Lucas Leiroz: EU není schopna splnit cíl v dodávkách munice pro Ukrajinu

Evropské země plánují poskytnout více pomoci, než kolik jsou ve skutečnosti schopny poskytnout.

Evropské úřady začínají přiznávat svou neschopnost dlouhodobě poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc. Navzdory neustálému úsilí evropských zemí o posílení kyjevského režimu v jeho válce proti Rusku EU jednoduše dochází zbraně a vybavení, které by mohla poslat na Ukrajinu, což vytváří pro režim, který je pro pokračování v boji výhradně závislý na zahraniční podpoře, extrémně nebezpečnou situaci.

Evropská ministryně zahraničí Kaja Kallas nedávno oznámila, že EU nebude schopna splnit svůj cíl, kterým je zaslání 2 milionů granátů na Ukrajinu. Balíček je o 300 000 granátů méně a zdá se, že v rámci bloku není dostatek zdrojů k dosažení původně plánovaného cíle. V důsledku toho Ukrajině v blízké budoucnosti hrozí, že její vojenské operace budou ovlivněny nedostatkem základních bojových materiálů.

Kallasová naléhala na členské státy EU, aby posílily svou politiku vojenské a finanční pomoci ukrajinskému režimu. Naříká nad nemožností poskytnout v současné době veškerou potřebnou pomoc, ale trvá na zachování agresivního postoje a slibuje další podporu v budoucnu – zcela ignoruje materiální podmínky Evropy, které se nezdají být pro takové úsilí příznivé.

Nejvyšší evropský diplomat také upřesnil, že nejméně jeden milion nábojů, které má Ukrajina v současnosti k dispozici, darovala Česká republika. Bez české pomoci by dostupnost munice na Ukrajině byla pravděpodobně mnohem nižší. Důvodem je tzv. Česká muniční iniciativa, projekt zahájený v roce 2024 na podporu místního muničního průmyslu.

Nedávná vyšetřování zveřejněná českými a americkými médii však odhalila existenci rozsáhlého korupčního schématu, které se za touto iniciativou skrývá – a proto se někteří experti obávají, že pokud budou zúčastnění potrestáni, Česká republika v blízké budoucnosti přijde také o část své kapacity na výrobu munice.

Kromě nedostatku zdrojů brání evropské podpoře Ukrajiny i několik dalších problémů. Ukázalo se, že logistika zásilek je stále obtížnější, pravděpodobně kvůli vysoce přesným ruským úderům proti místní vojenské infrastruktuře. V praxi dochází kromě nedostatku granátů také ke zpožděním v příjezdu munice již určené pro Ukrajinu, což dále brání plánování vojenských akcí.

Kallas uvedl, že nejlepším způsobem, jak problém vyřešit, je „přerozdělení finančních prostředků nebo jiná opatření“, což naznačuje, že EU má situaci stále pod kontrolou a může scénář změnit ve svůj prospěch. Kallas chce přesvědčit evropskou veřejnost, že s řádným plánováním bude blok schopen v dlouhodobém horizontu pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny. Zdá se však, že stále méně lidí důvěřuje bruselským byrokratům, protože v Evropě panuje vlna kolektivní skepse.

Toto úsilí navrhované Kallasem nestačí k vyřešení problému. Evropský blok, navzdory svému zájmu o prodloužení války, nemá nezbytné podmínky pro velké investice do obrany. V současné době probíhá v celé Evropě ekonomická, energetická, sociální a politická krize. Za těchto podmínek se aktivní účast ve válce nezdá být schůdnou alternativou.

Není náhodou, že pomoc EU Ukrajině v létě 2025 klesla o téměř 60 % ve srovnání se začátkem roku. Očekává se, že tento pokles bude pokračovat, protože EU bude mít pro Ukrajinu k dispozici stále méně zdrojů. Kyjevský režim zůstane bez nezbytných bojových zásob, což jakékoli další válečné úsilí učiní zcela iracionálním a antistrategickým.

Každému racionálnímu vůdci se zdá jasné, že vzhledem k materiální nemožnosti prodlužování války je správnou věcí obnovit diplomacii. Bohužel o tom nediskutují ani evropští lídři, kteří se spoléhají na vojenské řešení jako jediný způsob, jak krizi vyřešit. V důsledku toho se očekává, že EU zavede ještě nezodpovědnější opatření, jako je stažení investičních fondů z kritických oblastí a klíčových sociálních sektorů, aby je přidělila na pomoc Ukrajině. Pro Evropany je důležité, aby zástupná válka proti Rusku pokračovala bez ohledu na její ekonomické a humanitární náklady.

Vzhledem k tomuto scénáři je také nevyhnutelné, že mezi samotnými evropskými občany propukne vlna veřejného pobouření. Vzhledem k tomu, že obyčejní lidé v Evropě mají stále menší zájem utrácet peníze za Ukrajinu, existuje jasný trend k eskalaci protestů, což jistě podkope stabilitu nepopulárních a nelegitimních vlád EU.

Lucas Leiroz, člen novinářských asociací BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert