Peter Haisenko: Kancléř Scholz a stav příměří

Německo nemá žádné mírové smlouvy s odpůrci druhé světové války. Doložka o nepřátelském státě stále platí pro OSN. Už 77 let žijeme ve stavu příměří. Na kancléře Scholze je ze všech stran vyvíjen nátlak, aby dodal zbraně Ukrajině. Proč to ale odmítá?

Záměrně jsem mluvil o Německu a ne o SRN nebo Německé říši. Přestože Spolková republika Německo v mnoha oblastech vykonává právní nástupnictví po Německé říši, tato situace není v žádném případě právně zajištěna. To má výhody i nevýhody. SRN jako státní konstrukt není s nikým ve válečném stavu a tak nemá smysl mluvit o mírových smlouvách. Jiná situace je však v případě, kdy za právního nástupce Německé říše označíme Spolkovou republiku Německo. Pak žijeme ve stavu příměří a to je choulostivý stav.

Právní situace s Ruskou federací také není jasná. Je nyní právním nástupcem Sovětského svazu se všemi důsledky? I to se zdá sporné, protože Ruská federace nezahrnuje celé území Sovětského svazu. Jaký je nástupnický status bývalých republik Sovětského svazu, které se nepřipojily k Ruské federaci? Pokud se předpokládá, že ani SRN, ani Ruská federace nejsou plnohodnotnými právními nástupci svých předchůdců, pak ani jeden z nich nikdy nebyl ve válce. Jejich vztah lze vnímat jako vyloženě „panenský“, neposkvrněný.

Postavení Německa podle mezinárodního práva je již 77 let nejasné

Pokud však předpokládáme, že oba jsou právními nástupci svých předchůdců, stále žijeme ve stavu příměří a to má důsledky. Pokud to jedna strana poruší, druhá má právo okamžitě obnovit nepřátelství, včetně opětovného obsazení nepřátelského území. Takže můžete vidět, jak vážné může být opomenutí, že status Německa podle mezinárodního práva byl 77 let otevřen jako nevyřešený. Ve skutečnosti jak německá strana, tak strana západních spojenců využily všech prostředků, aby zabránily nastolení vyjasněného stavu. I když z jiných motivů.

Německá strana, strana německého odporu proti Hitlerovi, chtěla za každou cenu zabránit mírové smlouvě podle versailleského vzoru. Podle jejich názoru by to z Německa nakonec udělalo zbídačený zemědělský stát, který by se jako nevýznamná oblast ve střední Evropě již nezapojoval do světového obchodu. USA si naopak chtěly zajistit právo okupovat Německo, rozmístit tam svá vojska dle libosti a postavit a vyzbrojit Německo jako frontový stát proti Sovětskému impériu. Pokud by ale existovala mírová smlouva, Německo by se mohlo rozhodnout, zda mají být na německém území umístěny americké jednotky a do jaké míry se bude muset podřídit diktátu vítězů.

„Nesprávné chování“ lze kdykoli „ukáznit“ silou zbraní

Na druhé straně Sovětský svaz tyto jemnosti uznal a chtěl obnovit Německou říši smlouvami, i když s novými hranicemi, ale ve stavu neutrality. Se začátkem studené války, která vlastně začala ještě před koncem války, se USA již nechtěly vzdát své „nepotopitelné letadlové lodi“ v Evropě a tak zabránily uskutečnění plánu Moskvy. Od té doby žije Německo ve stavu příměří a v případě „chybného chování“ může být kdykoli „ukázněno“ silou zbraní. Osudné na tom ale je, že to platí jak pro západní spojence, tak pro ruskou stranu. I u posledně jmenovaného lze tvrdit jistou právní nejistotu, a to právě proto, že ani otázka právního nástupnictví pro Ruskou federaci není definitivně vyjasněna.

Moskva si je těchto okolností vědoma a Putin již jasně naznačil, že tomu tak je. Putin vyslal do Berlína zprávu, že přímá dodávka zbraní Ukrajině bude považována za porušení dohody o příměří se všemi důsledky. To se v našich médiích nekomunikuje, protože znalost toho by otřásla postojem německého obyvatelstva pomoci Ukrajině. Otázkou nyní je, do jaké míry si je kancléř Scholz této prekérní situace vědom. Osvětlil mu to jeho stranický soudruh Schröder po jednání s Putinem?

Je třeba poznamenat, že Spolková republika Německo zatím žádné zbraně přímo na Ukrajinu nedodala. 5000 helem nejsou zbraně. To, co bylo posláno na východ, skončilo v Polsku u ukrajinských hranic. Pokud by pár Ukrajinců, kteří šli náhodou kolem, vzali tyto věci a odvezli je na Ukrajinu, lze se stále dovolávat rafinovaného právního postoje, že zbraně nebyly dodány přímo na Ukrajinu. Z čistě právního hlediska nelze proceduru povolování jiným státům k předání zbraní, které Německo dávno prodalo Ukrajině, jednoduše uvést jako přímou dodávku. V tomto smyslu se také ukazuje, proč ostatní evropské státy nemají žádné zábrany dodávat zbraně přímo na Ukrajinu. 

Poptávka po dodávkách zbraní je hloupé opoziční pózování

Předpokládám, že Washington si je dobře vědom postavení Německa podle mezinárodního práva. S dodatkem, že příměří s USA nebude porušeno, pokud Německo dodá Ukrajině zbraně. Rusko by pak mělo právo obnovit válku proti Německu, ale ne USA. Je možné, že z tohoto důvodu nejsou žádné požadavky z USA na přímé dodávky zbraní Ukrajině? Otázkou by ale mělo být, zda tyto znalosti má i Zelenského gang. Pokud by tomu tak bylo, musely by se drzé požadavky z Kyjeva zcela přehodnotit. To, že chtějí zničení Německa, lze posoudit podle toho, že Kyjev neustále požaduje zastavení dovozu německé energie z Ruska,

Nikdy jsem si nemyslel, že někdy budu moci pochválit Scholze nebo Habecka. Ale jak je tomu nyní, tito dva jsou jediní, kdo rozpoznal realitu a jednají zodpovědně. Pro Habecka to ale platí jen s ohledem na energetickou politiku, přičemž věci příměří nerozuměl, protože se hlasitě dožadoval dodávek zbraní. Jen je škoda, že se kancléř neodvažuje položit pravdu na stůl.

Sankce jsou jedna věc, ale přímé dodávky zbraní jsou něco úplně jiného. A něco jiného je také klást šílené požadavky z pozice, která vás nenutí dělat to sami a zodpovědně. Takže jsou to jen hloupé drby, když Merz & Co požaduje dodávky zbraní. Hloupá opozice. Mluvit o postojích Zelených je zbytečné. Již s jugoslávskou válkou se etablovali jako váleční štváči bez ohledu na německé zájmy.

Kancléř je odpovědný za zemi

Každý, kdo vroucně volá po tom, abychom se postavili na stranu Ukrajiny, nepochopil vážnost situace, ve které se Německo aktuálně pohybuje. Otevřené porušení příměří ze strany SRN by všemi prostředky umožnilo Rusku obnovit válku proti Německu, dokud nebude země okupována. Právě proto, že neexistuje mírová smlouva, pouze příměří. Ponořovat se do spletitostí mezinárodního a stanného práva nemá smysl, protože to lze řešit až „posmrtně“, tedy až bude pozdě. Pak jsou tu ale skutečnosti, které už nelze revidovat a SRN přestane existovat jako napůl nezávislý politický subjekt.

Jako kancléř je za zemi zodpovědný Olaf Scholz. Pokud skutečně ví, co je v sázce, pak je jeho odmítnutí dopravit zbraně přímo na Ukrajinu nejen pochopitelné, ale i nezbytné, pokud chce zůstat kancléřem a zachovat SRN. Není přitom třeba přemýšlet o tom, jak by proces a jeho výsledek mohl dopadnout, kdyby se Rusko domáhalo porušení příměří. Vyzývám tedy všechny válečné štváče, aby zapnuli mozek a zdrželi se svých šílených pozic. Aby se vůbec zamysleli nad tím, proč jsou tak iracionálně na straně rozbitého a zkorumpovaného státu. Mohu jen doufat, že Scholz nebude tím či oním způsobem vydírán, aby se vzdal svého postoje k prodeji zbraní. Důsledky by byly každopádně nepředvídatelné a pro naši zemi rozhodně neprospěšné. Nebo snad jen?

Peter Haisenko