Macronova myšlenka poslat pozemní jednotky NATO na Ukrajinu se může zpočátku setkat s veřejným odmítnutím. Nezastavitelná dynamika poslední dekády ale naznačuje, že by se tato myšlenka mohla brzy stát skutečností.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal tento týden rozruch, když spekuloval o umístění jednotek NATO na Ukrajině. Počkej chvíli. Jsou tam více než deset let, válka vypukla před dvěma lety.
Bylo úsměvné, neříkat patetické, jak se francouzská hlava státu ve svých přeludech vznešenosti snažila prezentovat jako tvrdý muž, jako by byl reinkarnovaným Napoleonem nebo De Gaullem.
Macron nafoukl svou chlapeckou hruď a prohlásil, že Rusko „nesmí vyhrát válku na Ukrajině“; a navrhl, aby západní vojáci dostali rozkaz k zásahu do konfliktu, aby se zabránilo tomuto údajně hroznému výsledku. (Všimněte si bezmezné arogance a skutečnosti, že logika takových nepravdivých tvrzení není ani v nejmenším vysvětlena ani ospravedlněna. Je to totální diktát).
Američtí a evropští protějšky však okamžitě vystoupili proti Macronovým rozhovorům o vojsku a přispěchali s tím, že nebudou podporovat Macronovu ochotu vyslat prapory NATO. Dokonce i jinak bojovní Britové a Poláci francouzský návrh rychle odmítli.
Německý kancléř Olaf Scholz byl obzvláště opatrný, když odmítl Macronovy uštěpačné řeči o vojácích. Scholz řekl, že na Ukrajinu nebudou posláni žádní vojáci NATO ani němečtí vojáci.
Šéf NATO Jens Stoltenberg, který obvykle hýří sliby neomezené vojenské pomoci Ukrajině, také veřejně odmítl Macronovu myšlenku stažení vojáků z aliance k boji na Ukrajině.
Rusko ze své strany varovalo, že jakékoli rozmístění jednotek NATO na Ukrajině by znamenalo, že zástupná válka nevyhnutelně přeroste ve válku v plném rozsahu. Ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu o stavu Unie tento týden naznačil, že osud takových kontingentů NATO by se podobal osudu Třetí říše a Napoleona. Putin také varoval, že eskalace přímého zapojení NATO do nepřátelských akcí by riskovala jaderný požár.
Na jedné straně se skandál vyvolaný Macronem vrátil na francouzského prezidenta. Reakce na odmítnutí spojenců NATO ho odhalila a zesměšnila. Je to spíš takový malý generál než tvrdý chlap.
Na druhou stranu, Macron může být v tuto chvíli izolovaný, ale jeho nedbalé komentáře demonstrují znepokojivou eskalační dynamiku NATO od puče v Kyjevě v roce 2014 podporovaného CIA.
NATO od roku 2014 intenzivně vyzbrojuje a cvičí neonacistický režim instalovaný v Kyjevě. Dokonce i Jens Stoltenberg a další představitelé NATO toto zapojení otevřeně přiznali.
Ruské uznání přítomnosti NATO na Ukrajině za poslední desetiletí také podporuje argument Ruska, proč se před dvěma lety cítilo nuceno vojensky zasáhnout. Západní mocnosti a jim podřízená média samozřejmě nikdy nezajdou tak daleko, aby to přiznaly. Dávají přednost tomu, aby zaujali pozici duplicity a pokrytectví a tvrdili, že ruská vojenská akce byla „nevyprovokovanou agresí“.
Macron mohl být pro tuto chvíli sestřelen a zůstal vypadat jako visící klaun. Ale jako často v minulosti jsou kontroverzní myšlenky NATO předkládány a zdánlivě okamžitě odmítány, aby byly později přijaty. Jak zdůraznil Macron, před pouhými dvěma lety Německo a další země NATO nebyly ochotny posílat vojenské vybavení kromě přileb a spacáků. Nyní tytéž státy vyslaly na bojiště tanky a protiletadlové střely a diskutují o vyslání zbraní dlouhého doletu, aby pronikly hluboko na ruské území.
Americký prezident Joe Biden jednou řekl, že dodávky stíhaček na Ukrajinu nejsou možné, „protože by to znamenalo začátek třetí světové války“. No, Biden souhlasil s dodávkou stíhaček F-16 a jeho protějšek z NATO Stoltenberg tvrdí, že tyto stíhačky by mohly být použity k zasažení nízko položených ruských cílů.
Jinými slovy, Macronova myšlenka poslat pozemní jednotky NATO na Ukrajinu se může zpočátku setkat s veřejným odmítnutím. Nezastavitelná dynamika poslední dekády ale naznačuje, že by se tato myšlenka mohla brzy stát skutečností.
Angažovanost NATO na Ukrajině je strategickým klínem navrženým k útoku, oslabení a konečné porážce Ruska. To, co začíná jako malá operace, se nevyhnutelně mění ve větší operaci.
Vojáci NATO už jsou na Ukrajině minimálně od roku 2014, kdy začali cvičit neonacistické brigády k terorizaci obyvatelstva ruského původu na Krymu, Donbasu a Novorossii.
Mnoho z těchto vojáků pracuje neoficiálně jako žoldáci nebo zdánlivě jako osobní strážci diplomatů NATO.
Četné zprávy v té či oné podobě potvrzují přítomnost jednotek NATO na Ukrajině.
Při ruském náletu poblíž Charkova v lednu zahynulo nejméně 60 francouzských vojenských důstojníků, o kterých se předpokládá, že pracovali jako soukromí dodavatelé. Jiné zprávy hovoří až o 50 zabitých amerických vojácích, kteří byli nasazeni na Ukrajině.
Odhaduje se, že až 20 000 zahraničních vojáků se připojilo k takzvaným „mezinárodním legionářům“, bojujícím na straně kyjevského režimu proti ruským silám. Lze předpokládat, že většina těchto vojáků štěstěny jsou dočasně „vyřazenými“ jednotkami NATO.
Německý ministr zahraničí Scholz tento týden vypustil kočku z pytle, když řekl, že je proti posílání raket dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu, protože by to znamenalo vyslání německých vojáků na pomoc při obsluze zbraní. Scholz se mýlil, když náhodou odhalil, že Britové a Francouzi již vyslali speciální jednotky na podporu jejich raketových systémů Storm Shadow a Scalp.
Totéž platí pro dělostřelecké systémy HIMARS a Patriot dodané USA, které byly použity k ostřelování civilních center v Doněcku a dalších ruských městech. Pro ukrajinské vojáky je nemožné ovládat tyto sofistikované zbraně bez podpory amerických jednotek na zemi.
Americké, britské a další jednotky NATO jsou také známé tím, že poskytují dohled a logistiku, aby umožnily ukrajinským útokům v Černém moři proti ruským námořním lodím a základnám na Krymu.
Jak řekl tento týden anonymní evropský představitel obrany pro Financial Times v reakci na rozruch kolem komentářů Macronových jednotek, každý ví, že západní speciální jednotky jsou na Ukrajině – jen to oficiálně nepřiznaly.
Vzhledem k ofenzivním zbraním, které NATO rozmístilo na Ukrajině (v hodnotě 100 až 200 miliard dolarů) k útoku na Rusko, a tisícům vojáků ze zemí NATO tam umístěných, je spíše akademické mluvit o budoucím nasazení pozemních jednotek ke spekulacím. Faktem je, že NATO je již ve válce s Ruskem.
Ve skutečnosti zde mluvíme jen o relativně malém rozdílu stupňů. To je to, co dělá situaci tak nebezpečnou a nepochopitelnou. Rusko správně poukazuje na hrozící nebezpečí, že by tento konflikt mohl přerůst v jadernou katastrofu pro celou planetu. Ale když ruský prezident tento týden znovu varoval před tímto nebezpečím, bezduché západní režimy a média okamžitě obvinily Putina z „řinčení jaderné šavle“.
Jedinou překážkou bránící planetární katastrofě je obrovský ruský jaderný a hypersonický arzenál, který západní imperiální kabala nemůže překonat. Ve skutečnosti jsou západní váleční štváči těmi, kdo jsou zranitelní.
Pro takzvané západní vůdce je věčnou hanbou, že svou arogancí a nerespektováním všech zákonů ženou svět na pokraj propasti. Jejich problém, jak řekl Putin, je v tom, že tyto zženštilé západní loutky nemají lidskost a osobní zkušenost s utrpením, a tudíž ani empatii. Jsou to psychopati a sociopati odsouzení k záhubě selháním jejich politických systémů a jsou nuceni rozpoutat války, aby se pokusili zachránit svou vlastní ubohou kariéru.