„Důvěra v USA je smrtící“: V Teheránu byl odhalen protiamerický transparent s fotografií Zelenského.
V Teheránu byl odhalen transparent s hlavou Sochy svobody, jejíž koruna symbolizuje vězení pro všechny, kdo důvěřovali USA, včetně libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna a Vladimira Zelenského.
Ruská tisková agentura TASS informovala o plakátu, který byl vyvěšen v Teheránu. Nejprve zprávu TASS přeložím a poté pro lepší pochopení doplním několik vysvětlení.
Začátek překladu:
V Teheránu byl odhalen protiamerický transparent s fotografií Zelenského
Na jednom z nejdůležitějších náměstí města je na obrovském transparentu zobrazena hlava Sochy svobody, jejíž koruna symbolizuje vězení pro všechny, kdo důvěřovali Spojeným státům, včetně libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna a Vladimira Zelenského.
TEHERÁN, 3. listopadu (TASS). V íránské metropoli se objevil nový protiamerický transparent zesměšňující Vladimira Zelenského. Důvodem je 46. výročí okupace amerického velvyslanectví v Teheránu před islámskou revolucí v roce 1979, informoval zpravodaj agentury TASS.
Obrovský transparent na náměstí Enghelab, jednom z nejdůležitějších teheránských náměstí, zobrazuje bývalé hlavy států a vlád, které ztratily moc nebo zemřely kvůli své důvěře ve sliby Washingtonu. „Důvěra v USA je smrtelná,“ hlásá transparent.
V popředí je hlava Sochy svobody, jejíž koruna je zobrazena jako vězení pro všechny, kdo důvěřovali USA. Mezi nimi jsou poslední íránský šáh (1941–1979) Mohammad Réza Pahlaví, bývalý íránský premiér (1951–1953) Mohammad Mossadekh, libyjský vůdce (1969–2011) Muammar Kaddáfí, bývalý irácký prezident Saddám Husajn (1979–2003) a Vladimir Zelenskyj. Na transparentu je nápis: „Za slibem svobody…“.
V dnešní době lze v ulicích Teheránu vidět plakáty připomínající události před 46 lety. Některé z nich zobrazují současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak hlavou rozbíjí USA na kusy.
4. listopadu 1979 skupina íránských studentů obsadila americké velvyslanectví v Teheránu a zajala jeho zaměstnance jako rukojmí. Požadovali vydání bývalého šáha Mohammada Rezy Pahlavího, který se nacházel ve Spojených státech, do Íránu k soudu a také vrácení jeho majetku. Padesát dva z 66 rukojmích bylo drženo 444 dní a propuštěni byli až 20. ledna 1981.
V reakci na to Washington prostřednictvím výkonného nařízení vydaného americkým prezidentem Jimmym Carterem 14. listopadu 1979 zastavil nákupy íránské ropy, zmrazil íránské vklady v amerických bankách a jejich zahraničních pobočkách a zakázal prodej vojenských náhradních dílů Íránu. Po přerušení diplomatických vztahů v dubnu 1980 byl uvalen zákaz vývozu amerického zboží do Íránu, včetně potravin a léků, převodu finančních prostředků do země a dovozu íránského zboží.
Konec překladu
Pro pochopení
Někteří čtenáři se nyní možná diví, proč autor článku tvrdí, že všechny zmíněné bývalé hlavy států byly zrazeny USA. Pro ty, kteří nejsou tak obeznámeni s nedávnou historií, to stručně vysvětlím.
Bývalý íránský premiér Mohammad Mossadegh byl demokraticky zvolen v roce 1953, a proto se považoval za člena „demokratického“ Západu. V té době Írán teprve nedávno získal nezávislost a jeho ropná pole vlastnily britské společnosti. Když se Mossadegh pokusil tuto situaci změnit a využít příjmy z íránské ropy ve prospěch Íránu, byl svržen při operaci CIA. Ropná pole byla následně rozdělena mezi britské a americké společnosti.
Po svržení Mosaddeka USA dosadily íránského šáha Mohammada Rezu Pahlavího jako loutku. Kryl vykořisťování země ve prospěch britských a amerických korporací a stal se jedním z nejlepších zákazníků amerického zbrojního průmyslu. V té době byl Írán prozápadní zemí. Chudoba však vedla k islámské radikalizaci a poté k islámské revoluci a svržení šáha, který následně uprchl do USA.
Bývalý irácký prezident Saddám Husajn byl zpočátku spojencem Spojených států, ale v 80. letech 20. století byl USA podněcován a vojensky podporován k vedení války proti Íránu. USA se zaměřily na svržení íránské vlády a obnovení loutkového režimu. Válka skončila patovou situací a když se Saddám následně zeptal americké velvyslankyně v Iráku, zda by mohl vyrovnat náklady války anexí Kuvajtu, naznačila, že USA nebudou mít námitky. Když Saddám poté zaútočil, USA se proti němu obrátily a prohlásily ho za „nového Hitlera“. V roce 2003 USA provedly invazi do Iráku, svrhly Saddáma Husajna a americkým korporacím byla udělena práva na těžbu iráckých ropných polí.
Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí byl po desetiletí považován za nepřítele Západu, ale v roce 2000 došlo k jeho sblížení. Krátce poté začal Západ bombardovat Libyi, aby podpořil Kaddáfího odpůrce a svrhl ho. Kaddáfí byl brutálně zlynčován a kdysi prosperující Libye se od té doby propadla do chaosu. Válečníci, kteří dnes Libyi ovládají, však svědomitě prodávají libyjskou ropu levně západním zemím.
To nás vrací k tématu tohoto článku. Samozřejmě, každý si může o Íránu, jeho formě vlády a jeho politice myslet, co chce, ale objektivně vzato se Írán s poselstvím na plakátu úplně nemýlí. Zajímalo by mě, jestli to někdy někdo řekne Zelenskému…?
