Macron: Evropa si musí vybrat mezi svobodou a vazalstvím

Francouzi jsou obecně považováni za zdrženlivější, pokud jde o vliv USA v Evropě. Prezident Emmanuel Macron to dal v rozhovoru znovu jasně najevo: Evropa má na výběr mezi svobodou a vazalstvím.

Francie v posledních staletích vždy hrála důležitou roli, a to jak na evropské, tak celosvětové úrovni. Jako dlouhodobá kontinentální a koloniální velmoc byl „Grande Nation“ vždy přítomen na mezinárodní scéně, což se odráží také ve způsobu, jakým se lidé a politici vnímají. Byli to Francouzi, kteří pak zasadili NATO úder, když v roce 1966 vystoupili z integrovaného vojenského velení vojenské aliance pod vedením prezidenta Charlese de Gaulla (což bylo v roce 2009 obráceno). Byli to také Francouzi, kdo svrhl brettonwoodský systém vytvořený v roce 1944, když chtěli použít své válečné lodě k vyzvednutí zlata uloženého ve Spojených státech.protože už nedůvěřovali americké měnové politice.

Paříž byla také považována za jednu z hnacích sil sjednocení evropských zemí do Evropské unie. Pravděpodobně také s tím, že mnoho relativně malých zemí na kontinentu může být rozdrceno mezi dvě velmoci USA a SSSR. Neustálý odpor francouzských politiků vůči přílišnému vlivu Američanů na „starém kontinentu“ však zůstal nezaměnitelný i po rozpadu východního bloku. Macronovo rčení o „mozkově mrtvém“ NATO v listopadu 2019 by se mělo stále pamatovat.

Ale to není všechno. Francouzská vláda nedávno představila novou strategii „Made in Europe“, jejímž cílem je zajistit průmyslovou základnu kontinentu. To má také zastavit příliv amerických dceřiných společností v Evropě, jak informovalo „ Politico “. Paříž chce snížit závislosti, zejména v citlivých sektorech, a dosáhnout určité úrovně ekonomické suverenity.

V rozhovoru zveřejněném ve španělském listu „ El Pais “ se francouzská hlava státu znovu zabývala otázkou posílení Evropy. Macron prohlásil: „Myslím, že jsme v bezprecedentní krizi, protože máme válku, která se vrací na kontinent. Máme ekonomický model, který byl hluboce otřesen důsledky této přímé a nepřímé války, a ekonomický svět strukturovaný kolem polarity USA-Čína, který říká Evropě: „Chceš jít svou vlastní cestou, což je cesta? svobody, víry v trh a zároveň rovnosti a solidarity? Nebo jsi to ty, kdo se chce stát vazalem jednoho z nich?“ Tato otázka dosud nebyla zcela zodpovězena.Věřím, že odpověď spočívá v ekonomicky, technologicky a vojensky suverénní Evropě, jinými slovy v Evropě, která je skutečně mocností. „

Macron už léta prosazuje vytvoření armády EU , která má vzniknout paralelně s převládajícími strukturami NATO a integrovat tak i nečlenské země NATO, jako je Rakousko (a tehdejší Švédsko a Finsko). Tento krok má také posílit evropský zbrojní průmysl a umožnit možnosti nasazení pro zájmy EU mimo NATO. „Chci vybudovat skutečný bezpečnostní dialog s Ruskem, což je země, kterou respektuji, evropská země – ale musíme mít Evropu, která se dokáže bránit, aniž by se spoléhala pouze na Spojené státy,“ řekl Macron v roce 2018.A ani dnes podle rozhovoru nechce organizovat „nové Versailles“ s Ruskem kvůli invazi na Ukrajinu. Protože takový trest jako Německo po první světové válce (která vedla ke druhé světové) by byl absolutně kontraproduktivní.