Zelená ocel – katastrofa i ve Švédsku
V severním Švédsku chce společnost Stegra realizovat „zelený“ ocelářský projekt. Pro tento multimiliardový projekt však chybí ochotní investoři poté, co se náklady vymkly kontrole. Po bankrotu společnosti Northvolt se na obzoru rýsuje další „zelený“ bankrot i na dalekém severu.
Stále více údajně „zelených“ projektů selhává kvůli explodujícím nákladům a nedostatku investorů ochotných investovat obrovské částky do projektů, které jsou nakonec nerentabilní. To je také případ Švédska. Společnost Stegra, kterou klimatičtí fanatici oslavují jako „průkopníka“ v oblasti „zelené oceli“, nemůže svůj projekt v severním Švédsku dokončit.
Podle zprávy deníku Financial Times chybí společnosti, dříve známé jako H2 Green Steel, na dokončení závodu zhruba jedna a půl miliardy eur. Důvodem jsou rostoucí stavební náklady. Toto miliardové plýtvání iniciovali stejní švédští finančníci, kteří stáli za zkrachovalým výrobcem baterií Northvolt.
Nyní je i společnosti Stegra ohrožena insolvencí. Šest a půl miliardy eur, které poskytly průmyslové rodiny Agnelli, Maersk a Wallenberg, stejně jako společnosti jako Mercedes-Benz, Siemens a Scania, stejně jako singapurský státní investiční fond GIC, skupina Just Climate, švédská investiční společnost Altor, Microsoft, švédský penzijní fond a francouzský investor Hy24, pravděpodobně zmizely. Upadly do dalšího klimaticky šíleného projektu. Protože ani ve Švédsku není elektrolýza vodíku zisková.
Zatímco se říká, že hlavní finančníci zařídili další kolo financování a již obdrželi závazky ve výši jedné miliardy, velká americká banka Citigroup již nechce nést nyní obrovské finanční riziko a hledá cestu ven. Měsíční náklady na tento projekt již dosahují zhruba 280 milionů eur a bez nového kapitálu do konce letošního roku nebudou k dispozici žádné další peníze. Ale kdo by chtěl investovat další peníze, když ani není jasné, kdy bude ocelárna vůbec moci být uvedena do provozu?
A co je ještě důležitější, vyvstává otázka: kdo by si vůbec kupoval tu směšně drahou „zelenou“ ocel, když konvenčně vyráběná ocel je výrazně levnější? Je třeba si uvědomit, že výroba vodíku je extrémně energeticky náročná a již nyní představuje ztrátovou energii, a to i v konvenčním měřítku . O kolik více by to stálo, kdyby se používala drahá, nespolehlivá a přerušovaná elektřina?
