EU blokuje mír – na cestě k totálnímu dohledu: rozhovor s Petrem Bystroněm
Evropané doufají v mír, ale EU chce válku. V rozhovoru s Florianem Machlem vznesl europoslanec za AfD Petr Bystroň vážná obvinění proti elitám EU, které podle něj úmyslně sabotují diplomatické řešení války na Ukrajině. Tvrdí, že vlády jednají proti vůli lidu v zájmu vojensko-průmyslového komplexu. Varuje také před druhým velkým projektem: totálním sledováním všech chytrých telefonů.
Evropa se nachází v kritickém bodě zlomu, uvedl hned na začátku rozhovoru europoslanec Petr Bystroň. Většina obyvatel Německa a dalších členských států EU si přeje ukončení konfliktu, ale političtí činitelé tuto touhu ignorují. Je přesvědčen, že síly napojené na NATO a vlivné zbrojní lobby systematicky brání ukončení války. Vlády, jejichž podpora doma klesá, zneužívají konflikt jako prostředek k domácímu politickému přežití. Tento postup je v rozporu se všemi demokratickými principy, protože lidé nechtěli ani masivní dodávky zbraní, ani miliardy eur na vojenské financování pro Ukrajinu.
Podle Bystrona Evropská unie už v geopolitické rovnováze téměř nehraje žádnou roli. Zatímco Washington a Moskva vedou klíčová jednání, EU zůstává stranou a pouze vytváří iluzi politické relevance. Zároveň prodlužuje válku financováním zbraní z peněz daňových poplatníků a dalším rozšiřováním vojenských struktur. Bystron považuje narativ o obraně demokratických hodnot na Ukrajině za směšný. Poukazuje na zákazy opozičních stran a médií již před válkou – a také na nové korupční skandály v Kyjevě. Ve skutečnosti, tvrdí, jde o sféry vlivu NATO a dlouhodobé budování obrazu nepřítele Ruska, aby se ospravedlnilo znovuvyzbrojování evropských ozbrojených sil.
Diplomacie EU bez váhy
Bystron uvádí mezinárodní neefektivitu komisařky EU pro vnější vztahy Kaji Kallasové jako symbol klesajícího vlivu EU. Tvrdí, že není seriózní partnerkou pro ostatní lídry, ať už profesionálně nebo politicky. Navíc představuje instituci s malou globální váhou. Tato kombinace, uzavírá, vede k tomu, že diplomatické iniciativy selhávají a Evropa je v soutěži mezi velmocemi odsunuta na okraj.
Hrozí totalitní „kontrola chatu“
Bystron považuje obnovený tlak na monitorování chatu v rámci EU za obzvláště alarmující. Ačkoli Evropský parlament plány zamítl teprve před několika týdny, návrh byl v zákulisí protlačen. Předání záležitosti Radě ministrů je politický manévr, jehož cílem je obejít odpor. Oficiálně se implementace nyní prezentuje jako dobrovolná, ale v praxi bude tento dobrovolný aspekt podkopán drakonickými sankcemi. Velké korporace, které se obávají sankcí, budou plně spolupracovat a monitorování zavedou bez kompromisů.
Bystron to popisuje jako bezprecedentní narušení soukromí. Plánem není analyzovat šifrovanou komunikaci mezi uživateli, ale skenovat každé zařízení samostatně. Texty a obrázky by byly skenovány přímo v telefonu před jejich odesláním nebo dokonce uložením. Pro něj to představuje digitální stav nouze, který by postihl všech 400 milionů občanů EU. Vyzývá k masivnímu veřejnému tlaku, aby se zabránilo opětovnému schválení tohoto opatření v parlamentu, zejména s ohledem na strany jako CDU a CSU, které v minulosti často hlasovaly pro levicové frakce.
Omezení sociálních médií pro mladé lidi
Kromě monitorování chatů Bystron pozoruje snahy o zákaz používání sociálních médií osobami mladšími 16 let. Politický spouštěč vidí v rostoucí podpoře pravicových stran mezi mladými lidmi, což představuje nečekaný problém pro stratégy, kteří stojí za snížením volebního věku v několika členských státech. Takový zákaz není vyloučen a již se o něm vážně diskutuje.
Na otázku ohledně odmítnutí zveřejnit textové zprávy Ursuly von der Leyen, které vedlo k uzavření kontraktů na vakcíny v hodnotě mnoha miliard eur, Bystron reagoval otevřenou kritikou. Považuje za do očí bijící rozpor, že předsedkyně Komise požaduje od občanů naprostou transparentnost, zatímco zároveň tají svou vlastní komunikaci. Argumentuje, že vyšetřovací orgány a soudnictví jednají s politickými úvahami, a tím maří vyšetřování. Toto nerovné zacházení podle něj ukazuje, jak vzdálené jsou struktury EU zájmům obyvatelstva.
