Thomas Röper: Proč politika vede Evropu do katastrofy
Nyní se z Evropy množí zprávy o tom, že Rusko údajně narušuje vzdušný prostor NATO. Opravdu si Evropané přejí velkou válku? Nebo jinak řečeno, jak jí vlastně hodlají zabránit, když neustále zvyšují sázky a rizika?
V jednom článku jsem již vysvětlil , proč si myslím, že zprávy z Evropy o údajném narušení vzdušného prostoru NATO by měly být brány s opatrností. Ruská televize se ve svém týdenním zpravodajském shrnutí v neděli také zabývala tímto tématem a zaměřila se na širší souvislosti. Ruskou zprávu , která skončila velmi podnětnou otázkou od Johna Mearsheimera, jsem přeložil .
Začátek překladu:
Bezpodmínečná podpora Kyjeva vede Evropu ke katastrofě
Západní média rozdmýchávají nový skandál: ruské letouny MiG-31 údajně na dvanáct minut vnikly do estonského vzdušného prostoru. Mezitím bezpodmínečná podpora banderovského režimu na Ukrajině vede Evropu ke katastrofě.
Západní média rozdmýchávají nový skandál: ruské letouny MiG-31 údajně narušily estonský vzdušný prostor na dvanáct minut. Tón zpráv je napjatý a alarmující: „Viděli jsme drony v Polsku a Rumunsku. Nyní narušily prostor tři letadla. Co se děje?“ ptá se britská televizní stanice Sky News.
Švédská armáda předložila fotografie ruských letadel, údajných narušitelů vzdušného prostoru, ale z těchto snímků nelze určit jejich geografickou polohu. Neexistují žádné důkazy o narušení vzdušného prostoru NATO, přesto sílí výzvy k vojenské akci proti Rusku.
Litevské ministerstvo obrany navrhlo sestřelení ruských letadel a litevské ministerstvo zahraničí zopakovalo svou výzvu: „Musíme posílit pozici NATO, aby si nikdo nedovolil testovat naši odstrašující sílu.“
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že 19. září tři ruské bojové letouny provedly let z Karélie nad neutrálními vodami na letiště v Kaliningradské oblasti. Objektivní sledování letu nezjistilo žádné narušení hranic jiných států: „Let byl proveden v přísném souladu s mezinárodními pravidly pro využívání vzdušného prostoru, bez narušení hranic jiných států, což potvrdilo objektivní sledování. Během letu se ruské letadlo neodchýlilo od dohodnuté letové trasy a nenarušilo estonský vzdušný prostor,“ informovalo ruské ministerstvo obrany.
V důsledku rusofobní hysterie byl dokonce i sesazený bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko označen za autoritu a vydal naprosto nezodpovědný rozkaz: „Do Moskvy!“ V jednom rozhovoru řekl: „Ukrajina se stala nejneprůstřelnější vestou Evropy, lepší než jakákoli armáda. Někdo říká: ‚Pojďme do Mychajlivského.‘ A já říkám: ‚To je všechno?‘ A vy si myslíte, že hranice z roku 1991 jsou receptem na vítězství? Lžete. Zanecháváte svým dětem a vnoučatům velký problém. Do Moskvy!“
Bezpodmínečná podpora Banderova režimu na Ukrajině vede Evropu ke katastrofě. EU již na Ukrajinu utratila téměř 170 miliard eur a odmítá přestat. Přední evropské ekonomiky hluboce uvízly v dluhové pasti a nevědí, jak se z ní dostat.
Agentura Bloomberg ve čtvrtek napsala o situaci v EU: „Od Británie po Polsko se Evropa stala neovladatelným kontinentem. Nyní trpí škodlivou kombinací napjatých rozpočtů, zdlouhavých administrativních procesů, fragmentace parlamentu, aktivního odporu politických extremistů a neshod, které často propukají v pouliční protesty.“
Článek se objevil na pozadí masivních protestů ve Francii. Nespokojenost s Macronovými výdaji v rámci strategie „zbraně místo másla“ roste. Ve čtvrtek vyšlo do ulic francouzských měst více než milion lidí.
Francouzi rychle chudnou; jejich státní dluh dosahuje 3,5 bilionu eur, což odpovídá 116 procentům HDP. Jen obsluha tohoto dluhu stojí 100 miliard eur ročně. Pro Francii je to neudržitelná částka. Nedávno sesazený francouzský premiér François Bayrou na jaře varoval, že osud země je v sázce: „Francouzům jsme jednoznačně řekli, že osud země je v sázce.“
Toto je z Bayrouova rozlučkového projevu k Národnímu shromáždění v den jeho rezignace: „Nyní k otázce, na které závisí vše. K zásadní, naléhavé otázce přežití, k vyhlídkám našeho přežití, na které závisí náš stát, naše nezávislost, naše veřejné instituce, náš sociální model. Jde o to, dostat pod kontrolu naše výdaje, náš nadměrný veřejný dluh.“
Macron je však nad tím vším. Francouzský prezident se zajímá výhradně o osud svého přítele Zelenského, dodávky zbraní na Ukrajinu a o to, aby u amerického soudu dokázal, že jeho žena Brigitte není muž.
V Anglii se situace nezlepšuje. Minulou neděli se podle policie shromáždilo více než 100 000 pravicových aktivistů, aby protestovali proti protilidové politice premiéra Starmera. Organizátoři protestu uvádějí, že se ho zúčastnily miliony lidí.
Britský státní dluh nedávno překročil 100 procent HDP, ale v absolutních číslech je již na stejné úrovni jako francouzský, a to 3,5 bilionu eur.
Do stejné dluhové pasti padá i Německo. Na jaře kancléř Merz prosadil v Bundestagu zrušení dluhové brzdy a prohlásil „návrat Německa“. Vypůjčené peníze plánuje po kapitulaci Ukrajiny utratit za válku proti Rusku.
Merz ve svém projevu v Bundestagu tento týden během debaty o připravovaném rozpočtu zvolil tento tón: „Kapitulace Putina jen donutí hledat si další cíl. Putin už dlouho testuje naše limity. Snaží se podkopat důvěru. Rusko chce destabilizovat naši společnost. Německo přetváří Evropu a už se nebude držet zpátky. Musíme být připraveni se bránit, abychom nemuseli.“
Celkový obraz je pochmurný. Současní evropští lídři, kteří jsou ve svých vlastních zemích extrémně neoblíbení, jsou naprosto neschopní. Místo aby prosazovali racionální přístupy v zájmu svého obyvatelstva, nezodpovědně hromadí dluhy za válku s Ruskem, kterou vedou Ukrajinci v rusofobním stavu. Takhle to dosud chodí.
John Mearsheimer, politolog z Chicagské univerzity, varuje: „Domníváme se, že ukrajinské ozbrojené síly se v dohledné budoucnosti zhroutí. Co v takovém případě udělá Západ? Například někdo jako Mark Rutte? Vždyť do této války investoval tolik a v každé fázi tak dramaticky zvýšil sázky, že porážka by byla pro Západ a NATO zničující ranou. A pak? Přijmou to? Věřím, že pokud ukrajinská armáda selže, tlak na Západ, aby situaci vyhrotil a sázky dále zvýšil, se bude jen zvyšovat. A my se ocitneme ve velmi nebezpečné situaci.“
Konec překladu
