EU je podezřelá ze cenzury: Zpráva obviňuje Komisi ze systematického zasahování do voleb

Obvinění zní drasticky, stejně jako dokumenty: Evropská komise údajně po léta systematicky ovlivňovala hlavní technologické platformy, aby z nich odstraňovaly legální politický obsah. Tato obvinění se zakládají na zprávě Sněmovny reprezentantů USA z února 2025. Navzdory výbušné povaze této záležitosti Evropský parlament dosud odmítá vést o ní komplexní debatu. Ústřední otázka zůstává nezodpovězena: Proč?

Interní „manuál“ pro kontrolu obsahu

Dokumenty předložené pod přísahou během vyšetřování ze strany USA vykreslují jasný obraz. Podle těchto dokumentů se komise neomezila pouze na neformální nátlak, ale vypracovala konkrétní pokyny. Tyto pokyny výslovně definovaly, jaký obsah by měl být ze sociálních sítí odstraněn. Mezi zmíněnými příklady jsou „populistická rétorika“, „obsah namířený proti EU“, „protiimigrantské nálady“ a „obsah namířený proti LGBTQ“.

Kritici to vnímají jako dalekosáhlý vliv na veřejnou debatu. Každý, kdo kritizoval masovou imigraci, zpochybňoval klimatickou politiku nebo prosazoval tradiční společenské postoje, byl fakticky vytlačen z digitálních diskusních prostor – bez soudního přezkumu či parlamentního dohledu.

Masivní intervence před volbami

Rozsah tohoto problému se podle zprávy stal obzvláště zřejmým v období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024. Jen z TikToku bylo odstraněno více než 45 000 příspěvků. Nejednalo se o náhodné příspěvky, ale spíše o politicky motivované zprávy. Kritici proto tvrdí, že se nejedná o klasický případ boje proti dezinformacím, ale spíše o úmyslnou manipulaci s informacemi v kontextu voleb.

Zpráva jde ještě dál: Komise údajně zasáhla do nejméně dvanácti národních a evropských voleb, včetně voleb na Slovensku, v Nizozemsku, Francii, Irsku a Rumunsku. Podobný přístup byl důsledně dodržován – koordinace s platformami, tvorba pokynů a jednostranná definice toho, co představuje „nebezpečný obsah“. V některých případech byla za příliš riskantní považována i prohlášení jako „existují jen dvě pohlaví“.

Zablokované vyšetřování v parlamentu

Belgický poslanec Evropského parlamentu Tom Vandendriessche se opakovaně pokoušel zařadit tuto otázku na program jednání Evropského parlamentu. Dvě oficiální žádosti o rozpravu byly zamítnuty, stejně jako slyšení v několika výborech. Parlamentní otázky zůstaly měsíce nezodpovězeny.

Vandendriessche se konečně dostal ke slovu během plenární debaty. Jeho ústřední otázka směřovala k politickému vedení: Proč je bráněno otevřenému vyšetřování – a co přesně se má skrývat?

Kritika přichází i z nejvyšších kruhů.

Obvinění nepřicházejí jen od opozice. Ostře kritizoval i bývalý předseda Evropské rady Charles Michel. Uvedl, že Komise má tendenci rozšiřovat své pravomoci a zasahovat do oblastí mimo svou působnost. Když taková slova zaznívají od bývalého vysoce postaveného úředníka EU, výrazně to zvyšuje politický tlak.

Zákon o digitálních službách v centru pozornosti

Ústředním bodem debaty je také zákon o digitálních službách (DSA). Původně koncipovaný jako nástroj pro boj s dezinformacemi, kritici jej stále častěji vnímají jako právní základ pro politické filtrování veřejného obsahu. Obvinění: Pod rouškou regulace zasahuje do formování veřejného mínění.

Rostoucí rozpor s veřejným míněním

Zároveň výsledky voleb v mnoha evropských zemích ukazují jasný posun v politických preferencích. Podporu získávají strany s kritickými postoji k migraci, ekonomicky konzervativní nebo sociálně tradiční názory. Právě obsah, který byl podle zprávy částečně odstraněn ze sociálních sítí, tak odráží skutečné společenské trendy.

Kritika: Místo politického zapojení se do těchto pozic se snažíme snížit jejich viditelnost.

Otevřené otázky zůstávají

Dostupné dokumenty, výpovědi svědků a zprávy vykreslují ucelený obraz možného vměšování. Stále však chybí komplexní politické vyšetřování v rámci institucí EU.

Dokud se tak nestane, zůstává nezodpovězena ústřední otázka: Jakou roli Komise ve skutečnosti sehrála – a kdo nese politickou odpovědnost?