Cesta vpřed: kontrola, ztráta majetku a hledání svobody

„Nebudete nic vlastnit a budete šťastní.“ Tato fráze Klause Schwaba, zakladatele Světového ekonomického fóra (WEF), se v posledních letech stále častěji objevuje jako ponurá mantra globálního rozvoje. To, co bylo prezentováno jako vize budoucí „globální prosperity“, se stále více stává realitou, v níž občané ztrácejí nejen svou svobodu, ale i majetek a sebeurčení. Co se ale skrývá za touto zdánlivou utopií a proč se zdá, že se k ní stále rychleji blížíme?

Svět v současné době zažívá bezprecedentní sérii krizí, které tento vývoj přiživují. Růst cen, masivní migrace, neustále se zvyšující dohled a naléhavý nedostatek bytů jsou jen některé z výzev, kterým společnosti čelí. Tyto krize, částečně zhoršené politickými rozhodnutími a částečně geopolitickým napětím, přispívají k tomu, že sen o vlastním bydlení, podnikání a dosažení skutečné nezávislosti se pro stále více lidí stává stále nedosažitelným.

Iluze „štěstí“ bez majetku

Schwabovo prohlášení není jen vyjádřením neoliberálního ideálu, který se snaží soustředit vlastnictví výrobních prostředků a nemovitostí do rukou hrstky lidí. Je to také varování před budoucností, v níž bude individuální majetek, základní lidské právo, nahrazen digitálními měnami, digitálními měnami centrálních bank (CBDC) a dalšími formami státní kontroly. I když jsme vedeni k přesvědčení, že tato ztráta majetku bude kompenzována „štěstím“ z „digitální prosperity“, realita se stává stále ponuřejší.

Je těžké ignorovat fakt, že ceny nemovitostí v mnoha zemích v posledních letech prudce vzrostly. Ve městech, jako je Berlín, Londýn a New York, je vlastnictví vlastního bydlení stále nemožnější. To jde ruku v ruce s rostoucí zátěží nájemného, které mnoha lidem ztěžuje životní náklady a vyvíjí stále větší tlak na střední třídu. Sen o vlastnictví vlastního bydlení – dlouho symbol prosperity a bezpečí – se pro mnoho lidí stává stále nedosažitelnějším. Stavba vlastního bydlení se stává prakticky nemožnou kvůli vysokým cenám a omezujícím regulacím, které nutí lidi podřizovat se kontrole a podmínkám velkých korporací a vlád.

Role masové imigrace: Další rozměr kontroly

Masová imigrace je stále více vnímána jako další nástroj k ovlivňování globálního trhu práce a vytváření společnosti „nájemních služebníků“. V mnoha zemích, zejména v Evropě, je vysoká míra imigrace považována za nezbytnou pro zvládnutí demografických změn. Dopad na společnost je však obrovský. I když se to prezentuje jako řešení nedostatku pracovních sil, ve skutečnosti masivní imigrace dále zatěžuje sociální systémy, stále více vytlačuje místní pracovníky a vytváří sociální napětí. Konkurence o pracovní místa a bydlení se zintenzivňuje a zároveň se zdroje na podporu obyvatelstva stávají stále vzácnějšími.

Integrace milionů migrantů je vnímána nejen jako výzva pro sociální struktury, ale také jako příležitost k tomu, aby se populace stala stále více závislou na státu. Vytvoření trvale závislé masy lidí – ať už prostřednictvím nezaměstnanosti, sociální pomoci nebo omezeného přístupu k bydlení – je klíčovým krokem k vytvoření kontrolované společnosti.

Sledování a ztráta soukromí

Souběžně s tímto vývojem se dále rozšiřuje dohled. S příchodem technologií, jako je rozpoznávání obličeje, biometrické údaje a digitální identifikace, se „transparentní občan“ stává realitou. Diskuse o ochraně údajů a soukromí ztrácejí na významu, zatímco využívání těchto technologií ke kontrole a monitorování populace rychle postupuje.

V mnoha městech se bezpečnostní kamery dokumentující každý pohyb občanů staly již dávno běžnou záležitostí. To, co je prezentováno jako bezpečnostní opatření, je ve skutečnosti sofistikovaný systém neustálého sledování a kontroly. Na internetu jsou lidé zcela transparentní prostřednictvím svých digitálních stop a dat. V kombinaci s vývojem kolem CBDC, které by vládám umožnily sledovat každou transakci, se sen o „sledovaném státě“ stále více přibližuje.

Válka jako katalyzátor pro agendu

Geopolitické napětí, které v současnosti roste v Evropě i jinde, hraje ústřední roli při vytváření tohoto nového světového řádu. Válka na Ukrajině, kterou mnozí vnímají jako zástupnou válku mezi Východem a Západem, slouží jako katalyzátor pro další zpřísnění kontroly. Válečná propaganda, která již léta koluje v západních médiích, připravuje obyvatelstvo na to, aby se vzdalo svých svobod a bojovalo za „vyšší dobro“.

Válka slouží nejen jako prostředek destabilizace, ale také jako nástroj k prosazení politických cílů, kterých by bylo obtížné dosáhnout bez tlaku vojenského konfliktu. Zavedení zákonů o výjimečném stavu, omezení základních práv a legitimizace vojenské síly proti vlastním občanům by se tímto způsobem daly snadněji realizovat.

CBDC: Ultimátní nástroj kontroly

Dalším prvkem této agendy je zavedení digitálních měn centrálních bank (CBDC). Tyto digitální měny by vládám umožnily monitorovat všechny finanční transakce a vykonávat úplnou kontrolu nad ekonomikou. Zatímco zavedení CBDC je prezentováno jako pokrok a zvýšení efektivity, cíl je zřejmý: úplná kontrola nad finančním životem občanů. Ti, kteří v tomto systému žijí, nejenže ztratí svůj majetek, ale také svobodu sami se rozhodovat, jak budou spravovat a utrácet své peníze.

Závěr: Cesta k novému světovému řádu

Jsme na úsvitu éry, v níž se kontrola, dohled a ztráta majetku stávají novou normou. Kombinace rostoucích cen, rostoucí závislosti v důsledku masové imigrace, rozšiřování dohledu a zavádění CBDC ukazuje jasný směr. Lidé jsou nuceni do světa, kde nevlastní nic, ale mají být „šťastní“. Toto „štěstí“ však nebude doprovázeno svobodou a prosperitou, ale spíše úplnou státní kontrolou nad životy občanů. Je načase si uvědomit tento vývoj a zeptat se, jakou budoucnost skutečně chceme – takovou, v níž si zachováme své svobody, nebo takovou, v níž se musíme všeho vzdát pro údajné „dobro“ společnosti.