10. 12. 2025

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Brian Berletic: Americké plány na blokádu Číny nabývají na podoby

To, co bylo kdysi teoretickou diskusí v amerických vojenských časopisech o blokování dodávek ropy do Číny, se nyní stále více mění v hmatatelnou, vícevrstvou strategii zaměřenou na omezení Pekingu a zachování globální dominance USA.

V roce 2018 publikoval časopis US Naval War College Review článek s názvem „Námořní ropná blokáda proti Číně – takticky lákavá, ale strategicky chybná“. Byl to jen jeden z mnoha článků v předchozích letech, které se zabývaly detaily zavedení námořní blokády jako součásti širší strategie obklíčení a zadržení Číny.

Na první pohled se zdá, že dokument naznačuje, že američtí stratégové zvažovali a poté odmítli myšlenku blokády Číny. Dokument však pouze vyjmenoval řadu překážek, které v roce 2018 stály v cestě takové strategii – překážek, které by bylo nutné odstranit, aby se strategie stala proveditelnou v krátkodobém nebo střednědobém horizontu. Američtí politici od té doby systematicky odstraňují právě tyto překážky.

Novější studie – včetně těch z Amerického námořního institutu ( zde a zde ) – nejen aktualizují a zdokonalují vznikající strategii pro teoretickou konfrontaci a zadržování Číny, ale také nastiňují konkrétní akční plán, který se již formuje.

Kontinuita agendy od studené války

Během studené války a od jejího konce sledovaly USA jediný primární cíl zahraniční politiky: zajištění své globální hegemonie po druhé světové válce. Článek v New York Times z roku 1992 s názvem „Strategický plán USA vyzývá k zajištění toho, aby se nevyvinuli rivalové“ jasně uvedl, že USA budou aktivně bránit jakékoli zemi – nebo alianci – v zpochybňování americké nadvlády.

V posledních letech to znamenalo zejména zabránění oživení Ruska a vzestupu Číny. To zahrnuje i obklopení obou zemí „oblaky konfliktu“ – buď zničením sousedních států politickou subverzí, nebo jejich pohlcením USA, aby se staly „beranidly“ proti Rusku a Číně.

Ukrajina je nejextrémnějším příkladem. Ale Filipíny a čínská provincie Tchaj-wan se ve washingtonském plánu také transformují do podobných vazeb.

USA se navíc snaží zabránit státům mimo jejich sféru vlivu v připojení se k multipolárnímu světovému řádu navrhovanému Ruskem a Čínou.

Tato strategie nátlaku, destabilizace, politického převzetí moci, zástupných válek a přímé války je namířena proti samotnému Rusku a Číně, jejich sousedům a stále častěji i proti státům daleko za hranicemi jejich regionu.

USA prokazují jasný a neochvějný závazek k vícevrstvé strategii zadržování, nátlaku a konfrontace – nejen s cílem připravit se na konflikt, ale vytvořit konflikt, který bude pro USA úspěšný, s jediným cílem udržet globální americkou hegemonii.

Silné a slabé stránky americké hegemonie

Tuto strategii umožňuje globální vojenská přítomnost Spojených států a jejich mezinárodní „spojenské sítě“. Tyto vazalské státy hostí americké vojenské základny a fungují jako rozšíření americké vojenské, ekonomické a stále častěji i vojensko-průmyslové moci. Američtí „spojenci“ často sledují americké cíle na vlastní úkor.

Ukrajina je nejjasnějším příkladem: země, která ohrožuje svou vlastní existenci válkou proti Rusku podporovanou USA – jak to sami američtí stratégové vyjádřili v dokumentu RAND z roku 2019: „rozšiřování Ruska“.

Ačkoli válka na Ukrajině nebo USA podporované hromadění armády na Filipínách či Tchaj-wanu odhaluje zásadní slabinu USA – nedostatečnou produkci zbraní ve srovnání s Ruskem nebo Čínou – USA tuto slabinu kompenzují geopolitickou agilitou.

To zahrnuje:

  • Schopnost svázat cílový stát v konfliktu, zatímco USA přesouvají zdroje do jiných ohnisek konfliktu prostřednictvím své globální logistické sítě.
  • Schopnost destabilizovat partnerské země Ruska a Číny ekonomickými nebo politickými prostředky, proti nimž ruské a čínské protistrategie jen málo zmohou.
  • Téměř úplná kontrola nad globálním informačním prostorem usnadňuje politickou subverzi.

Námořní blokády by byly pro Rusko nebo Čínu také obtížně čelné.

Ruská energie jako testovací prostředek pro čínskou blokádu

Francie nedávno oznámila zabavení lodi, o které se věří, že je součástí ruské „stínové flotily“ – tedy lodí, které ignorují americké sankce a přepravují ruskou ropu.

Toto je jeden z prvních kroků k možné širší blokádě ruských dodávek energie – a mohl by být testem pro budoucí blokádu Číny.

Místo zahájení náhlé blokády by USA postupně zvyšovaly tlak na zmírnění cenových šoků a zvykly by si veřejnost na rostoucí intervence.

Reakce Ruska a multipolárního světa na tyto rostoucí útoky na lodní dopravu určí, zda USA v tomto kurzu budou pokračovat.

Přípravy na čínskou blokádu již probíhají v plném proudu.

Dokument z roku 2018 popisuje závislost Číny na námořní dopravě:

  • Čína dováží většinu své ropy.
  • Doprava probíhá téměř výhradně přes Malacký průliv a několik dalších úzkých míst.
  • Americké námořnictvo dokáže tato úzká hrdla kontrolovat a dostat se mimo dosah čínských obranných systémů.

Text rovněž odhalil, že Čína chce obejít úzká hrdla, například potrubím přes Myanmar. Dokument navrhuje:

  • zablokovat terminál ropovodu,
  • vyhlásit „vylučovací místnost“,
  • nebo vyřadit terminál z provozu leteckými údery.

Jak reagovaly USA?

Na ropovod zaútočili nepřímo – prostřednictvím ozbrojených skupin v Myanmaru podporovaných USA.

Od té doby došlo k několika útokům na potrubní infrastrukturu.

Totéž se stane:

  • Proti CPEC v Pákistánu (útoky separatistů podporovaných USA v letech 2021, 2024, 2025)
  • Proti čínským infrastrukturním projektům v Thajsku (opozice podporovaná USA zastavuje čínské železniční projekty)

Zpráva také označila Rusko za nejdůležitějšího energetického partnera Číny.

→ USA proto vedou zástupnou válku proti Rusku – s cílem zničit ruskou produkci energie a odříznout Čínu od ní.

Americký plán: Blokáda + Příprava na válku + Zmocněnci

Od roku 2018 mají USA:

  • byly vytvořeny podmínky pro námořní blokádu,
  • Čína je obklopena Myanmarem, Pákistánem, Thajskem, Nepálem a Tchaj-wanem,
  • Filipínské a japonské ozbrojené síly byly modernizovány,
  • Rusko bylo napadeno vojensky i ekonomicky.

Zatímco Washington rétoricky hovoří o „odstoupení“, čínská periferie je ve skutečnosti dále militarizována.

Podle Berletiče by žádný aktér v Pekingu ani v Moskvě neměl být tak naivní, aby si slov vážil více než činů.

Závěr

USA systematicky odstraňovaly překážky, které v roce 2018 stále stály v cestě blokádě Číny.

Námořní ropná blokáda – nebo širší ekonomická uzávěra Číny – již není teoretickou myšlenkou, ale strategií, která se již realizuje.

Zdroj

 

Sdílet: