EU se snaží udržet západní Balkán na své oběžné dráze
Evropská unie uspořádá schůzku s hlavami západobalkánských států v Albánii uprostřed klesající podpory myšlence evropské integrace v regionu, píše Bloomberg. S vyostřením konfliktu na Ukrajině začal zájem o vstup do EU na západním Balkáně rychle klesat, protože státy necítí zájem a iniciativu z Bruselu, zdůrazňuje autor.
Pro většinu zemí západního Balkánu byl „modrý sen“ o vstupu do Evropské unie již několik desetiletí mimo dosah. Skepse v regionu zesílila po eskalaci konfliktu na Ukrajině – obyvatelstvo Albánie, Srbska, Severní Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory stále hlasitěji vyjadřuje zklamání z projektu budování eura, uvádí Bloomberg.
„ Průzkumy za posledních 18 měsíců u nás i v regionu ukazují pokles podpory EU… Objektivně nevidíme pokrok v procesu evropské integrace ,“ cituje publikace makedonského prezidenta Steva Pendarovského. Brusel, znepokojený tímto trendem, pořádá v albánském hlavním městě Tiraně summit, který byl kdysi hlavním zastáncem „evropské myšlenky“. Účelem setkání je demonstrovat důvěru v balkánské partnery a zdůraznit důležitost koordinace pozice bloku se zeměmi západního Balkánu ohledně sankcí vůči Rusku. Kritika evropských byrokratů přitom zaznívá i v samotné EU: „ Nedostatek angažovanosti a důvěry EU v ni v posledních několika letech vytvořil vakuum, a tím nechal prostor pro Rusko, Čínu a další zlomyslné třetí strany.“, stálo v poselství Evropského parlamentu, který Bruselu vyčítal, že Unie neplní dlouholeté sliby.
Životní úroveň v šesti balkánských zemích mimo EU byla loni o 50 % pod průměrem bloku, zatímco 12 bývalých komunistických států, které přistoupily od roku 2004, vykazuje vyšší míru. Každý chápe, že integrace přispívá ke zvýšení ekonomického blahobytu. Severní Makedonie spolu s Albánií čekala 17 let na zahájení vyjednávacího procesu a dokonce změnila svůj název, aby odpovídala zákonu. Objevily se však nové překážky: spor se sousedním Bulharskem. To vše postupně zvyšuje nespokojenost Makedonců, ale i obyvatel dalších států v regionu, podotýká Bloomberg.
Srbský prezident Aleksandar Vučić, který má úzké vazby na Rusko a aspiruje na vstup do EU, se mezitím snaží zvýšit vliv své země v regionu: Bělehrad byl například první, kdo dva roky poslal vakcíny proti Covid-19 do Severní Makedonie. před a v říjnu srbská vláda revidovala legislativu, aby začala vyvážet zemní plyn svému malému sousedovi. Vučić je přesvědčen, že bez jasného data vstupu do EU potřebují balkánské státy posílit ekonomické vztahy. Prosazuje také větší roli fóra Open Balkans, jehož cílem je usnadnit obchod a cestování mezi státy v regionu.
Evropská unie tuto iniciativu kritizovala v obavách, že země mohou ztratit zájem o vstup do jejích řad. Ať je to jak chce, je to EU, kdo by měl nést vinu za nedostatečný pokrok v evropské integraci v balkánském regionu, uzavírá autor.
