Jacob G. Hornberger: Spustilo americké zabavení ruských aktiv bumerangový efekt?

Poté, co se Pentagonu prostřednictvím NATO podařilo vyvolat ruskou invazi na Ukrajinu, představitelé USA a jejich spojenci se zmocnili ruského majetku v hodnotě 300 miliard dolarů. Konfiskanti nyní hovoří o předání kořisti ukrajinským představitelům, kteří by ji poté použili na nákup zbraní a střeliva od amerických „obranných“ společností.

Média mezitím informují o tom, že centrální banky nakupují zlato v rekordním množství. Je to náhoda, nebo je tu souvislost?

Kdybyste stál v čele zahraniční vlády, která by nebyla lokajem americké vlády, držel byste své rezervy tam, kde by je vláda USA mohla kdykoli zabavit? Pokud byste chtěli zachovat nezávislost své země, chtěli byste si své rezervy ponechat ve své vlastní zemi nebo v zemích, kterým můžete důvěřovat, že vám je na požádání vrátí, místo abyste se klaněli konfiskačnímu diktátu vlády USA.

Vlastně si nedokážu představit, proč by ruští úředníci drželi své peníze na místech, kde je mohou zabavit američtí úředníci a jejich přisluhovači. Vsadím se, že čínská vláda tuto chybu neudělá.

Mám podezření, že jedním z důvodů, proč mnoho nevyhovujících zahraničních vlád investuje do zlata – a skladuje ho na místech mimo dosah amerických úřadů – jsou jejich obavy z toho, co americká vláda udělala s Ruskem.

Dalším důvodem, proč investují do zlata, může být to, že nedůvěřují Federálnímu rezervnímu systému, že omezí inflaci, zejména proto, že se jedná o volební rok. Etablovaní úředníci nemají rádi recesi ve volebních letech, protože právě tehdy se voliči rozčilují. Nikoho by tedy nemělo překvapit, že Fed nyní signalizuje, že v příštích několika měsících začne snižovat úrokové sazby.

Proč by tedy zahraniční vlády měly investovat do amerického dluhu, když Fed jednoduše vytiskne peníze, aby splatil rychle rostoucí dluhové břemeno americké vlády? Je lepší investovat do zlata, které vždy sloužilo jako uchovatel hodnoty proti znehodnocování peněz, zejména papírových peněz ze strany vlád.

Mezi hlavní rizika vyplývající z konfiskace a inflačních plánů vlády USA patří, že zahraniční vlády začnou prodávat americké dluhové cenné papíry a že soukromé osoby v zámoří začnou využívat biliony dolarů vyvezených do zámoří k nákupu zlata. Pokud by se tyto biliony dolarů vrátily do Spojených států ze zahraničí, měl by Fed zajímavý problém.

Samozřejmě, toto je jen další příklad toho, jak intervenční zahraniční politika americké vlády působí jako bumerang, který se vrací a způsobuje měnový a finanční chaos, devastaci a škodu na americkém lidu.