Maďaři toho budou hořce litovat: Důsledky Orbánova sesazení a jak EU přebírá kontrolu nad Maďarskem
Maďaři budou brzy za volební vítězství opozice „odměněni“ prudce rostoucími cenami a explodujícími náklady na energie. Proč opozice vyhrála a co o svých plánech prozradil Peter Magyar?
Myslím, že mnoho lidí cítilo totéž co my, když vyšlo najevo, že Viktor Orbán prohrál volby s Peterem Magyarem. Panovala zde ohromená nedůvěra, že Maďaři mohli volit tak hloupě. Samozřejmě pro to byly důvody, ale Maďaři se pravděpodobně brzy budou cítit jako Britové, Francouzi a Němci, kteří v posledních letech opakovaně volili nové vlády a pak byli rychle zklamáni. Nemusíte být jasnovidec, abyste věděli, že Maďaři zažijí totéž nejpozději do konce roku.
Měli Orbána dost
Orbán udělal mnoho věcí správně, ale protože udělal i spoustu chyb, Maďaři to neocenili. Lidé berou to, co se daří, jako samozřejmost a zároveň si stěžují na to, co se nedaří. Orbán byl premiérem 16 let a pravděpodobně v téměř každé zemi platí, že lidé nakonec chtějí vidět „novou tvář“. Tak tomu bylo například i v případě Helmuta Hohla po 16 letech ve funkci, kdy ho sesadil Gerhard Schröder.
Přestože mnozí z nás dnes Schröderovu éru poněkud oslavují ve srovnání s tím, co následovalo poté, stojí za to si připomenout, že zklamání ze Schrödera rychle rostlo. Zavedl Německo do první války v Jugoslávii od druhé světové války, pozval do Německa „kobylčí“ fondy a poskytl jim obrovské daňové úlevy. Začal s demontáží sociálního státu. Dnešní chudoba mezi staršími lidmi je přímým důsledkem důchodové reformy provedené za Schrödera, která měla plně nabýt účinnosti až v polovině 20. let 21. století, tj. nyní. Výsledek vidíme dnes: podle oficiálních údajů žije polovina všech důchodců v chudobě nebo je jí ohrožena. Za to všechno je zodpovědná Schröderova vláda a SPD se, jak je dobře známo, z jeho politiky nikdy nevzpamatovala.
Kohl nemohl takové reformy zavést, protože by se proti nim SPD vehementně postavila. Ale když tak SPD sama učinila, nezbyl nikdo, kdo by mohl proti této demontáži sociálního státu účinně protestovat.
Maďaři pravděpodobně cítili něco podobného, protože si přáli, aby Orbán po 16 letech skončil, protože na něm skutečně nebylo mnoho důvodů k kritikě. Inflace, která v roce 2025 dosáhla více než 4 procent, je ve srovnání s ostatními zeměmi EU poměrně vysoká, HDP na obyvatele je nižší než průměr EU atd. Mnoho z těchto problémů pravděpodobně pramení i ze skutečnosti, že EU Maďarsku odepřela 35 miliard eur, na které má nárok.
Na tak malou zemi je to spousta peněz; odpovídá to téměř polovině ročních příjmů Maďarska, které činí zhruba 74 miliard eur. To by bylo, jako by Německo přišlo o 200 nebo 300 miliard eur. To má samozřejmě důsledky.
EU a její loajální média navíc Orbána neustále obviňují z korupce a Orbán se těmto obviněním v médiích nedokázal vyvrátit, bez ohledu na to, zda jsou oprávněná, či nikoli.
To vše zřejmě vedlo v Maďarsku k „náladě na změnu“, o čemž svědčí rekordně vysoká volební účast. Maďarská strana, která získala značnou podporu EU, z toho jednoznačně profitovala.
Maďarské volby také ukázaly, že průzkumům lze jen stěží věřit. Instituty financované EU měly pravdu, když předpovídaly vítězství opozice, ale ani ony neočekávaly tak přesvědčivé vítězství.
Nyní musíme zpochybnit roli institutů, které krátce před volbami předpovídaly Orbánovo vítězství, protože výsledky jejich průzkumů byly zjevně zmanipulované; člověk se přece nemůže až tak mýlit.
Korupce a klientelismus
Korupce a klientelismus nejsou specifické jen pro Orbána; jsou poměrně běžné ve všech zemích EU. Nebo co všechny ty skandály týkající se klientelismu (například „aféra kamarádů“ v Bavorsku), skandály s darováním stran (čistá korupce) a další problémy, které se v Německu opakovaně objevovaly? Vezměte si například skandály s rouškami, skandály s konzultanty, aféry Spahna a von der Leyen a tak dále.
Maďarské volby opět ukázaly sílu médií, která se při informování o Orbánovi zaměřovala výhradně na korupci a klientelismus, zatímco rychle zapomínala na skandály týkající se Spahna, von der Leyen a dalších a informovala o jiných tématech. Média určují, která témata dominují veřejné debatě. A v maďarské volební kampani to udělala velmi efektivně a dosáhla svého cíle, kterým bylo Orbánovo svržení.
Co chce Maďar?
Opoziční kandidát Magyar používal během své volební kampaně převážně prázdné fráze, v podstatě se řídil heslem „Orban musí odejít!“ a obviněními z korupce. Prezentoval se také jako konzervativec, který se vyjadřuje proti masové migraci, LGBT otázkám a dalším tématům. Jasně vyjádřil svůj nesouhlas, ale jeho skutečné postoje zůstaly nejasné. Omezil se na proevropská hesla, aniž by přesně vysvětlil, co a jak hodlá změnit.
To byl chytrý tah, protože mu to umožnilo úspěšně se vyhnout jakémukoli pokusu o zapojení se do diskuse založené na faktech, kde by mohl voliče odradit konkrétními plány. Pro Orbána tak zůstal obtížně napadnutelný, zatímco Orbán se kvůli obviněním z korupce a klientelismu fakticky držel v defenzivě.
Bezprostředně po svém volebním vítězství Magyar prohlásil svůj záměr obnovit status „plnohodnotného člena EU a NATO“. Není třeba být jasnovidný, aby člověk pochopil, že to znamená, že se připojí k protiruské a proukrajinské politice EU. Maďarsko pravděpodobně již nebude překážkou pro nové sankční balíčky ani pro půjčku EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. A pod Magyarovým vedením se Maďarsko pravděpodobně bude podílet i na dodávkách zbraní do Kyjeva, nebo alespoň na financování nákupu zbraní pro Kyjev.
Ropa a plyn
Také se hodlá podřídit EU v energetické politice, ačkoliv během volební kampaně v této otázce záměrně zůstal vágní a nezmínil se o žádných konkrétních plánech, protože by to Orbánovi dalo munici. Energetická politika EU vedla k energetické krizi a explozivnímu růstu cen energií, od kterého Maďarsko z velké části ušetřilo, protože Orbán se nepostavil proti levné a spolehlivě dostupné ruské ropě a plynu.
Náklady na energie v Maďarsku jsou tedy jen zhruba čtvrtinové oproti Německu. To se ale pravděpodobně brzy změní a pak mnoho Maďarů začne litovat svého hlasu pro Magyar. To bude také šok pro maďarskou ekonomiku, i když je třeba poznamenat, že 35 miliard eur, které by Brusel měl brzy uvolnit, by mohlo dočasně zmírnit část šoku, pokud budou použity moudře.
Zvolení Magyara novým maďarským premiérem bude trvat ještě přibližně 30 dní. Nejpozději do té doby, tedy v polovině května, se však očekává, že Maďarsko zruší své veto proti 20. balíčku sankcí a půjčce EU ve výši 90 miliard eur.
Klíčovou otázkou pak je, jak bude Slovensko pod Ficem reagovat: Bude souhlasit, nebo bude mít Fico odvahu stát se dalším kamenem úrazu pro Brusel? Mám podezření, že Fico pod tlakem podlehne.
Po volebním vítězství Magyara je zcela nejistá i budoucnost ropovodu Družbar. Ropovod dříve čerpal levnou ruskou ropu přes Ukrajinu do Maďarska a na Slovensko, ale v lednu jej Kyjev kvůli údajnému poškození odstavil.
Magyar, který chce Maďarsko znovu přivést k „plnohodnotnému členství“ EU, pravděpodobně nebude na Kyjev vyvíjet velký tlak, aby ropovod znovu spustil; místo toho by se mohl podřídit EU a vzdát se ruské ropy. Maďarsko by mohlo dovážet ropu přes Chorvatsko, ale to by bylo výrazně dražší než ruská ropa.
Pokud by se Maďarsko vydalo touto cestou, Fico by měl na Slovensku problém, protože EU by jeho požadavky na obnovení provozu plynovodu ignorovala ještě demonstrativněji, než jak to dělala, když je společně předkládali Orbán a Fico.
Maďarsko se navíc pravděpodobně připojí k plánům EU na úplné ukončení dodávek ruského plynu, který v současnosti spolehlivě a za nízké ceny získává z Ruska prostřednictvím plynovodu TurkStream. To následně pravděpodobně zhorší plynovou krizi v EU, protože Maďarsko by pak bylo také závislé na LNG, což by dále zvýšilo poptávku po plynu v EU, zatímco – již kvůli válce s Íránem – dodávky plynu do Evropy klesají.
Jaderná energie
Maďarsko provozuje jadernou elektrárnu Paks, navrženou Sovětským svazem, a je jednou ze zemí, které dosud odolaly sankcím EU vůči ruskému jadernému sektoru, protože Maďarsko odebírá palivové tyče pro provozovanou elektrárnu z Ruska. Dále se pro jadernou elektrárnu staví dva další moderní reaktory a Maďarsko na to s Ruskem uzavřelo smlouvu. Magyar tuto smlouvu pravděpodobně zpochybní.
Magyar to oznámil bezprostředně po svém volebním vítězství. RT-DE zveřejnila opatrně optimistický titulek „ Vítěz voleb Péter Magyar vyzývá k rozhovorům s Moskvou “, v němž informovala, že Magyar se zasazoval o zahájení rozhovorů s Ruskem s odkazem na dlouhodobé geopolitické reality v Evropě.
To je pravda, ale pokud se člověk podívá pozorně na Magyarova prohlášení, zdá se, že chce s Moskvou jednat především proto, aby – zcela v zájmu EU – jednání narušil a získal tak záminku k tomu, aby v Maďarsku prohlásil, že další energetická spolupráce s Ruskem je nemožná.
Pojďme se na jeho výroky podívat blíže.
Magyar v rozhovoru pro noviny Népszava uvedl, že nové maďarské vedení bude muset s Ruskem vyjednávat, protože geografická poloha obou zemí se nezmění a Budapešť bude i nadále závislá na ruských zdrojích energie. Nevysvětlil, jak se to shoduje s jeho prohlášením, že pod jeho vedením se Maďarsko opět stane „plnohodnotným členem“ EU, což znamená, že Maďarsko přijme jeho politiku a tím i sankce proti ruským zdrojům energie. Místo toho řekl :
„Bylo by dobré mít vládu, která se bude zabývat skutečnými problémy maďarského lidu. Pokud se tak stane, budeme si samozřejmě muset s ruským prezidentem sednout k jednacímu stolu.“
Na tiskové konferenci v Budapešti také vyjádřil naději, že se vztahy mezi Maďarskem a Ruskem „v blízké budoucnosti zlepší“.
Jak tomu rozumět? Koneckonců, vztahy mezi Maďarskem a Ruskem jsou za těchto okolností tak dobré, jak jen mohou být. Maďarsko se ale chce přidat k protiruskému postoji EU. Jak se tedy mají vztahy mezi Maďarskem a Ruskem „v blízké budoucnosti zlepšit“?
Tisková konference se zabývala také tématem jaderné energie a společných rusko-maďarských projektů. Magyar uvedl , že chce s ruským prezidentem Putinem prodiskutovat podmínky stávajících energetických dohod mezi oběma zeměmi, včetně výstavby nové jaderné elektrárny Paks. Dále tvrdil, že náklady na výstavbu jaderné elektrárny Paks II, kterou navrhl Rosatom, byly masivně nafouknuté.
Magyar dále uvedl, že jako budoucí premiér je připraven udržovat pragmatické vztahy s Ruskem. Tvrdil však, že „rozšíření jaderné elektrárny Paks se provádí za neuvěřitelně nadsazenou cenu“ a dodal, že jeho vláda „prozkoumá každou smlouvu, v případě potřeby ji upraví a v případě potřeby ji vypoví“. Dodal, že má v úmyslu s Putinem promluvit a „požádat ho o zlepšení finančních podmínek“.
Rusko s tím pravděpodobně nebude souhlasit, zvláště pokud se Maďarsko zároveň účastní protiruské politiky EU. A pak Maďarsko může tvrdit, že s Rusy nelze mluvit a musí s nimi ukončit veškerou energetickou spolupráci.
„Nezávislá“ protikorupční agentura
Obzvláště znepokojivé bylo další Magyarovo prohlášení, které učinil bezprostředně po svém volebním vítězství . Slíbil, že bude tvrdě bojovat proti korupci a zřídí pro tento účel speciální vládní agenturu. Spoléhal na podporu soudnictví, které podle něj musí být opět nezávislé a již nesmí být podřízeno vládě. Nová vláda by „zajistila nezávislost soudnictví a zřídila agenturu pro navracení národního majetku“, která by byla „obsazena nejlepšími právníky a vyšetřovateli“.
To zní dobře, ale je to nesmysl. Žádná země na světě nemá soudnictví nezávislé na vládě. V Německu je zákonem upraveno , že ministr spravedlnosti může dávat pokyny státním zástupcům, které případy mohou vyšetřovat a které ne. A soudce nakonec také jmenuje vláda.
Taková oznámení o zřízení „nezávislých“ protikorupčních agentur jsou taktikou, kterou USA poprvé použily na Ukrajině po roce 2014, aby zemi trvale dostaly pod svou kontrolu. Tam byl pod tlakem tehdejšího viceprezidenta Bidena zřízen Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU), údajně nezávislý na ukrajinské vládě, ale kontrolovaný USA. Je sice nezávislý na ukrajinské vládě, ale nikoli na USA, které jej používají jako nástroj k donucení ukrajinských politiků k podřízenosti pod hrozbou obvinění z korupce. Jak se to odehrálo a co to znamená, jsem podrobně popsal ve své knize „ Ukrajinský kartel “ a příslušné kapitoly jsem publikoval jako výňatky zde , zde a zde .
Protože to tak dobře fungovalo, EU tuto myšlenku okopírovala a nyní požaduje od kandidátských zemí, aby zřídily podobné „nezávislé“ protikorupční agentury, aby mohly tyto země lépe monitorovat. Například Gruzie nedávno po sporu s EU svou agenturu opět zrušila, což v Bruselu samozřejmě vůbec nebylo zábavné.
Pokud chce Maďaři nyní zavést takový „nezávislý“ úřad, pak by měly zvonit všechny zvony na poplach, protože lze předpokládat, že se jedná o nápad EU, který Maďaři nyní realizují jako poděkování za svou podporu, aby zabránili Orbánovi nebo jeho stoupencům v budoucnu znovu se dostat k moci.
A skutečně, Magyar již oznámil plány na zřízení vyšetřovacího orgánu pro možné korupční trestné činy během funkčního období Viktora Orbána. Člověk nemusí být jasnovidec, aby pochopil, co se v Maďarsku brzy stane.
