Protiamerický obrat Evropy: Jsou globalisté nyní spasiteli Západu?

Nacionalismus je zlo a globalisté jsou hrdinové? Toto je propagandistické poselství, které se buduje od konce druhé světové války a vzniku globalistických institucí, jako jsou OSN, MMF, Světová banka atd. V 70. letech 20. století existovala koordinovaná a nebezpečná agenda, jejímž cílem bylo zvyknout si západní svět na vzájemnou závislost; nejen závislost na dovozu a vývozu, ale také závislost na obchodování s devizami, nákupu státních dluhopisů a systémech mezibankovního převodu aktiv, jako je SWIFT.

To byla doba, kdy společnosti začaly přesouvat západní výrobu do zemí třetího světa. V tomto okamžiku byl dolar zcela oddělen od zlata. MMF zavedl systém koše SDR. Když začala desetiletí trvající stagflační krize.

V této době bylo založeno Světové ekonomické fórum. Římský klub a jeho program v oblasti klimatických změn. Když četní globalisté začali v elitních publikacích a bílých knihách hovořit o světové ekonomice a světové vládě (samozřejmě pod jejich kontrolou). V 90. letech bylo v podstatě všechno otevřené a plán byl jasný:

Jejich záměrem bylo zničit národní suverenitu a nastolit éru totální globální centralizace. Jeden z nejvýmluvnějších citátů o tomto plánu pochází od Strobea Talbota, náměstka ministra zahraničí v Clintonově administrativě, který v roce 1992 v časopise Time uvedl:

„ V příštím století budou národy, jak je známe, zastaralé; všechny státy uznávají jedinou globální autoritu… Národní suverenita koneckonců nebyl tak dobrý nápad.“

Ve stejném článku dodává:

„… Svobodný svět zřídil multilaterální finanční instituce, které závisí na ochotě členských států vzdát se části své suverenity. Mezinárodní měnový fond může prakticky diktovat fiskální politiku, dokonce i výši daní, které by měla vláda uvalit na své občany. Všeobecná dohoda o clech a obchodu upravuje výši cel, které může stát uvalit na dovoz. Tyto organizace lze považovat za předchůdce ministerstev obchodu, financí a rozvoje sjednoceného světa.“

Globalisté využívají mezinárodní obchodní kontroly jako prostředek k zapletení konkurenčních ekonomik a k jejich donucení k větší homogenitě. Zbavují národy jejich nezávislosti a vyvíjejí na ně tlak, aby se přizpůsobily globálním obchodním standardům. Je důležité pochopit, že centralizovanou dominanci obchodu považují za nejdůležitější nástroj k dosažení svého nového světového řádu.

Představa, že by se země odtrhla od plantáže a zavedla jednostranná cla, je nemyslitelná. Představa, že si země samy vyrábějí své základní zboží, je absurdní. Minimálně do roku 2025.

Jedním z nejvtipnějších a nejmatoucnějších vedlejších účinků politiky Trumpovy administrativy je snaha politické levice (zejména v Evropě) vykreslovat se jako „vzpurní hrdinové bojující za svobodu“ tváří v tvář údajně tyranské diktatuře. Samozřejmě se zde jedná o globalisty a kulturní marxisty, takže jejich definice „svobody“ a „tyranie“ jsou nevyhnutelně zcela zkreslené.

Elity EU zcela ztratily přehled o svém poselství o „demokracii“. Dnes se mnoho evropských národů propadá do klasického autoritářství, přesto předstírají, že zoufale bojují za svobodu.

Slyšel jsem, že autoritářství je patologií uznání. Dalo by se také říci, že se jedná o patologii konfirmace – nestačí, aby bylo hnutí, které se dopustilo provinění, uznáno za dominantní, populace ho musí také radostně přijmout, jako by to bylo to jediné, co ji zajímá. To je skutečný cíl globalismu: donutit masy, aby ho milovaly jako náboženství.

Aby je ale lidé milovali, musí věřit, že globalismus je jejich spasitelem. Musí věřit, že globalisté nějakým způsobem zachrání svět. Vstupte do divadla nového světového řádu, který nám představuje The Economist. Časopis, který částečně vlastní rodina Rothschildů, je dlouhodobě centrem propagandy globalismu. Nedávno publikoval článek s názvem „To, co je s Evropou: Je to teď skutečná země svobody“.

Ano, to je absurdní vzhledem k tomu, že mnoho evropských vlád v současné době pronásleduje a vězní lidi za vyjadřování jejich názorů online. Masivní otevřená imigrace dusí západní kulturu na kontinentu. Násilná kriminalita prudce roste. Nemluvě o tom, že se mezi vládami EU stalo trendem zatýkat pravicové politické oponenty, aby jim zabránili ve vítězství ve volbách.

Sakra, v Evropě vás můžou zatknout za tichou modlitbu poblíž potratové kliniky. Všichni víme, jak absurdní jsou tvrzení deníku The Economist. Jejich argument se scvrkává na toto: pokud to poškozuje globalismus, je to hrozba pro demokracii. To je lež, která se dnes šíří v médiích.

Trumpova administrativa, která prosazuje politiku „Amerika na prvním místě“, je elitami označována za autoritářskou, protože tato politika brání JEJICH agendě, ne proto, že jsou Američané utlačováni.

V mnoha ohledech je posun v evropské rétorice jednoduše odrazem dlouhodobé globalistické strategie: zobrazování nacionalistů jako agentů chaosu a internacionalistů jako obránců řádu.

V nedávném rozhovoru pro německou zpravodajskou platformu Die Zeit Online prezidentka EU Ursula von der Leyenová dezinformace ještě rozvedla tvrzením, že „v Evropě neexistuje žádná oligarchie“. Jinými slovy, evropští lídři jsou nevinnými oběťmi, na které útočí bohatí a zákeřní nacionalisté. Upřímně řečeno, pro většinu z nás je to novinka, protože vláda EU je již dlouho vnímána jako ztělesnění anonymní a nezodpovědné oligarchie. Ona argumentuje:

„ …Historie se vrátila a s ní i geopolitika. A vidíme, že to, co jsme vnímali jako světový řád, se stává světovým chaosem, vyvolaným v neposlední řadě mocenským bojem mezi Čínou a Spojenými státy, ale samozřejmě také Putinovými imperialistickými ambicemi. Proto potřebujeme jinou, novou Evropskou unii, která je připravena vyrazit do širokého světa a hrát velmi aktivní roli při formování tohoto nového světového řádu, který se k nám blíží.“

Všimněte si pokusu vykreslit Evropu jako ctnostného diváka zapleteného do geopolitického zmatku USA, Číny a Ruska. Žádná zmínka o jejich pokračující roli v rozdmýchávání velké války na Ukrajině, jejich vměšování do mírových jednání ani o tom, že globalismus je učinil závislými na dovozu energie pro jejich přežití. Nejde o nedostatek povědomí, ale o pečlivě vytvořenou propagandu. Prezident EU pokračuje:

„ Ochota všech 27 členských států posílit náš společný obranný průmysl by byla nemyslitelná bez vývoje posledních týdnů a měsíců. Totéž platí pro ekonomiku. Každý chce napodobit náš společný plán pro větší konkurenceschopnost, protože každý pochopil: V dnešním globalizovaném světě musíme pevně stát… “

EU již nějakou dobu prosazuje myšlenku sjednocené evropské armády. To dává smysl – aby se v Evropě dále rozmazaly hranice států, musela by být vytvořena jednotná obranná struktura. Válku na Ukrajině a ekonomické oddělení Ameriky jednoduše využívají jako záminku. Pokračuje:

„ Pro mě je klíčové, aby Evropa hrála silnou roli při formování nového světového řádu, který se pomalu formuje. A pevně věřím, že Evropa je toho schopna. Podívejme se zpět na poslední desetiletí: bankovní krize, migrační krize, brexit, pandemie, energetická krize, ruská válka proti Ukrajině. To vše jsou vážné krize, které nás skutečně zpochybnily, ale Evropa z každé krize vyšla větší a silnější… “

Ekonomicky, sociálně, duchovně a kulturně se kontinent nachází ve spirále smrti. Nikdo nechce bojovat za to, čím je dnes Evropa, ani miliony imigrantů ze zemí třetího světa, kteří je pozvali. Pokud se pokusí vybudovat centralizovanou armádu, budou se muset uchýlit k branné povinnosti, což znamená ještě větší tyranii. Pokud jde o ekonomiku, vysvětluje:

„ Západ, jak jsme ho znali, už neexistuje. Svět se také stal geopolitickým světem a dnes se naše sítě přátelství rozprostírají po celém světě… “

„ Všichni volají po větším obchodu s Evropou – a nejde jen o ekonomické vztahy. Jde také o zavedení společných pravidel a předvídatelnosti. Evropa je známá svou předvídatelností a spolehlivostí, což je opět vnímáno jako něco velmi cenného. Na jedné straně je to velmi povzbudivé, ale na druhé straně máme také velkou zodpovědnost, které se musíme držet… “

USA se podílejí na 30 až 35 % všech globálních spotřebitelských výdajů a jsou největším spotřebitelským trhem na světě. Neexistují žádné jasné údaje pro Evropu jako celek, ale Německo, největší evropská ekonomika, se podílí pouze 3 % na globálních spotřebitelských výdajích. Německo je také třetí největší ekonomikou světa po Číně. Jinými slovy, Evropa nemá ŽÁDNOU schopnost zaplnit obchodní mezeru, kterou zanechaly USA. Pokud se americká ekonomika oddělí od Evropy nebo zkolabuje, zkolabuje i Evropa. To je fakt.

Von der Leyenová poté odmítá roli globalismu jako hnací síly populistických hnutí proti EU. Tvrdí:

„ Jedna věc by se neměla podceňovat: Polarizace je do značné míry řízena zvenčí. Rusko a další autokratické státy záměrně zasahují do naší společnosti prostřednictvím sociálních médií… “

„ Názory obou stran se zesilují, protože skutečným cílem je polarizovat a rozdělit naše otevřené společnosti. Evropská unie má však také velkou výhodu. Nerovnosti jsou zde méně výrazné, částečně proto, že máme sociálně tržní hospodářství a protože mocenské páky jsou rozloženy ve větší míře.“

Může Rusko za to, že miliony Evropanů chtějí konec globalistického multikulturalismu? Z marxističtějšího hlediska tvrdí, že populistické rozdělení musí být umělé, protože Evropa je ekonomicky „spravedlivá“. Ale populisté nebojují za ekonomickou rovnost, bojují za evropskou identitu, která je systematicky vymazávána.

Nakonec se dostává k tématu oligarchie:

„ Evropa je stále mírový projekt. Nemáme žádné kumpány ani oligarchy, kteří by určovali pravidla. Nenapadáme ani netrestáme naše sousedy… “

„ Na našich univerzitách jsou povoleny kontroverzní debaty. Tyto a další jsou hodnoty, které je třeba bránit a které ukazují, že Evropa je víc než jen unie. Evropa je náš domov.“

Vláda EU je čistá oligarchie s téměř nulovou odpovědností a aktivně se snaží potlačit a zničit jakoukoli národní stranu s konzervativními názory. Podporuje potlačování jakéhokoli disentu mezi rolníky a umožňuje debatu pouze za zavřenými dveřmi akademické obce, protože ví, že akademici se sami dohlížejí na sebe. Čím více se společnost směřuje ke globalizaci, tím méně svobodná bude.

Tuto zprávu vidím jako jakýsi hrubý návrh pro nadcházející hru. Ještě svůj příběh úplně nedopracovali, ale základní prvky tam jsou. Tvrzení je, že národní suverenita je hrozbou pro „demokracii“; ne pro svobodu, ale pro demokracii. A globalistická idea demokracie je progresivní vláda ve jménu subjektivního vyššího dobra, které nedokážou ve skutečnosti definovat.

Cítím soucit s obyčejnými Evropany, z nichž mnozí touží po svobodné společnosti postavené na tradičních západních principech. Je to budoucnost, která se nikdy nestane skutečností, alespoň ne bez revoluce. Tito lidé jsou v epicentru pádu západního světa a mnozí z nich si to ani neuvědomují. Mezitím se jim říká, že je Amerika ničí. Nemůžu mluvit za všechny, ale mnozí z nás by je rádi zachránili. Pád Západu v důsledku globalizace nesmí pokračovat.

Od Brandona Smitha