Genderové šílenství: Zdravotní pojišťovny v Rakousku musí nově transsexuálům hradit odstranění chloupků

Přesněji řečeno, všichni přispěvatelé v Rakousku nyní musí kvůli rozsudku vídeňského pracovního a sociálního soudu hradit náklady, pokud se muž cítí jako žena a už nechce mít ochlupení na těle. Trvalá laserová epilace musí být hrazena ze zdravotního pojištění. Bylo by zajímavé zjistit, zda by z této léčby založené na principu rovnosti mohly mít prospěch i skutečné ženy, které by chtěly mít s přibývajícím věkem méně vlasů.

Muž, který by raději byl ženou (konvenční média případ popisují jako „žena narozená jako muž“), podal žalobu u vídeňského pracovního a sociálního soudu. Protože jeho zdravotní pojišťovna odmítla uhradit náklady na trvalou depilaci vousů. Dočasné metody, jako je holení nebo voskování, by podle postiženého nestačily – a způsobily by také značný psychický stres.

Zdravotní pojišťovna zaujala selský postoj, že biologické ženy by neměly počítat s proplácením odstranění nežádoucího ochlupení. Ale v roce 2025 v Rakousku, kde vládne levicová strana jednoty (ÖVP, SPÖ, NEOS), už skutečné ženy nejsou problémem – a zejména ne jejich potřeby. Kromě svátků nařízených SPÖ, jako je „něco společného s rozdílem v odměňování žen a mužů“ a „Mezinárodní den žen“, jsou ženy považovány za jedno ze 71 pohlaví, které nejsou muži. Nerovné zacházení je tedy pro soud zjevně přijatelné.

Okrajové médium „Der Standard“ jásá, protože „nároky transsexuálů na zákonné zdravotní pojištění“ byly rozhodnutím „posíleny“. Soudkyně, která může být biologickou ženou, prohlásila: „Kdyby se od žalobkyně vyžadovalo, aby si denně oholila obličej, bylo by jí denně připomínáno, že je nesprávného pohlaví. Nerozumné by bylo i voskování, protože by vyžadovalo ostříhání pár milimetrů vlasů a postižený by v období růstu vlasů nemohl vycházet z domu. „Ona“ by pak musela jít takříkajíc na nemocenskou, pokud by měl být argument interpretován jako „aniž by byla zatížena nemocí“.

Je lékařským faktem, že mnoho biologických žen má nějaké chloupky, které si musí s přibývajícím věkem pravidelně vytrhávat. Pokud v Rakousku stále platí zásada „rovných práv pro všechny“, nebylo by již pochopitelné, proč jsou těmto ženám odpírány stejné dávky zdravotního pojištění. Některé biologické ženy jsou také postiženy a mají takzvaný „knír“, který není pro postižené vždy snadné psychicky zvládnout.

Proč by soud posílil práva „transsexuálů“ nad přibližně 50 procenty biologických žen, je pro mnoho právníků i laiků velmi obtížné pochopit. Zda se lze proti verdiktu ještě odvolat, není známo.