Slyšíme jen polovinu příběhu

V současnosti se v médiích hodně čte a slyší o Putinově invazi, která byla právem kritizována. O Obamově puči ale nečtete a neslyšíte prakticky nic. Proč je nám řečeno jen polovina příběhu?

Opravdu USA svrhly vládu na Ukrajině? Proč si toho tenkrát skoro nikdo nevšiml? A jaké historické důkazy proto existují? Tyto a podobné otázky dostávám v dnešní době často.

Jako historik a mírový badatel se léta zabývám výzkumem otevřených a skrytých válek USA a také jsem popsal převrat na Ukrajině ve své knize „Illegal Wars“. „Byl to převrat podporovaný Západem, o tom není pochyb,“ řekl bývalý úředník CIA Ray McGovern (1).

V Berlíně, rok po převratu 10. května 2015, jsem měl přednášku o událostech na Ukrajině a ukázal, že prezident Obama skutečně svrhl vládu na Ukrajině. Pokud chcete, můžete se na přednášku podívat zde (2).

Konfrontace jaderných mocností

Válka na Ukrajině je obzvláště choulostivý mezinárodní konflikt, protože čelí Spojeným státům a Rusku, které mají jaderné zbraně. Stejně jako v případě kubánské raketové krize obě strany hrají se skrytými kartami a snaží se zatáhnout Ukrajinu do své sféry vlivu.

Po pádu Berlínské zdi a rozpadu Sovětského svazu vyhlásila Ukrajina v roce 1991 nezávislost na Sovětském svazu. Slabost Moskvy poskytla Washingtonu první příležitost rozšířit americký vliv do východní Evropy a absorbovat bývalé členy Varšavské smlouvy kontrolované Moskvou do NATO.

Rozšíření NATO na východ a bukurešťský summit

Přestože USA slíbily Rusku, že se NATO nebude rozšiřovat, přesně to se stalo. Polsko, Česká republika a Maďarsko se staly členy NATO v roce 1999. A na summitu NATO v rumunské metropoli Bukurešti v dubnu 2008 americký prezident George Bush prohlásil, že Ukrajina bude rovněž přijata do NATO.

Rusko se zlobilo, protože Ukrajina hraničí přímo s Ruskem. A varovné hlasy se ozvaly i v USA. „Představte si to pobouření ve Washingtonu, kdyby Čína vytvořila mocnou vojenskou alianci a pokusila se pro ni získat Kanadu a Mexiko,“ varoval politolog John Mearsheimer z University of Chicago. Podle Mearsheimera Západ Rusy zbytečně vyprovokoval, a proto nese vinu za krizi na Ukrajině (3).

Senátor John McCain na Majdanu

Koncem roku 2013 stále více lidí demonstrovalo proti vládě prezidenta Viktora Janukovyče a premiéra Nikolaje Azarova na Majdanu, centrálním náměstí ukrajinského hlavního města Kyjeva. Známý bývalý mistr světa v boxu Vitali Klitschko vedl demonstrace a vedl vášnivé projevy v úzké spolupráci s USA.

V této napjaté situaci odletěl vlivný americký senátor John McCain na Ukrajinu a 15. prosince 2013 navštívil Klička a protestní tábor na Majdanu. Americký senátor vyzval demonstranty, aby svrhli ukrajinskou vládu (4).

Představte si pobouření ve Washingtonu, kdyby známý ruský poslanec odletěl do Kanady, aby podpořil demonstranty v hlavním městě Ottawě s cílem svrhnout kanadskou vládu.

Přesně to udělaly USA na Ukrajině.

Protesty koordinuje americká ambasáda v Kyjevě

Vůdci protestů na Majdanu navštěvovali americkou ambasádu, aby získali jejich rozkazy. Někteří demonstranti byli ozbrojeni a použili násilí proti policii. „Američané jednoznačně tlačili na konfrontační vývoj,“ vzpomíná svržený premiér Nikolaj Azarov (5).

Na americké ambasádě v Kyjevě to byl americký velvyslanec Geoffrey Pyatt, kdo podpořil demonstranty a tím destabilizoval Ukrajinu. Velvyslanec Pyatt byl v přímém kontaktu s bývalým boxerem Kličkem. Dobře organizovaná demonstrace na Majdanu nabývala na velikosti a napětí v Kyjevě rostlo.

Přímo se na převratu podílel i dnešní americký prezident Joe Biden, protože také podpořil demonstraci na Majdanu. V prosinci 2013 zavolal Biden, tehdejší viceprezident za Obamy, v noci prezidentu Janukovyčovi a pohrozil mu sankcemi, pokud policii umožní vyčistit Majdan. Janukovyč pak plánovanou evakuaci stáhl (6).

5 miliard dolarů Victorie Nulandové

Na americkém ministerstvu zahraničí byla za převrat zodpovědná Victoria Nulandová. Nulandová byla vedoucím spolupracovníkem prezidenta Obamy jako náměstkyně ministra zahraničí Johna Kerryho. Nulandová ztratila vliv za prezidenta Donalda Trumpa, ale byla znovu jmenována náměstkyní ministra zahraničí prezidentem Joe Bidenem. Na Ukrajině chtěla Nulandová svrhnout premiéra Nikolaje Azarova a prezidenta Viktora Janukovyče, aby zemi přitáhla do NATO, jak bylo rozhodnuto na summitu v Bukurešti.

Vůdci demonstrace na Majdanu dostali nejen rozkazy od americké ambasády, ale také peníze.

V prosinci 2013, dva měsíce před převratem, Nulandová na přednášce prohlásila: „Investovali jsme více než pět miliard dolarů, abychom pomohli Ukrajině zaručit prosperitu, bezpečnost a demokracii“ (7).

To také vedlo ke kritice v USA. Bývalý americký kongresman Ron Paul se veřejně zeptal:

„Slyšeli jsme, že se náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová chlubí, že USA utratily 5 miliard dolarů na změnu režimu na Ukrajině. Proč je to v pořádku?“ (8).

V té době bylo veřejným tajemstvím, že někteří z demonstrantů na Ukrajině byli placeni. „Existují lidé jako americký miliardář George Soros, kteří financují revoluce. Soros také podporoval Majdan, platil tam lidi – za dva týdny na Majdanu vydělali víc než za čtyři týdny práce na západní Ukrajině,“ řekla Wiener Zeitung expertka na Ukrajinu Ina Kirsch.. „Existuje dostatek důkazů, že lidé byli placeni jak na Majdanu, tak na protiakce, na ‚Antimajdanu‘,“ říká Ina Kirsch, která byla na místě v Kyjevě. „Za každý úspěch byly ceny. Znám lidi, kteří inkasovali na Anti-Maidanu ráno na protidemu, pak šli na Majdan a tam zase inkasovali. To není na Ukrajině nic neobvyklého“ (9).

Do prdele EU: Telefonát před pučem

Klíčovým důkazem účasti USA na převratu na Ukrajině je odposlouchávaný telefonický rozhovor mezi Victorií Nuland a velvyslancem Geoffrey Pyattem ze 7. února 2014, jen několik dní před převratem.

Nulandová v telefonátu říká, kdo by měl po převratu sestavit novou vládu na Ukrajině. „Nemyslím si, že by Kličko měl být součástí nové vlády, nemyslím si, že je to nutné a není to dobrý nápad,“ řekla Nulandová. „Myslím, že Jaceňuk je správný muž, má potřebné zkušenosti v byznysu a politice.“

Ve skutečnosti se po převratu stal ukrajinským premiérem Arsenij Jaceňuk. Exboxer Vitalij Kličko se musel spokojit s postem starosty Kyjeva. To dokazuje, že Victoria Nuland plánovala a úspěšně provedla převrat pro USA. Pan Ki-mun z OSN „by to mohl pomoci a víš co, šukat na EU,“ řekla Nulandová doslovně v odposlechnutém rozhovoru, což vedlo k jistému pobouření ze strany kancléřky Angely Merkelové (10).

Snipeři 20. února 2014 situaci eskalují

Koncem února se situace na Majdanu vyhrotila. 20. února 2014 došlo k masakru, kdy neidentifikovaní odstřelovači stříleli na policisty a demonstranty z různých domů a zabili více než 40 lidí. Vypukl chaos. Z masakru byla okamžitě obviněna úřadující vláda prezidenta Viktora Janukovyče a jeho policejní jednotka Berkut, ačkoli neměli zájem na eskalaci situace, protože se nechtěli nechat svrhnout. „Svět se nesmí dívat, jak diktátor vraždí svůj lid,“ komentoval boxer Vitalij Kličko, který chtěl svrhnout vládu, v německém bulvárním deníku Bild .

Změna režimu byla úspěšná: prezident Janukovyč byl svržen a uprchl do Ruska. Nahradil ho miliardář Petro Porošenko, který jako prezident okamžitě prohlásil, že chce dovést Ukrajinu do NATO.

Obama mluví o převratu

Rok po převratu mluvil americký prezident Obama pro CNN o předání moci na Ukrajině, roli USA ale zatajil. „Putin byl dopaden protesty na Majdanu,“ řekl Obama. „Janukovyč uprchl poté, co jsme vyjednali dohodu o předání moci.“ Diváci CNN se nedozvěděli , že Obama skutečně svrhl vládu na Ukrajině (11).

Putin mluví o převratu

Ale Rusové věděli, že USA zorganizovaly převrat, a byli velmi rozrušení. „Věřím, že tato krize byla vytvořena záměrně,“ řekl prezident Putin italskému listu Corriere della Sera . Putin byl přesvědčen, že země NATO mohly převratu zabránit.

„Kdyby Amerika a Evropa řekly těm, kteří se dopustili těchto protiústavních činů: ‚Pokud se takovým způsobem dostanete k moci, za žádných okolností vás nepodpoříme. Musíte uspořádat volby a vyhrát je“, pak by se situace vyvinula úplně jinak“ (12).

Odtržení Krymu

Prezident Vladimir Putin neměl v úmyslu vzdát se Ukrajiny bez boje. Bezprostředně po svržení Janukovyče, v časných ranních hodinách 23. února 2014, dal rozkaz začít „získávat“ Krym. Ruští vojáci v zelených uniformách bez insignií obsadili 27. února 2014 všechny strategické body v Simferopolu, největším městě na Krymském poloostrově.

16. března 2014 se 97 procent obyvatel Krymu vyslovilo pro odchod z Ukrajiny a připojení k Rusku. Od té doby už poloostrov Krym nepatří Ukrajině, ale Rusku.

Ani USA, ani Rusko nedodržely ve válce na Ukrajině mezinárodní právo. Za prvé, Obama převratem 20. února 2014 porušil mezinárodní právo.

V reakci na to Putin také porušil mezinárodní právo okupací Krymu 23. února 2014. Okupace Krymu Ruskem „byla porušením platného mezinárodního práva (…) suverenity podle mezinárodního práva a územní celistvosti Ukrajiny byly ignorovány,“ vysvětlil Dieter Deiseroth, bývalý soudce federálního správního soudu. Západ nyní ostře kritizuje Putina, ačkoli on sám „opakovaně porušil platné mezinárodní právo v mnoha případech (Kosovo, Irák, Afghánistán, Libye, bezpilotní válka, Guantánamo aj.), což vážně poškodilo jeho důvěryhodnost“ (13).

Donbas se odděluje

Po převratu v Kyjevě a odtržení Krymu se Ukrajina ponořila do občanské války. Nový premiér Arsenij Jaceňuk se snažil dostat celou zemi pod svou kontrolu s armádou, tajnou službou a policií. Ne všichni vojáci, policisté a zaměstnanci tajných služeb se ale řídili pokyny pučistické vlády. Na ruskojazyčném východě Ukrajiny sousedícím s Ruskem Doněcká a Luganská oblast prohlásila, že neuzná pučistickou vládu v Kyjevě. Separatisté obsadili policejní stanice a vládní budovy a tvrdili, že nová vláda nemá žádnou legitimitu, protože se k moci dostala nelegálně.

Premiér Jaceňuk to důrazně odmítl s tím, že všichni separatisté jsou teroristé. Ředitel CIA John Brennan odletěl do Kyjeva poradit pučistům. 15. dubna 2014 ukrajinská armáda s podporou Spojených států zahájila svou „protiteroristickou speciální operaci“ a zaútočila tanky a obrněnými transportéry na město Slavjansk v Doněcké oblasti. Tím začala ukrajinská občanská válka, která si během osmi let vyžádala více než 14 000 obětí a vedla 24. února 2022 k Putinově nelegální invazi.

Puč v Kyjevě nedává Putinovi právo napadnout Ukrajinu a porušit tak mezinárodní právo. Ale pokud budeme na Západě ignorovat převrat v roce 2014, nikdy nebudeme schopni pochopit válku na Ukrajině.

od Daniele Ganser

Foto: Casablanca Stock/Shutterstock.com

Zdroje a poznámky:

(1) Bývalý důstojník CIA Ray McGovern. To jsou skuteční viníci ukrajinské války. YouTube , 21. září 2014, https://www.youtube.com/watch?v=juw4E4O_XeI .
(2) dr Daniele Ganser: Ukrajina 2014, nelegální převrat, Berlín 10. května 2015, https://www.youtube.com/watch?v=_sMfNmx0wKo .
(3) John Mearsheimer: Proč za ukrajinskou krizi může Západ. Foreign Affairs , 1. září 2014.
(4) John McCain říká ukrajinským demonstrantům: „Jsme tu, abychom podpořili vaši spravedlivou věc.“ The Guardian , 15. prosince 2013, https://www.theguardian.com/world/2013/ dec/ 15/john-mccain-ukraine-protests-support-just-cause .
(5) Stefan Korinth: „Na našich rukou není krev.“ NachDenkseiten , 22. října 2015; https://www.nachdenkseiten.de/?p=28031#foot_0 .
(6) Tamtéž.
(7) ARD Monitor : NATO jako válečný štváč na Ukrajině, 14. března 2014, https://www.youtube.com/watch?v=qpw5qIZ7QeM .
(8) Ron Paul: Bezohledný kongres „vyhlašuje válku“ Rusku. Institut Rona Paula pro mír a prosperitu. 4. prosince 2014.
(9) Gerhard Lechner: Nezodpovězené otázky o událostech na Majdanu. Ina Kirsch o mnoha chybách, které vedly k vážné krizi na Ukrajině. Wiener Zeitung , 20. února 2015, https://austria-forum.org/af/Wissensemmlungen/Essays/Politik/Maidan .
(10) Uklouznutí Victorie Nulandové. Americký diplomat se omlouvá za „Fuck the EU“. Spiegel Online , 7. února 2014, https://www.spiegel.de/politik/ausland/us-diplomatin-victoria-nuland-entheldt-sich-fuer-fuck-the-eu-a-952016.html .
(11) Americký prezident Barack Obama v rozhovoru s novinářem CNN Fareedem Zakariou, 1. února 2015. YouTube : Fareed Zakaria Obama Rozhovor CNN 3. února 2015.
(12) Vladimir Putin: Rozhovor s italskými novinami Il Corriere della Sera , 6. června , 2015.
(13) Marcus Klöckner: „Kdo nařídí použití jaderných zbraní, jedná zločinně.“ Telepolis , 2. dubna 2015,https://www.heise.de/tp/features/Wer-den-Einsatz-von-Atomwaffen-anordnet-handelt-verbrecherisch-3371089.html .