Palestinci se hroutí v ulicích Gazy – důsledek hladomoru vynuceného Izraelem

Zpráva z fronty o lidech nucených čelit smrti hladem nebo zastřelením, aby získali chabé potravinové příděly.

MĚSTO GAZA – Izraelská vyhlazovací válka v Gaze dosahuje nových hlubin hrůzy. Hladovějící Palestinci se hroutí v ulicích a umírají hlady v obléhání. Ti, kteří se pokoušejí získat jídlo, jsou zastřeleni při stále smrtelnějších masakrech. Izraelská armáda pravidelně vydává příkazy k hromadnému vyhoštění a nadále rozšiřuje své pozemní operace, rozděluje území a násilně vysídluje Palestince do hustěji osídlených oblastí. Mezitím pokračují neúprosné letecké údery a pozemní ofenzívy.

Jen za posledních pět dní bylo v Gaze zabito více než 550 Palestinců, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Potvrzený počet obětí od začátku války v pondělí překročil 59 000, ačkoli je všeobecně uznáváno, že toto číslo je mnohem nižší než skutečný počet. V posledních dvou měsících bylo zabito více než 1 000 Palestinců, kteří byli nuceni hledat pomoc v militarizovaných oblastech, na které do značné míry dohlíží Nadace pro humanitární pomoc v Gaze (GHF), stinná skupina podporovaná USA a Izraelem.

Jedním z nejkrvavějších dnů pro žadatele o pomoc byla neděle, kdy bylo zabito více než 70 lidí, z toho nejméně 67 v severní Gaze, kde izraelští vojáci zahájili palbu na davy lidí, kteří se snažili převzít jídlo od konvoje Světového potravinového programu, který vjížděl přes hraniční přechod Zikim.

„Tank přijel, obklíčil nás a začal po nás střílet, zatímco jsme drželi ruce nad hlavou,“ řekl serveru Drop Site Ibrahim Hamada, který byl zraněn na noze, zatímco ležel na nemocničních nosítkách a svíral se bolestí. „Bylo tam mnoho mučedníků a nikdo je nemohl zachránit. Plazil jsem se po břiše, abych se dostal k autu, které by mě mohlo odvézt do nemocnice,“ řekl. „Šel jsem tam pro něco k jídlu, protože doma nic k jídlu nebylo.“

Při útoku bylo zraněno více než 150 lidí. Nemocnice Al-Shifa v Gaze byla přeplněná mrtvými a zraněnými, většinou mladými muži a chlapci. Z bílých rubášů, které ležely na podlaze nad jejich těly, vykukovaly podvyživené, vyhublé tváře. V nedaleké klinice Sheikh Radwan leželo na nádvoří v bílých pytlích na těla více než tucet mrtvých těl. Příbuzní hledající své blízké přišli a opatrně některé z pytlů na těla vytáhli, aby nahlédli dovnitř a zjistili, zda někoho poznají.

„Situace je velmi obtížná. Jak vidíte, převezli jsme mučedníky a zraněné jsme přivezli z oblasti poblíž místa zasaženého bombami z kvadrokoptér, střelbou nebo novým [ozbrojeným] jeřábem na místě distribuce pomoci,“ řekl Mohammed al-Hout, záchranář Červeného půlměsíce. „Lidé byli střeleni do hlavy nebo nohou… Někteří mučedníci mají roztříštěné lebky.“

Světový potravinový program OSN ve svém prohlášení uvedl, že v neděli vstoupilo do Gazy přes hraniční přechod Zikim 25 kamionů s potravinami „určenými pro hladovějící komunity v severní Gaze“.

„Krátce po průjezdu posledním kontrolním bodem za hraničním přechodem Zikim do pásma Gazy se konvoj setkal s velkým davem lidí, kteří dychtivě čekali na přístup k naléhavě potřebným zásobám potravin,“ uvedl WFP. „Jak se konvoj blížil, okolní dav byl ostřelován izraelskými tanky, odstřelovači a dalšími ozbrojenci.“ V prohlášení se dále uvádí: „Tito lidé se jednoduše snažili získat přístup k jídlu, aby uživili sebe a své rodiny, které byly na pokraji hladovění.“

Také v neděli bylo devět Palestinců zabito poblíž „centra distribuce pomoci“ provozovaného GHF v Rafáhu. K vraždám došlo na stejném místě, kde bylo o několik dní dříve zabito více než 20 lidí, když stráže GHF zaútočily slzným plynem na hladovějící Palestince oplocené v centru, přičemž mnoho z nich zemřelo udušením a panikou.

Toto každodenní zabíjení Palestinců, kteří zoufale touží po jídle a čelí hladomoru, vedlo k bezprecedentní nouzové situaci v Gaze. Totální blokáda Izraele, uvalená 2. března, byla nominálně zrušena 27. května, kdy Izrael začal distribuovat malé množství humanitární pomoci do čtyř militarizovaných center GHF, tří v jižním pásmu Gazy a jednoho ve Wadi Gaza. Vzhledem k tomu, že celá populace je na pokraji hladomoru, Palestinci nemají jinou možnost než hladovět nebo riskovat své životy v takzvaných centrech pro distribuci humanitární pomoci.

„Lidé dostali hlad. Neměli jinou možnost, než jít na místa smrti. Zemřou tak či onak,“ řekl serveru Drop Site Abu Maher Al-Masry, který byl svědkem nedělních vražd poblíž přechodu Zikim. „Jsem dospělý muž, který nemůže ani chodit hlady. Je to už víc než den, co jsem naposledy něco jedl.“

Ministerstvo zdravotnictví v neděli oznámilo, že za posledních 24 hodin zemřelo hlady 18 lidí. Den předtím ministerstvo vydalo naléhavé prohlášení, v němž uvedlo: „Na pohotovosti přichází bezprecedentní počet hladovějících lidí všech věkových kategorií ve stavu extrémního vyčerpání a únavy. Varujeme, že stovky lidí s vyhublými těly čelí jisté smrti kvůli hladu a přepracování svých těl.“ Několik zpráv dokumentuje Palestince, jak třídí odpadky, seškrábávají rozlité jídlo ze země a jedí z odpadků na ulicích. OSN odhaduje, že téměř každý třetí člověk nejedl několik dní.

Novinář Nahed Hajjaj na sociálních sítích napsal: „Nebuďte překvapeni, když my, novináři, přestaneme informovat o novinkách. Přísahám Bohu, že jsem dnes nemohl vstát, protože jsem měl takový hlad. Není co jíst. I když má někdo peníze, na trhu si nic koupit.“

Mezitím se korespondent Al-Džazíry Anas al-Šaríf během živého vysílání před nemocnicí Al-Šifa rozplakal, když se poblíž zhroutila žena hlady. „Lidé se v ulicích hroutí hlady – prostě padají extrémním hladem,“ řekl. V reakci na to se izraelský vojenský mluvčí na sociálních sítích al-Šarífovi posmíval a prohlásil, že to nejsou „nic jiného než krokodýlí slzy, součást klamného a zinscenovaného představení Hamásu“.

Od začátku války, kterou ministerstvo zdravotnictví v neděli označilo za „tichý masakr“, zemřelo hladem a podvýživou celkem 86 Palestinců, včetně 76 dětí.

Philippe Lazzarini, šéf Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA), která dříve dohlížela na distribuci pomoci v Gaze předtím, než Izrael zavedl blokádu a vyloučil nezávislé organizace, na sociálních sítích uvedl, že krize byla „zcela způsobena člověkem a zcela beztrestná“.

„Potraviny jsou k dispozici jen pár kilometrů daleko,“ napsal Lazzarini v neděli na X. „Jen UNRWA má mimo Gazu dostatek zásob, aby uživila celou populaci na příští tři měsíce. Od 2. března nám není dovoleno přivézt žádnou pomoc.“

Šířící se hladomor a vyhladovění přicházejí v době, kdy izraelská armáda nadále rozšiřuje svou pozemní ofenzívu a opakovaně vydává příkazy k vyhoštění. Více než 86 % obyvatel Gazy se nyní nachází v takzvané „rudé zóně“ – buď pod aktivními příkazy k vyhoštění, nebo v „bojové zóně“.

Izraelská armáda v sobotu poprvé od začátku války vydala příkazy k vysídlení obyvatel oblasti Deir al-Balah v centrální Gaze, která se táhne k pobřeží podél takzvaného „Kissufimského koridoru“. Deir al-Balah je jednou z mála oblastí, kde izraelské pozemní síly sotva operují a sídlí zde velitelství několika agentur OSN a zdravotnických nevládních organizací. Příkaz k vysídlení fakticky přerušuje komunikaci mezi Deir al-Balah a jižními městy Chán Júnis a Rafah. Izraelská armáda nařídila lidem, aby se přesunuli na jih do al-Mawasi, stanového tábora na jižním pobřeží, který je označen za „humanitární zónu“, kterou Izrael pravidelně bombarduje, naposledy při leteckém útoku v neděli, který zabil více než 20 lidí, včetně dětí, kteří hledali útočiště ve stanech.

Pro severní Gazu byly znovu vydány příkazy k vyhoštění, přičemž celá oblast severně od ulic Al-Quds a Salah Khalaf byla prohlášena za omezenou „bojovou zónu“.

Izraelská armáda minulý týden oznámila, že dokončila terénní úpravy 15kilometrové silnice vedoucí přes Chán Júnis, čímž vytvořila tzv. koridor „Magen Oz“, který odděluje východní část Chán Júnis od západní části. Koridor je nejnovější z několika zón, které izraelská armáda vytvořila rozsáhlými demolicemi v Gaze, aby rozdělila pásmo Gazy na samostatné regiony: koridor Morag, hraničící s Magen Oz a oddělující Rafah od Chán Júnis; koridor Mefalsim, oddělující severní Gazu od města Gaza; a koridor Necarim, táhnoucí se podél Vádí Gazy a oddělující sever od jihu.

Neexistují žádné náznaky, že by izraelské útoky v dohledné době ustaly, a mezinárodní společenství nepodniklo žádné kroky k tomu, aby Izrael donutilo k ukončení útoků a povolení masivních dodávek pomoci nezbytných k odvrácení masového hladomoru.

„Zatracené ticho. Zatracený hladomor,“ řekl Eyad Amawi, zástupce Výboru pro pomoc Gaze a koordinátor místních nevládních organizací. „Zatracené všechno – lidstvo se zhroutilo.“

Na této zprávě přispěl výzkumný pracovník Drop Site News pro Blízký východ Jawa Ahmad.