosti lze o takových otázkách diskutovat pouze mezi Washingtonem a Moskvou. Ukrajina je dnes schopna bojovat jen proto, že dostává vojenskou podporu od Spojených států…

Prezidenta Bidena přitom nevidím jako člověka, který by se opravdu hodil pro tak seriózní jednání. Prezident Biden zašel příliš daleko. Stačí si připomenout, co řekl ruskému prezidentu Putinovi.“

Indie by měla počítat s porážkou USA a NATO, které dokončí přechod k multipolárnímu světovému řádu. Bohužel indické elity se ještě musí vymanit ze své „unipolární nesnáze“. Evropa, včetně Británie, je zničená a nespokojenost s americkým „transatlantickým vedením“ je hmatatelná. Indo-pacifická strategie je beznadějně zmatená. V širším sousedství Indie se objevují nová mocenská centra, jak ukázala odmítnutí Washingtonu ze strany OPEC. Indická strategická kalkulace se musí zásadně upravit.