Pfizergate: Jak Evropský parlament odmítá transparentnost navzdory rozhodnutí soudu – a občané za to platí cenu

Miliardová dohoda mezi Ursulou von der Leyen a společností Pfizer – Soudní dvůr EU požaduje nahlédnutí do dokumentu, ale Parlament blokuje jakoukoli debatu. Poučení o moci, nedostatku transparentnosti a pohrdání suverénem.

Zatímco celá Evropa sténá pod sociálními, ekonomickými a psychologickými důsledky koronavirových let, Evropský parlament blokuje klíčovou debatu o jedné z nejkontroverznějších dohod pandemie: smlouvě o vakcíně v hodnotě několika miliard eur mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou.
Série textových zpráv – které si von der Leyenová a Bourla osobně vyměnili – zůstává dodnes důvěrná. A to i přesto, že Evropský soudní dvůr minulý týden shledal Komisi porušením práva na informace.

„Historický rozsudek“ – který zůstává bez následků

Transparency International hovořila o „historickém vítězství transparentnosti v EU“. Soud podpořil list New York Times, který podal žalobu na Evropskou komisi: Komise „neprokázala, že zprávy neexistovaly“ – diplomatický eufemismus pro zatajování.

A co dělá Evropský parlament? Blokuje to jakoukoli debatu o tom. Návrh skupiny Patriots for Europe, aby se případ konečně veřejně projednal, selhal kvůli odporu hlavních skupin : Renew Europe a Evropské lidové strany (EPP). Mezi ně patří nejen CDU/CSU, ale také nizozemské strany BBB a NSC – obě hlasovaly proti vyjasnění.

Krytí Pfizergate? EPP a levice hlasovaly proti debatě o tajných vzkazech von der Leyenové. Co skrývají? Přesně proto Patriots vytvořili vyšetřovací výbor TRAC – aby požadovali odpovědi a vynesli pravdu na světlo.

Co skrývají?

Klíčová otázka zní: Co tyto zprávy říkaly? A proč je von der Leyenová roky odmítala zveřejnit?
Dohoda o vakcíně v hodnotě přes 35 miliard eur byla vyjednána za zavřenými dveřmi – bez výběrového řízení, bez dohledu. I ostatní členové komise se o podrobnostech dozvěděli z tisku.

Šlo o množství, ceny, odpovědnost? Šlo o politické dohody? Nebo jde o osobní blízkost?

Faktem je, že občané platili – a platí dodnes. Miliardy dolarů daňových poplatníků plynuly do americké farmaceutické společnosti. A zatímco lidé trpěli kvůli lockdownům, vedlejším účinkům a rodinným rozporům, nejvyšší úředník EU jednal přímo s generálním ředitelem společnosti Pfizer prostřednictvím textových zpráv – bez jakéhokoli demokratického dohledu.

Demokracie jako fraška

To, co nyní Evropský parlament předvádí, není pulzující demokracie – ale její eroze.
Pokud většina členů parlamentu, kteří mají zastupovat občany, úmyslně odmítne debatu poté, co soud požaduje transparentnost, pak už nejde o zájmy občanů, ale o sebeochranu a mocenskou politiku.

Závěr: Skandál s varováním

Mlčení ve zprávách o společnosti Pfizer není maličkost – je to symbol. Symbol toho, jak moc se elity EU distancovaly od lidí. Symbol toho, že i rozhodnutí v hodnotě miliard – s důsledky pro zdraví a životy milionů – lze vyjednávat za zavřenými dveřmi.

A co když se zeptá tisk, co když se zeptají občané, co když se zeptají soudy?

Pak prostě žádná reakce není.

Tohle není demokracie – tohle je chaos.