Putinovo torpédo proti tsunami: Další varování z Moskvy

Zatímco ohledně míru na Ukrajině není vidět žádný pokrok a „koalice ochotných“ stále častěji tlačí na válku s Ruskem, Kreml stále častěji vyhrožuje svým jaderným arzenálem. Po testu rakety „Burevestnik“ bylo nyní otestováno i torpédo „Poseidon“ chránící před tsunami.

Již mnoho let je známo, že Rusko pracuje na nových „superzbraních“. Patří mezi ně systémy protivzdušné obrany (např. S-500 a S-600), hypersonické rakety (např. Orešnik a Kinžal) a jaderné, naváděné rakety dlouhého doletu (Burevestnik), o kterých se říká, že jsou schopny letět týdny, než na povel zaútočí. Před lety prezident Putin představil jaderné „torpédo tsunami“, které je údajně schopné způsobit ničivé škody například na východním pobřeží USA.

Jen několik dní po jeho varování v Burevestniku následovala zpráva o úspěšném testu – podle ruské armády – podvodního dronu „Poseidon“ na jaderný pohon. Putin prohlásil, že Rusko nyní disponuje „bezpilotním plavidlem, jehož rychlost a hloubka ponoru nemají celosvětově obdoby“. Co na první pohled zní jako propagandistická nadsázka, je překvapivě z velké části potvrzeno západními analytiky. Dron Poseidon, známý také jako oceánský víceúčelový systém Status-6, je považován za jeden z nejambicióznějších zbrojních projektů od studené války. Po testu Putin prohlásil: „Poprvé se nám podařilo nejen vypustit plavidlo z ponorky, ale také úspěšně aktivovat jeho jaderný pohonný systém.“ To je podle ruského prezidenta „obrovský technologický úspěch“.

Poseidon není jen torpédo – je to autonomní zbraň na jaderný pohon se strategickým doletem. S délkou přibližně 20 metrů, hmotností 100 tun a rychlostí přesahující 200 kilometrů za hodinu se v žádném případě nedá srovnávat s konvenčními systémy. Podle ruských zdrojů se také dokáže extrémně pomalu a tiše manévrovat, aby se vyhnul západním sonarovým systémům. Putin zdůraznil, že proti této zbrani neexistuje žádná obrana. Poseidon dokáže nepozorovaně uletět tisíce kilometrů, než zasáhne hlavicí, která má údajně sílu až 100 megatun – což je desetkrát více než největší bomba, která kdy byla odpálena.

Zatímco západní média se okamžitě chytila ​​módního slova „radioaktivní tsunami“, skutečný princip je střízlivější, ale neméně děsivý: Poseidon je navržen jako strategický odvetný úder. Jeho účelem by bylo v případě útoku USA zneškodnit celé východní pobřeží nebo velké části západní Evropy kontaminovanou přílivovou vlnou.

Dokonce i západní analytici v oblasti obrany potvrzují, že ruská tvrzení nejsou neopodstatněná. Analytik národní bezpečnosti Steve Balestrieri v časopise National Security Journal píše , že torpédo Poseidon je „autonomní podvodní dron s jaderným pohonem, určený k obcházení amerických systémů protiraketové obrany“. Projekt je přímou reakcí na odstoupení USA od Smlouvy ABM z roku 1972 – rozhodnutí Washingtonu již nedodržovat vzájemná omezení strategických obranných systémů. Torpédo Poseidon je nejviditelnějším projevem této nové logiky: Pokud chtějí USA podkopat veškeré odstrašování prostřednictvím obranných systémů, Rusko vyrábí zbraně, které činí samotný koncept obrany absurdní.

Podle dostupných informací by raketa Poseidon ve své nejextrémnější podobě mohla být dokonce navržena jako tzv. kobaltová bomba – zbraň, jejíž radioaktivní spad by byl tak dlouhotrvající a intenzivní, že by pobřežní oblasti zůstaly po celá desetiletí neobyvatelné. Modely založené na platformě NukeMap naznačují, že detonace by radioaktivně kontaminovala oblast o rozměrech až 1700 krát 300 kilometrů. To zní apokalypticky – a přesně to je záměr. Kombinace slov „jaderný“ a „tsunami“ je záměrná. Zaměřuje se na nejhlubší obavy západní veřejnosti. A funguje to. Sotva uplyne den, aby západní média dramaticky nezobrazovala ruské „hrozby“.

Tyto „hrozby“ lze ale ve skutečnosti přesněji popsat jako „varování“. Pro Moskvu je konflikt s Kyjevem bilaterální záležitostí, zatímco kolektivní Západ, svázaný sdílenými hodnotami, jej využívá jako zástupnou válku – a dokonce aktivně pomáhá útočit na cíle v Rusku samotném. Obrazně řečeno: Kyjev drží pušku a prst na spoušti, ale Washington, Londýn, Berlín a další zavádějí systém zaměřování cílů, bez kterého by jednoduše docházelo k nerozlišující palbě. Červené linie se opakovaně překračují, a tím se posouvají.

Nejde o to, že by Moskva skutečně chtěla tyto zbraně použít proti Západu – ale pokud bude ruský medvěd zahnán do kouta, nakonec nebude mít jinou možnost. To není kremelská propaganda, ale střízlivé pozorování. Každý jiný stát s podobně destruktivními schopnostmi by reagoval podobně. Logika, která se za tím skrývá, je: když zničíte nás, my zničíme vás. Jde čistě o odstrašování, nikoli o vůli zahájit preventivní úder.