Více než 500 000 Rakušanů požaduje, aby do ústavy země bylo přidáno „právo na hotovostní platby“

Zatímco centrální banky a globalistické instituce spěchají s přechodem světa na digitální měny, rakouští občané právě odmítali skoncovat s hotovostí.

Více než půl milionu Rakušanů podepsalo petici za referendum o ústavním zakotvení práva na neomezené platby v hotovosti. V zemi s 8,9 miliony obyvatel ukazuje masivní projev podpory „práva“ platit hotovostí rostoucí pohyb proti digitálním měnám podporovaným centrálními bankami po celém světě a institucemi, jako je Světové ekonomické fórum (WEF).

V pondělí skončila lhůta pro podání petic k návrhům na sedm celostátních referend. Jak uvedl  rakouský deník  Kurier, právo na hotovostní platby získalo největší podporu ze sedmi různých petic, podepsalo ho 530 938 Rakušanů.

Pouze petice, které získají podpisy 100 000 a více občanů, mohou vynutit diskusi v parlamentu na toto téma. Vzhledem k drtivé podpoře petice za „právo na hotovost“ může existovat silný tlak na posun vpřed ve snaze zajistit hotovostní platby v zemi.

Na rozdíl od Řecka, Spojeného království, Skandinávie a zemí Beneluxu je hotovost stále králem v Rakousku, Německu a Švýcarsku, které všechny vzdorují trendu bezhotovostní společnosti. V Rakousku se 50 procent všech transakcí stále provádí v hotovosti, což je daleko nad evropským průměrem, který je přibližně 30 procent. Němci jsou také proti digitálním transakcím, pouze 9 procent uvedlo, že by použili mobilní platby.

Snaha o zakotvení práva na hotovostní platby v ústavě země je tématem již řadu let, Rakouská lidová strana (ÖVP) již v roce 2019 navrhuje provést ústavní změnu na ochranu hotovostních transakcí.

Rakušané mohou být obzvláště citliví na obrovskou státní moc, která by přišla se zcela bezhotovostní společností. Akademik, autor a specialista na ekonomickou psychologii Erich Kirchler řekl, že druhá světová válka stále ovlivňuje myšlení Němců a Rakušanů ohledně nebezpečí, že by státu bylo přidělováno příliš mnoho moci.

„V takovém případě se efektivita státních institucí stává nebezpečnou,“ řekl Kirchler agentuře AFP.

Německy mluvící země kladou velký důraz na soukromí a skutečnost, že platby v hotovosti zanechávají minimální stopy, z nich činí nejbezpečnější a nejsoukromější způsob provádění transakcí.

Jiné země, jako je Švédsko, přijaly zákony, které mají společnosti zajistit i nadále přístup k hotovosti a možnost provádět platby v hotovosti. Pokud by však Rakousko zakotvilo právo na hotovostní platby do ústavy, znamenalo by to zatím nejdramatičtější krok v Evropě k zajištění hotovostních plateb do budoucna.

Proč chránit hotovost?

Organizace na ochranu soukromí a občanská práva dlouho obhajovaly právo na hotovost s argumentem, že v sázce je soukromí, občanské svobody a konečná bezpečnost. Zrušení hotovosti by přinutilo občany provádět všechny transakce prostřednictvím digitálního média, jako jsou mobilní platby, kreditní karty nebo digitální měny. Banky a elektronická média zůstávají zranitelné vůči hackerským útokům a dokonce i přírodním katastrofám, například pokud by došlo k vyřazení elektrické sítě. Švédská agentura pro civilní nepředvídané události, která je součástí ministerstva spravedlnosti, ve své zprávě varovala, že  zcela bezhotovostní společnost by byla extrémně zranitelná  , pokud by byla země napadena nebo vystavena přírodní katastrofě.

Pro ty, kteří se zajímají o soukromí, jako jsou ti v Německu a Rakousku, poskytují digitální platby donucovacím orgánům a vládním orgánům přímý náhled do všech transakcí.

Pro některé je ještě znepokojivější, že digitální peníze by jednoho dne mohly být spojeny s politickým a společenským chováním v západních zemích v systému sociálních kreditů, jak je vidět v Číně. Již během protestů truckerů „Freedom Convoy“ proti politice Covid-19 v Kanadě levicová vláda Justina Trudeaua podnikla bezprecedentní krok a zmrazila bankovní účty demonstrantů. Ačkoli skupiny pro ochranu občanské svobody odsoudily autoritářský čin jako flagrantní zneužití moci, mnozí kritici se obávají, že tato akce by nyní mohla sloužit jako vzor pro jednání s demonstranty a disentem v budoucnu. Pokud disidenti a ti, kdo kritizují vládu, nemohou držet své peníze mimo digitální prostor, nebudou mít kam schovat své finance, pokud proti nim vlády, jako je ta v Kanadě, zakročí.

Finanční sloupkař a analytik Matthew Lynn v roce 2015 napsal pro britský Telegraph, že klíčovou otázkou pro udržení hotovosti je svoboda, kterou poskytuje.

„Důležitější je, že peníze jsou o svobodě. Existují jistě hranice kontroly nad společností, kterou chceme předat vládám a centrálním bankám? Nemusíte být plně placeným libertariánem, abyste si položili otázku, zda ve světě, kde si už děláme starosti s množstvím dat, která o nás Facebook a Google mohou shromáždit, opravdu chceme, aby banky a stát věděly o každém podrobnosti o tom, za co a kde utrácíme peníze. Je snadné vzdát se této svobody – ale bude mnohem těžší ji získat zpět.

Na druhém konci spektra globalistické instituce jako Světové ekonomické fórum již dlouho lobbují za bezhotovostní společnost a běžně zveřejňují články jako „ Proč bychom se měli snažit učinit hotovost zastaralou “, „ Výhody bezhotovostní společnosti “ a „ Měla by být hotovost zrušena? V roce 2017 vyzval ekonom Joseph Stiglitz k zákazu veškeré papírové měny ve Spojených státech, o čemž WEF také pozitivně informovalo. Centrální banky po celém světě jsou v současnosti rovněž „ v čele“ v závodě o zavedení digitálních měn. Ačkoli se očekává, že digitální měny a fyzická měna budou pro mnohé fungovat společně, řada globalistických think-tanků a ekonomů prosazuje úplné ukončení po období přizpůsobení.

Očekává se, že debata o hotovosti bude zuřivá, ale případ Rakouska může nejen demonstrovat společenské výzvy zrušení hotovosti, ale také problémy spojené se zeměmi, které se vzdávají své národní měny. Někteří kritici poukazují na skutečnost, že rakouskou národní měnou je euro, může ohrozit celou snahu o zajištění hotovostních plateb. Poté, co se Rakousko v roce 2002 vzdalo své vlastní národní měny, šilingu, ztratilo značnou část kontroly nad svými vlastními financemi. Pokud by EU nařídila digitální měnu, Rakousko by možná mohlo udělit dočasnou výjimku, ale nakonec by mohlo mít malou pravomoc takový mandát odmítnout.