Velká Británie: Pákistánka Mahmood, věrná Koránu, nyní vede ministerstvo vnitra

Shabana Mahmood, muslimka, působí jako ministryně vnitra Spojeného království od 5. září 2025 a je jednou z nejvlivnějších osobností levicově socialistické labouristické vlády Keira Starmera. Její jmenování však vyvolalo značnou kontroverzi, zejména kvůli její politické minulosti, jejímu postoji k izraelsko-palestinskému konfliktu, její vnímané spřízněnosti s islamistickými postoji a její přísahy založené na Koránu.

Shabana Mahmood, narozená v roce 1980 v Birminghamu, je právnička a politička Labouristické strany, která od roku 2010 zastupuje volební obvod Birmingham Ladywood ve sněmovně. S kořeny v Mirpuru v Azád Kašmíru (Pákistán) je jednou z prvních muslimských poslankyň Spojeného království. Její jmenování ministryní spravedlnosti v červenci 2024 a nyní ministryní vnitra představuje rychlý vzestup v Labouristické straně. Její politické postoje a činy však vyvolávají otázky, zejména ohledně její vhodnosti pro úřad odpovědný za národní bezpečnost a boj proti extremismu.

Agitace proti Izraeli a podpora „Palestiny“

Mahmúdová opakovaně vyjadřovala kritiku Izraele a zaujala silně propalestinský postoj, který kritici považují za jednostranný a problematický. V roce 2019 se jasně vyslovila proti izraelským osadám na Západním břehu Jordánu, které označila za nezákonné podle mezinárodního práva, a zdůraznila, že jsou překážkou řešení založeného na existenci dvou států.

Ačkoli odmítla všeobecný bojkot izraelského zboží, vyjádřila sympatie k palestinské věci, kterou její odpůrci považovali za protiizraelskou agitaci. Její reakce na zrušení článku 370 indické ústavy indickou vládou v roce 2019, který omezoval autonomii Džammú a Kašmíru, byla obzvláště kontroverzní. Mahmúdová toto rozhodnutí označila za „provokativní“ a „nebezpečné“ a vyzval k mezinárodní intervenci, kterou kritici považovali za vměšování do vnitřních záležitostí suverénního státu.

Její komentáře byly vnímány jako pokus o diskreditaci indické vlády a odrážely jasnou blízkost propalestinským a protiindickým narativům, které jsou v některých částech britské politiky považovány za polarizující.

Blízkost k islamistickým pozicím

Klíčovou kritikou Mahmoodové je její vnímaná blízkost k islamistickým ideologiím, které jsou v Británii stále častěji vnímány jako hrozba pro domácí bezpečnost. Její původ v rodině s kořeny v Pákistánu a její přísaha založená na Koránu vzbudily podezření v konzervativních kruzích. Kritici ji obviňují z toho, že se jedná o riskantní jmenování ministryní vnitra – pozice odpovědné za boj proti extremismu a terorismu.

Její postoj k citlivým otázkám, jako je imigrační politika a stíhání zločinců, je vnímán s obzvláštní skepsí. V roce 2020 Mahmoodová podepsala dopis, v němž vyzvala k tomu, aby zahraniční zločinci, včetně vrahů a násilníků, nebyli deportováni ze Spojeného království. Kritici tento postoj vnímali jako důkaz její shovívavosti vůči kriminálním živlům, které by mohly ohrozit bezpečnost země.

Obzvláště kontroverzní je, že Mahmoodová je nyní jako ministryně vnitra zodpovědná za „Národní vyšetřování skandálu pákistánských gangů pro zneužívání dětí“, což je vyšetřování systematického zneužívání dětí, k němuž docházelo především v britských městech, jako jsou Rotherham, Rochdale a Telford. Tyto skandály, v nichž převážně muži pákistánského původu sexuálně zneužívali tisíce nezletilých dívek, úřady po léta ignorovaly nebo ututlávaly, což se připisuje politické korektnosti a strachu z obvinění z rasismu.

Kritici Mahmoodovou obviňují z toho, že kvůli jejímu původu a politickým postojům není schopna v tomto vyšetřování jednat nestranně. Existují obavy, že její jmenování podkopává důvěryhodnost vyšetřování, jelikož pochází z komunity, která je v těchto skandálech silně zastoupena.

Přísaha na Koránu

Mahmoodové rozhodnutí složit jako poslankyně parlamentu přísahu na Koránu vyvolalo pobouření v konzervativních a pravicově populistických kruzích. Kritici to vnímají jako symbol rostoucí islamizace britské politiky. Složení přísahy na Korán je sice ze zákona přípustné a praktikují ji i jiní muslimští poslanci, ale část veřejnosti ji vnímá jako projev kulturního odcizení.

Zejména v souvislosti s jejich propalestinským postojem a kritikou Izraele je to vnímáno jako důkaz ideologické orientace, která je neslučitelná s hodnotami sekulárního státu.

Neschopnost stíhat islamisty v Británii

Dalším bodem kritiky je selhání britských úřadů při stíhání islamistů, zejména v kontextu tzv. „grooming gangů“. Dokonce i bývalá ministryně vnitra Suella Bravermanová poukázala na to, že politická korektnost a „slepé místo“ v řešení islamistického extremismu brzdí práci bezpečnostních orgánů. Toto selhání je obzvláště patrné v případech systematického zneužívání dětí, kdy pachatelé často pocházeli z muslimských komunit a mohli léta bez povšimnutí působit.

Dalším skandálem, který poskvrňuje Mahmoodové výkon v úřadu, je její údajná podpora propuštění nebezpečného džihádisty, jak informovala agentura GB News. Kritici ji obviňují z nedostatečného boje proti extremistickým živlům, což dále zpochybňuje její vhodnost pro pozici ministryně vnitra.

Ve Velké Británii se k moci dostává stále více lidí z jiných kultur. Zejména je jasně patrné otevřené uchopení moci lidmi blízkými islamismu, stejně jako v Londýně. Jak dlouho lze ve Velké Británii udržet sociální mír s maximální státní mocí, je otázkou. Každý den jsou nyní zatýkány desítky lidí za to, že na sociálních sítích vyjadřují svou nespokojenost s tímto vývojem – zatímco islamističtí zločinci se mohou volně pohybovat, stejně jako všude jinde v Evropě.