Smrtící útoky amerických dronů z Ramsteinu: Německé vládní agentury usnuly

Od teroristických útoků z 11. září 2001 vedou Spojené státy svou „válku proti teroru“ prostřednictvím globálních vojenských operací, včetně použití ozbrojených dronů. Navzdory neustálé mezinárodní kritice a alarmujícímu počtu civilních obětí tyto operace zůstávají do značné míry bez povšimnutí – částečně díky „nečinnosti“ Německa. Americká letecká základna Ramstein funguje jako centrální centrum pro řízení operací dronů. Německá vláda se spoléhá na vágní ujištění Spojených států, aniž by přijala konkrétní opatření k zajištění dodržování mezinárodního práva. Skandál nejvyššího řádu.

Dne 15. července 2025 Federální ústavní soud zamítl žalobu proti operacím amerických dronů v Jemenu, v rámci kterých byla a nadále je americká letecká základna Ramstein v Porýní-Falci využívána s americkou technologií a zařízeními. 

Žalobci, dva jemenští státní příslušníci, chtěli, aby Německo trvalo na tom, aby Spojené státy dodržovaly mezinárodní právo poté, co byli jejich příbuzní zabiti při útoku dronu v roce 2012. 

Soud rozhodl, že ačkoliv Německo v zásadě může mít povinnost chránit osoby v zahraničí, platí to pouze tehdy, pokud existuje dostatečná vazba na státní orgán Spolkové republiky a vážné riziko systematického porušování mezinárodního práva. 

V tomto případě soud tyto podmínky nepovažoval za splněné, jelikož operace USA nad Ramsteinem nepředstavovaly takové systematické porušování mezinárodního práva.

USA si ve „válce proti terorismu“ dovolují „volnou ruku“.

Od 11. září 2001 (9/11) Spojené státy používají povolení k použití vojenské síly (AUMF), které umožňuje americkému prezidentovi použít sílu proti organizacím nebo státům spojeným s teroristickými útoky. 

Tato rezoluce slouží jako základ pro operace USA proti skupinám, jako je Taliban, al-Káida a jejich „přidružené síly“ (jako je AQAP) po celém světě.

Počet obětí dronů je bagatelizován

Spojené státy začaly používat drony v roce 2002, zejména v Jemenu, a od roku 2009 jejich používání intenzivněji využívají. Přesné počty zabitých civilistů a legitimních cílů se však liší. 

Podle údajů americké vlády bylo mezi lety 2009 a 2015 zabito „pouze“ 64 až 116 civilistů a přes 2 300 vojenských cílů. Jiné organizace se však domnívají, že jde o mnohem vyšší číslo.

Podle analýzy Úřadu pro investigativní žurnalistiku si americké nálety dronů vyžádaly až 1 551 civilních obětí v zemích, jako je Pákistán, Afghánistán, Jemen a Somálsko. Komplexní vyšetřování organizace Airwars odhaduje, že od útoků z 11. září 2001 bylo americkými nálety zabito 22 000 až 48 000 civilistů. 

Velká část těchto údajů pochází z nezávislého výzkumu a není vždy plně ověřena.

Americký zákon o sebeobraně a válčení dronů

Spojené státy se na podporu legality svých operací s drony dovolávají svého práva na sebeobranu a především mezinárodního humanitárního práva. Američané argumentují, že tyto operace jsou stejně oprávněné i v nemezinárodních ozbrojených konfliktech přesahujících hranice států, a to na základě Ženevských úmluv a norem mezinárodního práva.

Ve skutečnosti je použití nových zbraňových technologií, jako jsou drony, povoleno podle zásad mezinárodního práva ozbrojených konfliktů, pokud je v souladu s pravidly výběru cílů. 

Legitimními cíli jsou členové ozbrojených skupin zapojených do ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy. Výběr cílů musí rozlišovat mezi vojenskými cíli a civilisty a respektovat princip proporcionality. To znamená, že útoky nesmí způsobit nepřiměřené civilní oběti nebo újmu. 

Před útokem musí být přijata opatření k minimalizaci civilních obětí. Každá vojenská operace musí navíc sloužit legitimnímu vojenskému účelu a projít pečlivým procesem přezkoumání, který zajistí ochranu civilního obyvatelstva.

Ale tohle všechno je jen odpadní papír!

„Vedlejší škody“ způsobené americkými drony

Praxe cíleného zabíjení a používání ozbrojených dronů se zabývala ve svých zprávách několika zvláštních zpravodajů OSN. Zejména v Jemenu došlo k nárůstu útoků amerických dronů, které často vedou k vedlejším škodám na civilním obyvatelstvu. 

Například útok na policejní stanici v roce 2011, při kterém bylo zabito až 50 lidí, včetně mnoha civilistů. Další útok v roce 2013 na svatební konvoj si vyžádal smrt několika civilistů. V některých případech byli civilisté zabiti, aniž by byli jasně identifikováni jako vojenské cíle.

Zvláštní zpravodajové OSN kritizovali nedostatek transparentnosti, pokud jde o počet civilních obětí a kritéria pro výběr cílů. Poznamenali, že panuje zmatek ohledně toho, zda za legitimní cíle jsou považováni pouze vysoce postavení ozbrojenci, nebo i aktéři na nižší úrovni. 

Dalším problémem jsou tzv. „signature strikes“ (signature údery). Ty zahrnují útoky na jednotlivce na základě vzorců chování bez přesné identifikace. To je však podle mezinárodního práva potenciálně nezákonné, pokud je nelze kvalifikovat jako legitimní vojenské cíle.

Zvláštní zpravodajové doporučili, aby operace byly veřejně odůvodněny, a vyzvali k přísnějším ochranným opatřením pro civilní obyvatelstvo.

Americká válka dronů a „mezinárodní humanitární právo“

Kritika používání ozbrojených dronů přišla od různých mezinárodních organizací. Rada OSN pro lidská práva například vyjádřila znepokojení nad civilními oběťmi a dopadem na civilní obyvatelstvo a vyzvala k transparentnosti a nezávislému vyšetřování podezření z porušování mezinárodního práva. 

Evropský parlament a Parlamentní shromáždění Rady Evropy rovněž zdůraznily potřebu větší transparentnosti a jasných postupů pro povolování takových operací, aby se minimalizovaly vedlejší škody. 

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) poznamenal, že předpoklad vlády USA o globálním, nemezinárodním ozbrojeném konfliktu zůstává izolovaný. 

Výbor pro lidská práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech rovněž vyjádřil znepokojení nad dodržováním mezinárodního humanitárního práva při operacích dronů.

Ramstein – „srdce“ boje s drony

Letecká základna Ramstein v Porýní-Falci byla otevřena v roce 1953 a nyní je významnou americkou leteckou základnou v Německu. Právní status vojáků, kteří jsou zde umístěni, je založen na Dohodě NATO o statusu sil a dodatkové dohodě z roku 1963. 

V letech 2010 a 2011 informovala americká armáda německé ministerstvo obrany o výstavbě reléové stanice pro ovládání ozbrojených dronů. Od té doby hraje Ramstein také ústřední roli v americkém programu dronů. 

Data a řídicí povely pro operace dronů jsou přenášeny prostřednictvím satelitních spojení z USA do Ramsteinu a odtud dále předávány. Bez této infrastruktury by mnoho amerických misí s drony, zejména v Africe, na Blízkém východě a v Asii, bylo technicky nemožných. 

Přesný počet těchto amerických misí, které byly a nadále jsou prováděny prostřednictvím americké letecké základny Ramstein, není veřejně zdokumentován.

Geolokace pomocí systému „Gilgameš“

Organizace pro lidská práva Amnesty International v dubnu 2018 odhalila: „Letecká základna Ramstein je klíčovou základnou amerického letectva v jihozápadním Německu, která hraje klíčovou roli v americkém programu dronů a je středem komplexní sítě zařízení v USA a po celém světě.“

Ramstein také provozuje geolokační systém s názvem GILGAMESH, který je údajně klíčový pro americký program dronů. GILGAMESH transformuje zařízení připojené ke spodní straně dronu na falešný přijímač mobilního telefonu. Ten bez vědomí cíle propojí signál mobilního telefonu se zařízením. To umožňuje určit přesnou polohu dané osoby. 

A dále: „Podle dokumentů informátora a bývalého zaměstnance NSA Edwarda Snowdena německá zahraniční zpravodajská služba pravidelně předává USA ‚obrovské množství dat o připojení‘. Patří sem telefonní čísla, e-mailové adresy a IP připojení – to vše by mohlo být použito k lokalizaci cílů útoků dronů.“

A to nás přivádí k otázce „souladu“ federální vlády s danými útoky.

Je Německo (nepřímo) zapojeno do zabíjení amerických dronů?

Aby se na tuto otázku našla odpověď, byl v roce 2014 zřízen vyšetřovací výbor. Účelem však bylo objasnit, zda z Německa probíhal telekomunikační dohled nebo cílené útoky dronů. Svědek uvedl, že útoky dronů byly řízeny z USA, ale směrovány přes Ramstein. 

V roce 2016 americká vláda potvrdila, že Ramstein hrál roli v předávání signálů dronů, ale že odtud nebudou žádné drony přímo řízeny. 

Konkrétně by datový tok pro dálkové ovládání dronů byl přenášen v reálném čase z USA prostřednictvím satelitní reléové stanice v Ramsteinu. Ta by sloužila jako nezbytné spojení mezi piloty dronů v USA a drony v příslušné operační oblasti, například v Jemenu. 

Existují však náznaky, že funkce letecké základny Ramstein nezahrnuje pouze předávání dat, ale také vyhodnocování informací. 

V každém případě závěrečná zpráva výboru zjistila, že americká letecká základna hrála významnou roli v technologii dronů, ale že nebylo možné předložit žádné důkazy o chování USA, které by bylo v rozporu s mezinárodním právem nebo porušovalo německé právo! 

„Ujištění“ USA a „víra“ v americký právní stát  

USA „ujistily“, že budou respektovat německé právo. V souladu s tím nebyla stanovena žádná obecná odpovědnost Německa za provoz dronů v souvislosti s Ramsteinem.

Německá vláda ve svých odpovědích na parlamentní otázky rovněž uvedla, že je v „úzkém kontaktu“ se svými americkými partnery ohledně používání bezpilotních letounů a role americké letecké základny Ramstein. 

Svou „víru“ založila na „ujištěních“ USA, že jejich aktivity na vojenském majetku USA v Německu byly prováděny v souladu s platnými právními předpisy. Učinila tak na „předpokladu“, že USA jakožto ústavní stát tradičně respektují a zajišťují dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Německá vláda rovněž uvedla, že se svými partnery pravidelně „diskutuje“ otázky mezinárodního práva, včetně legality operací amerických dronů, a bude v tomto „dialogu“ pokračovat.

V říjnu 2022 německá vláda rovněž potvrdila, že nadále vede dialog se Spojenými státy ohledně operací dronů a role Ramsteinu. Americká strana „ujistila“, že americké síly v Německu budou respektovat platné právní předpisy a mezinárodní právo. 

Paradoxně místní politici zdůrazňovali, že se nepodíleli na plánování ani provádění misí amerických dronů.

„Nerušeně a nekontrolovaně“ – válka amerických dronů na německé půdě

Německá vláda se tak spoléhá na své „přesvědčení“, na „ujištění“ a „domněnky“, stejně jako na „dialog“ a „diskuse“, že USA nebudou provádět operace dronů z německé půdy, které by porušovaly mezinárodní právo. Přitom se ani nepodílí na plánování ani provádění těchto operací! 

V konečném důsledku to znamená, že USA mohou v Německu prakticky bez povšimnutí pokračovat ve své globální válce s drony, dokud se němečtí politici budou spoléhat na „ujištění“ a dychtivě o tom „diskutovat“. Skandál!

Dokonce i Nejvyšší správní soud shledal předchozí opatření spolkové vlády, jako například dialog se Spojenými státy, nedostatečnými. Požadoval, aby spolková vláda aktivně pracovala na zajištění toho, aby operace dronů byly v souladu s mezinárodním právem, a konkrétně ovlivňovala Spojené státy, aby zabránily využívání německého majetku k operacím, které porušují mezinárodní právo. Konečně byly nalezeny významné důkazy o tom, že operace dronů prováděné Spojenými státy, například v Jemenu, nejsou vždy v souladu s mezinárodním právem. To by mohlo vést k dalším operacím, které porušují mezinárodní právo.

Spojené státy vnímají svůj boj proti teroristickým skupinám jako potenciálně globální ozbrojený konflikt, což je v rozporu s principy mezinárodního humanitárního práva. Zejména předpoklad globální války proti al-Káidě a jejím spojencům riskuje porušení principu rozlišování, který zakazuje přímé útoky na civilní obyvatelstvo.

Nejvyšší soud udělil USA „carte blanche“

Dne 25. listopadu 2020 však Spolkový správní soud rozhodl ve prospěch Spolkové republiky Německo, a tím zrušil rozhodnutí Vrchního správního soudu. 

To odporovalo hodnocení německé vlády, že německá vláda dostatečně neprozkoumala otázku souladu operací dronů využívajících leteckou základnu Ramstein s mezinárodním právem. Mimo jiné citovalo Ústavu, která zakotvuje „podporu mezinárodní spolupráce“. Proti takovému postupu by navíc mohly hovořit důležité zájmy zahraniční, alianční a obranné politiky.

Německá vláda navíc získala od Spojených států ujištění, že z Ramsteinu nebudou odpalovány ani řízeny bezpilotní letouny pro protiteroristické mise. A že Spojené státy budou při svých aktivitách v Ramsteinu – stejně jako v celém Německu – respektovat německé zákony. Toto obecné ujištění také není zcela nedostatečné.

Německo musí akceptovat „válku dronů“ z Ramsteinu kvůli obavám o „alianční politiku“

Spolková vláda navíc nemusela zvažovat další kroky, jako je ukončení mezinárodněprávního základu pro využívání letecké základny Ramstein. 

Jednostranné ukončení mezinárodního smluvního rámce by – bez ohledu na právní otázku – mělo masivně negativní dopady na zahraniční, alianční a obranné zájmy Spolkové republiky Německo, jakož i na základní práva obyvatel žijících v Německu. Spolková vláda by proto za současných okolností neměla toto opatření zvažovat.

Stejně tak není vhodné ignorovat pravidelná ujištění USA, že budou ve své činnosti dodržovat platné právní předpisy. USA nezpochybňují dodržování mezinárodního humanitárního práva jako takového, i když americký výklad mezinárodního práva se ve všech ohledech neshoduje s výkladem Spolkové republiky. 

Německo je dále závislé na tom, aby bylo v mezinárodním společenství vnímáno jako předvídatelný a spolehlivý partner. Schopnost jednat a vytvářet spojenectví v zahraniční politice je proto důležitým ústavním aktivem, které nesmí být v rozporu s trvalou a komplexní povinností sledovat akce spojeneckých vojsk umístěných v Německu. Tento cíl vyžaduje rovnováhu mezi povinností chránit a zajištěním schopnosti jednat v zahraniční politice.

Z tohoto pohledu vyplývá, že Německo musí v mezinárodní politice mlčet, pokud jde o kritiku svých nejbližších spojenců. Potřeba být vnímáno jako spolehlivý partner a zachovat si schopnost jednat v zahraniční politice vyžaduje pečlivou rovnováhu. Potřeba chránit vlastní občany musí být zvážena oproti jeho zahraničněpolitickým závazkům, což znamená, že Německo se s ohledem na své spojenecké závazky a geopolitické zájmy nemůže vždy otevřeně postavit proti jednání spojeneckých států, jako jsou USA. I toto je před místní veřejností utajeno!

Dokonce i „vysoký počet civilních obětí“ je německou justicí akceptován

Dále se uvádí, že ze zpráv kritických orgánů nebo stanovisek mezinárodních subjektů (např. zvláštních zpravodajů OSN nebo rezolucí Rady pro lidská práva, Evropského parlamentu a Parlamentního shromáždění Rady Evropy) není dostatečně jasné, že existuje vážné riziko systematického porušování mezinárodního humanitárního práva a práva na život ze strany USA.

Vysoký počet civilních obětí sám o sobě nemůže automaticky naznačovat vážné riziko systematického porušování příslušného mezinárodního práva. Pouhé zabíjení chráněných civilistů během operací dronů není dostatečným důkazem porušení mezinárodního práva v konfliktu, který není mezinárodním významem, pokud neexistují jasné důkazy o porušení zásady rozlišování, zásady předběžné opatrnosti nebo zákazu excesů. 

Z tohoto argumentu lze vyvodit závěr, že USA mohou ve své „válce proti terorismu“ jednat do značné míry bez překážek. Dokud neexistují jasné důkazy o porušování základních principů mezinárodního práva, jako je princip rozlišování nebo zákaz excesů, mohou pokračovat v zabíjení bez významných omezení – i když při tom budou zabity tisíce civilistů. 

A Německo mlčí, dokud se neprokážou jasná porušení zákona!

Červený kříž si odporuje

Ačkoli mnoho zpráv vyjadřuje obavy ohledně dodržování mezinárodního humanitárního práva ze strany Ameriky, tyto obavy jsou primárně založeny na rozporu mezi kritérii Červeného kříže a USA týkajícími se rozlišení mezi legitimními vojenskými cíli a chráněnými civilisty, jakož i na nedostatku transparentnosti, pokud jde o uplatňovaná kritéria. 

Tyto rozdílné názory však podle Federálního správního soudu neposkytují dostatečné důkazy o tom, že je třeba se obávat systematického porušování mezinárodního humanitárního práva ze strany Spojených států.

USA podkopávají mezinárodní humanitární právo svým „právem na sebeobranu“

Používání ozbrojených dronů k takzvanému cílenému zabíjení je celosvětově kontroverzní otázkou, která je předmětem vášnivých debat jak na mezinárodní úrovni, tak i ve Spojených státech. 

Kritika je namířena zejména proti dalekosáhlému výkladu mezinárodního humanitárního práva a práva na sebeobranu ze strany USA. Tyto výklady se týkají jednak geografického rozsahu ozbrojeného konfliktu a jeho působnosti. Souvisejí také s určením, kdo je považován za legitimní vojenský cíl, a s používáním dronů mimo specifické bojové situace. 

Takový výklad může vést ke zvýšení počtu legitimních vojenských cílů a následně také ke zvýšení rizika zranění nebo zabití civilistů jako tzv. „civilních vedlejších škod“.

V hodnocení počtu obětí mezi americkými úřady a nevládními organizacemi přetrvávají značné rozdíly, což dále vyvolává otázky ohledně přiměřenosti a dopadu operací. 

Německo by mělo prošetřit, zda Ramstein dodržuje mezinárodní právo

Mezinárodní kritika operací dronů nakonec vedla Výbor OSN pro lidská práva k výzvě Německu k prošetření role americké vojenské základny v Ramsteinu a k zajištění dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Uvádí se však, že i když mezi Spolkovou republikou Německo a USA existují odlišné názory na rozsah společných mezinárodních právních závazků, důvěra mezi spojenci v zákonnost vzájemných činů zůstává v zásadě nedotčena. 

A to i přesto, že v důsledku útoků dronů byly zabity – a pravděpodobně budou i nadále zabíjeny – desítky tisíc nevinných civilistů. 

Pokud jde o Spojené státy, a to i v případě závažného porušování mezinárodního humanitárního práva, v Berlíně panuje ticho. Protože se pozornost nevěnuje Rusku, Číně, Severní Koreji ani jiným problematickým státům, ale nejdůležitějšímu spojenci. 

Nebývalé pokrytectví!

Od Guida Grandta

Zdroje:

• https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen/DE/2025/07/rs20250715_2bvr050821.html?nn=68112
• https://www.tagesschau.de/inland/innenpolitik/bundesverfassungsgericht-drohnen-usa-ramstein-jemen-100.html
• https://www.amnesty.org/en/latest/news/2018/04/european-assistance-to-deadly-us-drone-strikes/
• https://www.theguardian.com/global-development/2021/sep/07/us-airstrikes-killed-at-least-22000-civilians-since-911-analysis-finds