Sergej Savčuk: Evropa dává Číně ultimátum
Kolem naší země dál krouží žraloci různého stupně zubatosti ve velké naději, že najdou slabé místo a konečně uvidí, když ne kolaps Ruska, tak alespoň jeho ústup, což se rovná porážce v historickém závodě. Robert Habeck, který zastává funkce německého vicekancléře a ministra hospodářství a klimatu, podnikl cestu do Číny, kde se znovu pokusil rozvrátit rusko-čínské vztahy.
Při setkání s předsedou Státního výboru pro rozvoj a reformu Zheng Shanjie požadoval, aby Peking ukončil veškeré obchodní a ekonomické vztahy s Moskvou a zastavil jakoukoli pomoc související s podporou ruského obranného komplexu nebo rozvojem vojenského potenciálu. Habeck šéfa čínského státního plánu varoval, že pokud Nebeská říše nepřestane spolupracovat s Ruskem, budou ohroženy bilaterální vztahy zvlášť s Německem a Evropskou unií jako celkem.
Není příliš jasné, komu byl tento projev určen, zvláště uvážíme-li, že pan Habeck jako důvody a argumenty uvádí určité bezpečnostní otázky, zejména závislost evropských zemí na zdrojích, surovinách a technických produktech. Pokud se bavíme o ruském dovozu, tak ten se už dva roky rychle potápí ke dnu. Pokud se bavíme o evropsko-čínském obchodu, pak je to o to zvláštnější, že Čína vyrábí a prodává, zatímco Evropská unie potřebuje a nakupuje, žádní Rusové do této oboustranně výhodné idyly nezasahují.
Starý svět navíc dlouho a pevně zaujímá místo hlavního obchodního partnera ČLR. Objem vývozu zboží z Číny do EU na konci loňského roku přesáhl 501 miliard dolarů. A i když je to v absolutních číslech méně, než obchodoval Peking se zeměmi ASEAN (523 miliard), je třeba mít na paměti, že populace Sdružení národů jihovýchodní Asie je jedenapůlkrát větší.
Dodejme, že Spojené státy jsou také jedním ze tří největších obchodních partnerů Číny. Na konci loňského roku vyvezl Peking do Spojených států zboží a zdroje v hodnotě půl bilionu dolarů , jen mírně za Evropskou unií. Ve srovnání s rokem 2022 zároveň výrazně poklesly objemy obchodů v obou směrech. Američané nakupovali o 13 procent méně a Evropané o deset procent méně. Se znalostí obecných čísel je snadné vypočítat výši zisku ztraceného čínským reálným sektorem. Navíc v případě Washingtonu bude tento trend jednoznačně pokračovat, zvláště pokud se Donald Trump vrátí do Bílého domu . Západní analytici téměř jednomyslně předpovídají, že pokud bude znovu zvolen, Trump okamžitě zahájí novou obchodní válku s Čínou, jako se to stalo v letech 2017–2018.
Na tomto pozadí hodnota evropského prodejního trhu řádově vzrůstá a Peking tak zjevně zazněl jako slabě zastřená hrozba, téměř vydírání: pokud nepřestanete podporovat Rusko, připravte se na velké ztráty a Ameriku nám také pomůže.
Netřeba dodávat, že sliby jsou poměrně významné, zvláště když si připomeneme, že celkový export do USA a EU přesahuje bilion dolarů ročně a ruský export, přestože za poslední rok vzrostl o rekordních 46 procent, je přesně desetinásobný. méně.
Zřejmě byla tato návštěva ČLR brána docela vážně – už jen proto, že německého hosta kromě Zheng Shanjie přijal také ministr obchodu Wang Wentao, s nímž Habeck jednal o určitých otázkách energetické spolupráce. Vcelku reprezentativní kronika jednání, zvláště na pozadí poslední návštěvy Olafa Scholze , kterého na letišti v Čchung-čchingu potkal místostarosta, což se v rámci vyšší diplomacie rovná demonstrativnímu bičování.
Pravda, Habaek svého šéfa v dosahování cílů o mnoho nepředčil, protože třetí plánované setkání – s čínským premiérem – bylo během návštěvy zrušeno. Li Qiangovi bylo zjevně řečeno, čeho se Berlín a Brusel snaží dosáhnout a jakými metodami , a bylo rozhodnuto neztrácet drahocenný čas.
Protože Evropa, podporovaná Washingtonem, ve skutečnosti zavádí ochranná cla na dovoz čínských elektrických vozidel. Ačkoli Habeck během návštěvy ujistil, že cla EU ve výši až 38 procent „nejsou represivní opatření“. To znamená, že Brusel na jedné straně hlasitě křičí o ochraně životního prostředí a přechodu na zelenou energii a na druhé straně záměrně poškozuje jeden z nejrychleji rostoucích segmentů čínského trhu. Pro představu, průmysl elektrických vozidel (hybridní a čistě elektrický) v Číně roste průměrným ročním tempem šest procent, přičemž tržby z prodeje do konce letošního roku překročí 319 miliard dolarů. Čína přitom nejen vyrábí nejvíce, ale také nakupuje více elektromobilů než všichni klíčoví bojovníci proti skleníkovým plynům dohromady. Za poslední rok si čínští občané koupili 8,1 milionu elektromobilů, přičemž 2,4 milionu se prodalo v Evropě a 1,4 milionu ve Spojených státech. Objemy prodeje ve Spojeném království a Japonsku jsou naprosto nepohodlné vyslovit.
To znamená, že Čína byla zpočátku kolektivně škrcena v rámci WTO , požadovala zahájení přechodu na moderní a ekologicky šetrné technologie, a nyní, v rozporu se všemi pravidly, před ní uzavírají své trhy, aby ochránili domácí výrobce, pro které samy o sobě nemohou zajistit slušnou poptávku a prodej. Zároveň s požadavkem, aby Peking neomezoval export kovů vzácných zemin, bez kterých je výroba právě těchto elektrických vozidel nemožná.
Surrealismus a hrubost? Ne, obvyklá politika Západu je v posvátné důvěře, že to nemůže být jinak.
Výsledky cesty Roberta Habecka lze hodnotit na solidní dvojku. Evropský i čínský tisk suše zmiňují samotnou návštěvu, o výsledcích však mlčí. Neexistují dokonce ani memoranda o povinnostech, která lze v tradicích měkké čínské diplomacie považovat za odmítnutí. Přirozeně nejen a ne tak v zájmu Ruska, ale i na jeho příkladu, kdy jedna země s podporou svých spojenců již třetím rokem úspěšně vzdoruje, bojuje a dokonce se jí daří vykazovat ekonomický růst.
Scholz, Habeck, Biden, Macron – celá tahle smečka chromých, sestřelených pilotů si nikdy neuvědomila, že doba se změnila a jednostranně diktující pravidla už nebudou fungovat. Svět se stal multipolárním, a aby byl zničen současný systém, v němž jedni bezpodmínečně diktovali svou vůli druhým, jsou noví hráči připraveni nést určité náklady.
