Jiří Paroubek: Mírové úsilí Číny ve vztahu k Tchaj-wanu
V současné době vrcholí přetahovaná mezi Spojenými státy a Íránem o podmínky mírové smlouvy mezi těmito dvěma zeměmi. Zatímní výsledek jednání je ovšem neúspěšný.
Na počátku jejich konfliktu ovšem bylo bezprecedentní porušení mezinárodního práva ze strany Spojených států a Izraele, které napadly, aniž k tomu byly přímo vyprovokovány, uprostřed probíhajících jednání Irán. Tato nevyprovokovaná agrese spojená s povražděním velké části vedoucích představitelů Íránu je opravdu ‚inovativní“ novinkou v mezinárodních vztazích. Je to politický a vojenský gangsterismus. Nyní Spojené státy sázejí na ekonomické sankce vůči Íránu, tedy na další porušení mezinárodního práva z jejich strany.
V nejbližších dnech se americký prezident Trump sejde s čínským prezidentem Sim. Bude to v mnoha směrech zajímavé setkání, protože může předznamenat ukončení válečných konfliktů jak na Ukrajině, tak v oblasti Perského zálivu.
Čína provádí velice sofistikovanou zahraniční politiku, když se snaží mluvit s většinou států, které jsou zapojeny do válečných konfliktů. Snaží se udržovat vztahy tak, aby bylo možné v určitém okamžiku nabídnout své zprostředkovatelské služby pro věc míru.
Před zhruba měsícem vyvrcholila návštěva předsedkyně Kuomintangu (KMT) Cheng z Tchaj-wanu, v Čínské lidové republice. Předsedkyně KMT se setkala mj. s generálním tajemníkem Komunistické strany Číny a prezidentem Sim. Bylo to nesmírně zajímavé setkání, neboť to ukazuje přístup Číny k řešení jednoho z neuralgických problémů současného světa, kterým problém Tchaj-wanu nesporně je.
Konec konců soudný pozorovatel si může dát věci do souvislosti a porovnat postup obou supervelmocí, tedy Číny na jedné straně a USA na straně druhé při řešení geopolitických problémů.
Čína se zásadně vystříhává použití síly při řešení mezinárodních konfliktů. Prezident Si při setkání s předsedkyní KMT Cheng vyjádřil názor, že je potřeba zlepšit vztahy mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem, tedy mezi oběma stranami Tchajwanského průlivu. Obě strany Tchajwanské úžiny podle něho patří k čínskému národu.
Obě dvě politické strany, tedy čínští komunisté a KMT se poučily z občanské války, kterou spolu vedly zejména ve 30. a 40. letech 20. století. Tato válka vyvrcholila stažením KMT na Tchaj-wan a naopak vyhlášením Čínské lidové republiky na území pevninské Číny. Si vyjádřil přesvědčení, že teritorium Číny je nedělitelné. Země nemůže být destabilizována a civilizace nemůže být přerušena. To, že se Čína rozdělila, neznamená, že se něco změnilo na principu nedělitelnosti Číny. Prezident Si dále hovořil o potřebě spolupráce mezi čínskou vládou a politickými stranami Tchaj-wanu, včetně KMT. Ale také s organizacemi této provincie, s cílem zvýšit výměnu a dialog. Zlepšit život lidí podle takzvaného Konsenzu z roku 1992, který vylučoval možnost vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu. Prezident Si vyjádřil zájem o návrhy, které budou směřovat ke spojení obou částí čínské vlasti. Jak se doslova čínský prezident vyjádřil: „Rozdíly v sociálním systému nemohou být omluvou pro rozdělení národa“. Si tedy řekl jasně, že případná snaha o vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu je věcí, která by podkopala mír v oblasti: To by podle něj Čína nemohla nikdy tolerovat. Prezident také povzbudil mladé lidi z Tchaj-wanu, aby navštívili pevninskou Čínu a přesvědčili se o jejím skutečném vývoji. Čína má podle něj zájem o zemědělské a rybí výrobky z Tchaj-wanu, ale také o další vysoce kvalitní zboží z této provincie. Si vyjádřil přesvědčení, že společně mohou budovat ještě silnější čínskou ekonomiku. Předsedkyně KMT Cheng se vyjádřila tak, že obě části Číny patří k jednomu národu. Také ona zdůraznila Konsenzus dosažený v roce 1992, který je zaměřen proti snahám určitých politických kruhů na Tchaj-wanu, vyhlásit nezávislost této provincie. Cílem je podle ní posílit vzájemnou politickou důvěru, chránit čínskou historií, podporovat čínskou kulturu, rozvíjet vzájemnou výměnu a kooperaci.
Delegace KMT navštívila v bývalém hlavním městě Číny Nan-kingu také mauzoleum zakladatele moderní Číny a KMT Sunjatsena. I z tohoto hlediska je to historická návštěva, neboť strana KMT se hlásí k revoluční tradici tohoto modernizátora Číny. To byly zřejmě nejvýznamnější části z návštěvy předsedkyně Cheng v Číně. Po Nan-kingu následovala ještě cesta paní Cheng do Šanghaje. Tedy do finančního centra ČLR a poté zpět do Pekingu. A z Pekingu opět na Tchajwan. Návštěvu předsedkyně Cheng v Číně komentuji dosti rozsáhle také proto, abych českým čtenářům umožnil se seznámit s přístupem a plány vedení, tedy vlády Čínské lidové republiky k řešení bolestivého problému rozdělení Číny. Je zřejmé, že Čína naprosto preferuje mírové a diplomatické řešení tohoto problému. Tak, jak se jí to podařilo s Hongkongem či Macaem v nedávné minulosti.
