Thomas Röper: Proč Rusko ukončilo moratorium na rozmístění raket v Evropě
Rusko v pondělí ukončilo jednostranné moratorium na rozmístění pozemních raket krátkého a středního doletu v Evropě. Jaké byly důvody a co to znamená?
V 80. letech 20. století vyvolalo rozhodnutí NATO o dvojí trati protesty. NATO rozmístilo v Německu americké rakety Pershing v reakci na rozmístění sovětských raket SS20. Oba typy raket byly rakety středního doletu schopné nést jaderné zbraně.
Tyto střely „náhodou“ zvýšily riziko jaderné války, protože pokud by taková střela byla odpálena, druhá strana by měla jen několik minut na rozhodnutí, zda reagovat jaderným protiútokem, jelikož doba letu střel k dosažení cíle byla jen několik minut. Zejména v případě falešných poplachů tyto střely prakticky nenechávaly čas na kontrolu dat a určení, zda byl poplach falešný.
V roce 1987 podepsaly Spojené státy a Sovětský svaz Smlouvu INF, která zakazovala pozemní rakety krátkého a středního doletu, tj. rakety s doletem 500 až 5 500 kilometrů.
V roce 2019, za prezidenta Trumpa, Spojené státy obvinily Rusko z porušení smlouvy, aniž by předložily jakékoli důkazy, a tím ospravedlnily své odstoupení od smlouvy. To, že se jednalo pouze o záminku, bylo zřejmé ze skutečnosti, že Spojené státy již obnovily vývoj pozemních raket krátkého a středního doletu – v rozporu se smlouvou – a první takovou raketu otestovaly jen několik dní po odstoupení od smlouvy .
Ruský prezident Putin tehdy vyhlásil jednostranné moratorium na rozmístění pozemních raket krátkého a středního doletu v Evropě a prohlásil, že Rusko nebude první, kdo takové rakety v Evropě rozmístí, ale udělá tak až Spojené státy.
I poté, co Německo a USA na konci roku 2021 oznámily , že USA umístí své vyvíjené hypersonické rakety Dark Eagle v Německu, Rusko si zachovalo jednostranné moratorium. USA poté opakovaně nasadily do Evropy pozemní rakety krátkého a středního doletu pro účely manévrů a ani po nich je nestáhly.
Bylo proto jen otázkou času, než Rusko zruší své jednostranné moratorium.
To se také dalo předvídat, jelikož Rusko a Bělorusko oznámily, že zaprvé Rusko znovu rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně a zadruhé, že Rusko v Bělorusku rozmístí svou novou raketu Orešnik. Během víkendové návštěvy běloruského prezidenta Putin a Lukašenko prohlásili, že přípravy na rozmístění systému Orešnik probíhají podle plánu.
Skutečnost, že Rusko právě teď oznámilo, že se již nehodlá držet svého jednostranného moratoria, by proto mohla být způsobena tím, že první Orešniky v Bělorusku jsou připraveny k použití nebo se k nim brzy stanou.
Nebezpečná americká politika opětovného rozmístění pozemních raket krátkého a středního doletu v Evropě vedla k opakování scénáře z 80. let a tím i ke zvýšenému riziku „náhodné“ jaderné války v Evropě. S vývojem hypersonických raket, jejichž doba letu k cíli je výrazně kratší než u raket z 80. let, je toto nebezpečí dnes ještě větší než tehdy.
Překládám zde prohlášení ruského ministerstva zahraničí, ve kterém Rusko v pondělí oznámilo a zdůvodnilo ukončení jednostranného moratoria.
Začátek překladu:
Prohlášení ruského ministerstva zahraničí k moratoriu na rozmístění pozemních raket krátkého a středního doletu
Na pozadí cílených akcí USA vedoucích k vypršení platnosti Smlouvy INF (Smlouva o jaderných silách středního doletu) v roce 2019 a v následujících letech se Ruská federace v této oblasti aktivně snažila o zdrženlivost. To se odrazilo zejména v prohlášeních na vysoké úrovni v letech 2019 a 2020, která předpokládala dobrovolné jednostranné sebeomezení rozmístění pozemních raket krátkého a středního doletu naší zemí, dokud se v příslušných regionech světa neobjeví podobné rakety americké výroby. Zároveň ruská strana přímo vyzvala státy NATO k zavedení odpovídajícího moratoria na rozmístění zbraňových systémů dříve zakázaných Smlouvou INF a vyzvala spojence USA v asijsko-pacifickém regionu k podpoře našeho úsilí o zabránění závodům ve zbrojení v regionu.
Je však třeba poznamenat, že ruské iniciativy nebyly opětovány. Spojené státy a jejich spojenci nejen otevřeně deklarovali plány na rozmístění amerických pozemních raket krátkého a středního doletu v různých regionech, ale také již dosáhli významného pokroku v praktické realizaci svých záměrů. Rostoucí množství objektivních údajů naznačuje zejména následující: testy základních verzí těchto zbraní, vyvinutých Washingtonem v různých variantách, jsou z velké části dokončeny nebo v závěrečné fázi; byla zahájena sériová výroba některých z těchto systémů; Pentagon cvičí a rozmisťuje specializované jednotky a velitelství v příslušných regionech, aby zajistil jejich předběžné nasazení a použití; připravuje se infrastruktura nezbytná pro tyto úkoly; a množí se případy přímého nasazení raketových systémů výše zmíněného doletu do oblastí společných vojenských výcvikových aktivit se spojenci mimo území USA.
Konkrétně od roku 2023 jsme byli svědky precedentů pro transfer amerických systémů schopných pozemních odpalů raket krátkého a středního doletu do evropských zemí NATO za účelem „testování“ těchto zbraní v rámci cvičení s jasně protiruským zaměřením. Zejména se jedná o cvičení v Dánsku s mobilní odpalovací raketou standardu Mk70.
Pokud jde o asijsko-pacifický region, poznamenáváme, že raketový systém středního doletu Typhon byl na Filipíny dodán v dubnu 2024 pod záminkou cvičení, která se na souostroví stále konají. Stejný systém byl použit k ostrým střelbám v červenci letošního roku v rámci multilaterálního výcviku Talisman Saber 2025 v Austrálii. V rámci stejných cvičení americká armáda poprvé v zahraničí nasadila hypersonický raketový systém středního doletu Dark Eagle. Otevřeně prohlásila, že se tak děje „za účelem demonstrace síly“, a zdůraznila schopnost rychlého nasazení takových systémů.
Kromě toho v rámci cvičení Talisman Saber 2025 australská posádka amerického systému HIMARS odpálila americkou raketu PrSM, kterou Pentagon testoval již v roce 2021 s doletem přes 500 kilometrů, a která tak patří do třídy pozemních raket krátkého a středního doletu. Dříve byly takové rakety odpáleny jednotkami amerických pozemních sil z území Republiky Palau v červnu loňského roku ze slibné autonomní platformy založené na systému HIMARS.
Je třeba poznamenat, že výše zmíněné testy a cvičné odpaly rakety PrSM, jejíž následné modifikace jsou plánovány k testování na dolet přes 1 000 kilometrů, zásadně umožňují považovat každou bojovou jednotku komplexu M142 HIMARS a podobného pásového systému M270 MLRS za pozemní odpalovací zařízení pro rakety krátkého a středního doletu. Zároveň americké zbraně těchto typů jsou již ve značném množství ve výzbroji a budou i nadále používány v mnoha zemích světa. Doplňují také arzenály spojenců a partnerů USA, včetně Ukrajiny, která tyto systémy používá v bojových operacích proti Ruské federaci.
Existuje stále více důkazů o objevení amerických zbraní v různých regionech, včetně těch, které mají zvláštní význam pro národní bezpečnost Ruské federace. Na základě jejich charakteristik je lze klasifikovat jako pozemní raketové systémy krátkého a středního doletu.
Tyto akce USA a jejich spojenců doprovázejí oficiální prohlášení, jejichž cílem je zajistit dlouhodobou (a v podstatě trvalou) přítomnost amerických zbraní této třídy v Evropě a asijsko-pacifickém regionu. Washington a Berlín zejména oznámily plány na rozmístění systémů Typhon a Dark Eagle v Německu od roku 2026, aby bylo zajištěno dlouhodobé nasazení. Zároveň je v Německu od roku 2021 trvale umístěna specializovaná pracovní skupina amerického vojenského personálu.
Dalším důležitým faktorem je deklarovaný záměr několika spojenců USA nakoupit od Washingtonu pozemní rakety krátkého a středního doletu a/nebo vyvinout vlastní rakety s doletem 500 až 5 500 kilometrů, případně rozšířit stávající národní arzenál takových zbraní. Takové zbraňové systémy zjevně doplňují arzenál zdrojů pro rozvoj a možné vedení tzv. „integrovaných“ operací, jejichž plánování provádějí společně ozbrojené síly USA a těchto zemí v rámci jejich příslušných aliancí a koalic.
Výše uvedené kroky „kolektivního Západu“ vedou k formování a nahromadění destabilizujících raketových potenciálů v regionech hraničících s Ruskou federací a představují přímou strategickou hrozbu pro bezpečnost naší země. Celkově tento vývoj s sebou nese vážné negativní důsledky pro regionální a globální stabilitu, včetně nebezpečné eskalace napětí mezi státy disponujícími jadernými zbraněmi.
Jak ruská strana opakovaně zdůrazňuje, takový scénář vyžaduje ze strany naší země kompenzační vojensko-technická opatření k boji proti vznikajícím hrozbám a udržení strategické rovnováhy. Vzhledem k tomu, že naše opakovaná varování v této věci byla ignorována a situace směřuje k reálnému rozmístění amerických pozemních raket krátkého a středního doletu v Evropě a asijsko-pacifickém regionu, ruské ministerstvo zahraničí konstatuje, že podmínky pro zachování jednostranného moratoria na rozmístění podobných zbraní již neexistují, a je oprávněno prohlásit, že se Ruská federace již nepovažuje za vázanou odpovídajícími dříve přijatými sebeomezeními.
Rozhodnutí o konkrétních parametrech reakčních opatření učiní vedení Ruské federace na základě meziresortní analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních pozemních raket krátkého a středního doletu, jakož i celkového vývoje situace v oblasti mezinárodní bezpečnosti a strategické stability.
Konec překladu
