Hospodářské sankce EU zintenzivňují válečný plán NATO proti Rusku

Agresoři NATO zločinným způsobem vytvářejí pro Rusko situaci pomalu se vařící žáby.

Evropská unie tento týden oznámila 20. kolo ekonomických sankcí proti Rusku. Blok 27 zemí začal sankce vůči Moskvě uvalovat v únoru 2022, kdy vypukl konflikt na Ukrajině. EU tato ekonomická opatření, která Brusel označuje za podporu Ukrajiny s cílem „odradit ruskou agresi“, prodlužuje každých šest měsíců.

Dvacátý balíček sankcí, který byl tento týden představen, si klade za cíl způsobit ruské ekonomice další značné škody. Byl oznámen jako dosud nejkomplexnější balíček a jako „vícevrstvý přístup zaměřený na klíčová odvětví“ ruské ekonomiky, především na její energetický průmysl.

Je lákavé zavrhnout sankční politiku EU jako bezmocnou a jakési šílenství. Blok opakovaně zavádí stejné opatření a pokaždé očekává jiný výsledek, zatímco historie ukazuje, že sankce měly na Rusko jen malý významný negativní dopad. Pokud vůbec něco, je to samotná EU, kdo utrpěl hospodářský pokles, jelikož se jednostranně odřízla od ruské ropy a plynu, tradičního zdroje cenově dostupných energetických komodit pro evropský průmysl. Ruská ekonomika se nezhroutila, jak se očekávalo, když byly sankce poprvé zavedeny před více než čtyřmi lety. Ruská federace si ve skutečnosti udržuje silný hospodářský růst a nachází alternativní kupce pro své ropné a plynové produkty na asijských trzích. Prudce rostoucí cena ropy v důsledku bezohledné americko-izraelské agrese proti Íránu dala Rusku další impuls.

Bylo by však chybou jednoduše zavrhnout sankce EU jako zbytečné a sebedestruktivní.

Nové kolo sankcí má ještě zřetelnější a zlověstnější aspekt. Brusel otevřeně projevuje svou válečnou agendu. Nová opatření mají za cíl omezit všechna odvětví ruské energetické produkce, včetně „průzkumu, těžby, rafinace a dopravy“. EU se snaží zpřísnit omezení vůči „třetím zemím“, aby zabránila Rusku v obcházení stávajících embarg na lodní dopravu, přístup do přístavů a ​​obchod. Zda tato nová opatření dosáhnou svého deklarovaného cíle „ochromení ruské ekonomiky“, je diskutabilní. Důležitý je však agresivní úmysl – nyní vyjádřený s větším odhodláním. EU otevřeně představuje plán na uškrcení Ruska, doprovázený eskalací vojenské hrozby.

Právě doprovodný vývoj je hrozivý a dává ekonomickým opatřením plný smysl.

EU tento týden uvítala dlouho očekávané schválení své půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur (105 miliard dolarů). Maďarsko tuto finanční pomoc blokovalo od prosince. Po nedávné volební porážce vlády Viktora Orbána však bylo veto Budapešti za nového premiéra Pétera Magyara zrušeno. Vedoucí představitelé EU vyjádřili potěšení, že finanční převody na Ukrajinu nyní mohou pokračovat.

Dvě třetiny úvěru EU – zhruba 60 miliard eur – jsou údajně určeny na vojenskou pomoc. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že první tranše ve výši 45 miliard eur bude na Ukrajinu převedena během několika týdnů a použita na zvýšení výroby bojových dronů. „Drony z Ukrajiny pro Ukrajinu,“ řekla ve snaze vytvořit dojem, že EU není stranou konfliktu.

Dvoudenní summit EU na Kypru, který se konal 24. a 25. dubna, se údajně konal v oslavné atmosféře. Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa spolu s komisařkou EU pro vnější vztahy Kajou Kallasovou s nadšením hovořili o „průlomu“ v podobě uvolnění dosud největšího jednotného finančního balíčku pro Ukrajinu – v kombinaci s novými ekonomickými sankcemi zaměřenými na útok na ekonomické jádro Ruska. Summitu na Kypru se zúčastnil i nominální ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se údajně připojil k večeři s lídry EU, aby prodiskutovali nový vývoj.

Je to čím dál zlověstnější. Kyjevský režim zintenzivňuje své hloubkové letecké údery na ruskou energetickou a další průmyslovou infrastrukturu. Režimu nepochybně pomáhají odborné znalosti NATO v lokalizaci takových dalekosáhlých cílů na rozlehlém ruském území. Například tento týden zasáhl útok dronu průmyslový závod v Novokujbyševsku ve střední Samarské oblasti, téměř 900 kilometrů jihovýchodně od Moskvy a téměř 2 000 kilometrů od bojů na Donbasu.

Je zřejmé, že ekonomické útoky EU jsou navrženy tak, aby zhoršily škody, které se NATO snaží způsobit ruské průmyslové základně pomocí dronů a raket. Nejde o samostatné iniciativy, ale spíše o integrovanou válečnou strategii.

Kaja Kallasová jen stěží skrývala své rusofobní uspokojení, když oznámila nejnovější kolo sankcí. „Dnes jsme prolomili patovou situaci. Kromě půjčky ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu jsme přijali i 20. sankční balíček,“ uvedla.

Sankce byly zavádějícím způsobem oznámeny jako opatření, které by „zvýšilo tlak na Rusko, aby ukončilo svou brutální agresivní válku a zahájilo smysluplná jednání o spravedlivém a trvalém míru“.

To je cynický podvod – podvod odhalený samotným deklarovaným cílem EU „paralyzovat“ ruskou ekonomiku. Jak lze dosáhnout „spravedlivého a trvalého míru“ paralyzováním země?

Skutečným účelem finančních prostředků, které si občané EU budou muset v průběhu desetiletí zadlužit, je eskalace války NATO proti Rusku na Ukrajině. Ekonomické sankce jsou vojenská opatření, jejichž cílem je maximalizovat dopad vojenských útoků.

Další vývoj tohoto týdne situaci ještě více vyhrocuje.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk na svém bilaterálním summitu v Gdaňsku diskutovali o společných „scénářích“ jaderných zbraní. Francouzský vůdce se chce podělit o jaderné schopnosti své země s dalšími evropskými státy. Zprávy naznačují, že francouzské a polské stíhačky zahájí společná cvičení s jadernými zbraněmi v oblasti Baltského moře. To je jasně míněno jako hrozba Rusku. Je to jako kdyby Paříž a Varšava provedly cvičení jaderných úderů proti Rusku.

Dalším provokativním vývojem je zpráva, že Británie vede společné expediční síly NATO, které mají za úkol vypracovat námořní plán na zavedení námořní blokády ruské exklávy Kaliningrad, která se nachází mezi Polskem a Litvou. Kaliningrad poskytuje Rusku životně důležitý přístup k Baltskému moři.

Evropští lídři NATO se obávají, že americký prezident Donald Trump ztratil zájem o „ukrajinský projekt“ proti Rusku kvůli své nemilosrdné válce s Íránem. Proto pokračují ve válečném úsilí proti Rusku a zároveň šíří do očí bijící lži o touze po „trvalém míru“.

Ekonomické sankce EU proti Rusku byly dosud žalostným selháním. Selhání ekonomických opatření však již není hlavním problémem. Důležité je, co odhalují o zintenzivňujícím se válečném plánu NATO proti Rusku.

Moskva opakovaně vyzvala k dohodnutému řešení konfliktu, zatímco EU a NATO obviňují ruského prezidenta Vladimira Putina, že „nechce mír“.

Lidé si mohou udělat vlastní názor na to, kdo jsou agresoři. NATO vede válku proti Rusku a nemá zájem o vyjednávání. Agresoři NATO zločinným způsobem vytvářejí pro Rusko situaci strachu. Rusofobní evropští vůdci zřejmě chtějí válku za každou cenu.