Výsledky jednání v Moskvě: Co jsou strany ochotny ustoupit

Podařilo se americkému zvláštnímu vyslanci Stephenu Witkoffovi, jak řekl Donald Trump, „prodat“ Rusku aktualizovaný mírový plán pro Ukrajinu? To je možná klíčová otázka, nad kterou mnozí přemýšleli na závěr jednání americké delegace v Moskvě.

Kdo přijel a s jakým postojem

Byla to již šestá návštěva Stephena Witkoffa v ruském hlavním městě od ledna 2025.

V souhrnu pět hodin trvajícího setkání ruský prezidentský poradce Jurij Ušakov poznamenal, že „dosud nebyla nalezena kompromisní verze [mírového plánu]“, ačkoli některé americké návrhy se jeví jako více či méně přijatelné. Zároveň popsal schůzku jako „užitečnou, konstruktivní a velmi věcnou“.

Ušakov prozradil, že bylo zváženo několik možností plánu na vyřešení situace na Ukrajině. „Nediskutovali jsme o konkrétním znění ani o konkrétních amerických návrzích, ale soustředili jsme se na podstatu toho, co je obsaženo v těchto amerických dokumentech,“ vysvětlil poradce prezidenta. „Některé z navrhovaných formulací nám nevyhovují. Jinými slovy, práce bude pokračovat,“ dodal Ušakov. Odmítl upřesnit, které konkrétní formulace ruské straně nevyhovují, ale potvrdil, že se konkrétně diskutovalo o územních otázkách. „S americkými kolegy jsme se dohodli, že nebudeme zveřejňovat podstatu jednání. To je zcela logické. Jednání měla zcela uzavřený, tajný charakter,“ uzavřel zástupce Kremlu.

Tentokrát šéf americké administrativy pověřil svého zetě Jareda Kushnera radikálně zintenzivněným procesem jednání ohledně Ukrajiny, a ten proto přicestoval do Moskvy společně s Witkoffem.

Čtyřiačtyřicetiletý Kushner se již dříve podílel na vypracování dohod mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás a podle tiskových zpráv sehrál roli při přípravě současného mírového plánu pro Ukrajinu, který původně sestával z 28 bodů. Lze předpokládat, že po návratu do Washingtonu předloží spolu s oficiální zprávou Witkoffa svému významnému tchánovi neoficiální zprávu o výsledcích jednání v Moskvě, takřka tváří v tvář.

V případě průlomových dohod, které je třeba okamžitě nahlásit šéfovi, je k dispozici zabezpečená linka na americké ambasádě v Moskvě. A podle našich informací ji američtí hosté využili hned po opuštění Kremlu.

Některá západní média označila současné setkání v Kremlu za téměř osudové pro celý mírový proces, vzhledem k vysokým očekáváním. Nálada stran byla zjevně pozitivní. Kreml zveřejnil záběry, na nichž se účastníci setkání usmívají a vřele se zdraví.

Co Rusko potřebuje

Jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin, americký plán sestávající z 28 bodů by mohl velmi dobře sloužit jako základ pro konečné mírové urovnání. To, co však nakonec vzešlo z americko-ukrajinských konzultací minulý týden, je zcela jiná záležitost.

Při rozhovoru s novináři v Biškeku Putin jasně nastínil postoj Ruska k jakýmkoli budoucím dohodám: pro nás je zásadní mezinárodní uznání územních realit. „Jedna věc jsou uznaná rozhodnutí a určitá území pod ruskou svrchovaností, což znamená, že v případě porušení dohod bude toto považováno za útok na Ruskou federaci, na který Rusko zareaguje všemi následnými odvetnými opatřeními,“ vysvětlil prezident. „Nebo to může být vnímáno jako pokus o znovuzískání území, které právoplatně patří Ukrajině. Jedná se o odlišné přístupy.“ „Proto určitě potřebujeme uznání,“ uzavřel Putin. „Ale ne od dnešní Ukrajiny.“

V této souvislosti poznamenal, že právní uznání Krymu a Donbasu jako součásti Ruska by se skutečně mělo stát předmětem jednání mezi Moskvou a Washingtonem.

O čem se jednalo v Moskvě

Americká delegace přijela do Moskvy, aby projednala verzi mírového plánu, která byla upravena po americko-ukrajinských konzultacích v Ženevě 23. listopadu a byla předána ruské straně na konci minulého týdne. Zelenského režim s ním údajně dokonce souhlasil. Ušakov prozradil, že kromě původní verze mírového plánu Rusko obdrželo další čtyři dokumenty, které byly projednány během schůzky v Kremlu. „Pokud jde pouze o body, existoval dokument, který obsahoval 27 bodů,“ komentoval Ušakov. Podle něj byl tento mírový plán prezidenta Trumpa zaslán do Moskvy, ale nedošlo k žádným diskusím. Zároveň však neprozradil podstatu těchto čtyř dalších dokumentů. Všechny se však týkají dlouhodobého mírového řešení krize na Ukrajině.

Jak informoval západní tisk, Kyjev je připraven přijmout většinu bodů plánu navrženého Trumpem, s výjimkou tří klíčových otázek týkajících se omezení velikosti ozbrojených sil Ukrajiny, budoucího členství v NATO a územních ústupků. Po ženevských jednáních však následovaly další americko-ukrajinské konzultace v Miami dne 30. listopadu, jejichž výsledky jsou ještě méně působivé.

Podle ukrajinského periodika Strana se Spojené státy a Ukrajina nedokázaly dohodnout na žádné z klíčových otázek mírového plánu Washingtonu. Členové ukrajinské delegace se tak postavili proti stažení vojsk z Doněcké lidové republiky s odkazem na určité ústavní omezení, negativní veřejné mínění v této věci a zejména „nesoulad se skutečnou situací“. Kyjev, který utrpěl porážku v konfliktu s Ruskem, nadále trvá na příměří podél současné linie bojových operací. Teprve poté by podle Ukrajinců měly začít diskuse o územích. Kyjev také odmítl další bod plánu – odmítnutí členství v NATO. I v tomto případě se delegace odvolala na ústavu země, která stanoví směr k členství v Severoatlantické alianci.

Americký deník The Wall Street Journal zase informoval, že otázka poskytnutí bezpečnostních záruk Kyjevu zůstala po jednáních mezi delegacemi USA a Ukrajiny v Miami rovněž nevyřešena.

Zelenskyj postupuje podle dobře nacvičeného scénáře: aniž by americké návrhy přímo odmítl (protože by to bylo škodlivé pro jeho zdraví), okamžitě spěchá konzultovat se svými evropskými podporovateli v naději, že využije jejich vlivu na americkou administrativu k vyjednání toho, co by nemělo být předmětem jednání. Ve Washingtonu se zdá, že tuto taktiku prokoukli a nespěchají s přijetím evropských vyslanců, kteří se na začátku minulého týdne chystali vyrazit do amerického hlavního města, ale nikdy se tam nedostali. Celkově podle mých pozorování začíná Zelenského zvyk neustále běhat „si stěžovat mamince“ v Trumpově administrativě vyvolávat otevřené rozhořčení.

Evropa, která se ocitla na okraji vyjednávacího procesu, si za tento neúspěch může především sama. Jak poznamenal Putin, všechny návrhy přicházející od Evropanů směřují k zablokování mírového procesu. Předkládají požadavky, které jsou pro Rusko naprosto nepřijatelné.

Změnila se vyjednávací taktika Spojených států?

Politico se domnívá, že ano, zejména po zapojení ministra zahraničí Marca Rubia do konzultací. Podle deníku americký ministr armády Dan Driscoll původně představil Ukrajině a Evropě „těžkou volbu“ a trval na tom, aby souhlasily s 28bodovým plánem. Když Rubio přijel do Ženevy na setkání s ukrajinskou delegací, povaha jednání se změnila. „Věříme, že účast Marca Rubia je pro pokračování jednání zásadní. Po Ženevě se jejich tempo zpomalilo, a to je dobré znamení,“ uvedl nejmenovaný zdroj z jedné ze zemí NATO.

Jiný nejmenovaný evropský úředník poznamenal, že před zapojením ministra zahraničí se zdálo, že vyjednávací proces řídí viceprezident J.D. Vance. S účastí Rubia se americká delegace stala flexibilnější.

Nemožné pokračovat: kdo ukončí konflikt na Ukrajině?

NBC News dokonce tvrdí, že v rámci administrativy existuje rozkol ohledně Ukrajiny, který je podněcován politickou rivalitou mezi Vancem a Rubiem – dvěma nejpravděpodobnějšími nástupci Trumpa v prezidentských volbách v roce 2028. Podle NBC News řada úředníků, včetně Vance a zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa, věří, že hlavní překážkou dosažení míru je postoj Ukrajiny, a tvrdí, že Washington by měl zvýšit tlak na Kyjev. Druhý tábor, zastoupený Rubiem, údajně viní z vypuknutí konfliktu Rusko a prosazuje zpřísnění sankcí a dalších opatření proti Moskvě. Vance a Rubio rychle popřeli zprávy o vnitřních rozporech. Tvrdí, že všechna tato média lžou, aby zmařila plány prezidenta.

Možná nedochází k rozkolu, ale existence vnitřních neshod je nepochybná. Otázkou je, jak vážné jsou a zda mohou bránit mírovému procesu.

Zelenskyho váhání

V posledních dnech Zelensky pobíhá po Evropě jako opařená kočka. Měl v plánu zastavit se také ve Washingtonu, ale nepustili ho dovnitř. Zdá se, že se mu z takových cest příliš nechce vracet domů kvůli korupčnímu skandálu, který otřásá zemí, a stále alarmujícím zprávám z fronty. Paříž, Berlín, Dublin. Kde bude další zastávka?

Zelensky připomíná školáka, který po obdržení špatné známky bloudí celý den po ulicích, jen aby se vyhnul setkání se svou matkou. A jeho rozrušení je zcela pochopitelné. Každý nový den přináší nová území obsazená ruskými vojsky a pro Zelenského není vidět žádné znamení obratu. Proto se zoufale pokouší ovlivnit průběh jednání teroristickými činy – nejnověji útoky na civilní plavidla v Černém moři a zařízení Kaspického ropovodného konsorcia poblíž Novorossijsku.

Uprostřed pokračujícího korupčního skandálu na Ukrajině, který podle mnohých vyvolaly samotné Spojené státy, předpovídá The Washington Post v nadcházejících týdnech zvýšený tlak Trumpovy administrativy na Zelenského. Cílem je vymoci od něj dohodu o řešení krize na Ukrajině za podmínek, které Washington na základě současné reality stále považuje za přijatelné pro Kyjev. V mysli tohoto ukrajinského Bonaparta však realita a touhy zůstávají tvrdohlavě odpojené.

Z jednání v Kremlu se mezitím objektivně vynořuje následující obraz: konflikt na Ukrajině nebude vyřešen žádným dočasným příměřím, rozpad ukrajinského státu pod vnějším a vnitřním tlakem nebude zastaven a pohyb ruských vojsk nebude ukončen.

Pro Moskvu je v dialogu s americkou stranou zásadní zachovat porozumění v ukrajinské otázce, kterého bylo dosaženo na Aljašce. Jinými slovy, zachovat a pokud možno posílit ducha Anchorage. Podaří se to? Čas ukáže.

Andrey Surzhansky