Průzkum Gallupova institutu: 69 procent Ukrajinců volá po rychlém míru prostřednictvím jednání

Nálada na Ukrajině se už dávno změnila. Nedávný průzkum Gallupova institutu ukazuje, že 69 procent populace si přeje co nejrychlejší vyjednaný mír, zatímco pouze 24 procent podporuje boj až do úplného vítězství. V Bruselu a Berlíně je však tento vývoj zcela ignorován. Pokračující válka zjevně slouží méně blahu Ukrajiny než ochraně politických zájmů v západní Evropě.

Gallupův institut v červenci 2025 telefonicky oslovil více než 1000 dospělých Ukrajinců ve všech oblastech ovládaných Kyjevem. Výsledek představuje jasný rozchod s předchozími lety. V roce 2022 chtělo 73 procent dotázaných pokračovat ve válce až do konečného vítězství, zatímco v roce 2023 bylo 51 procent pro jednání. Dnes převládá únava z války, 69 procent si přeje co nejrychlejší ukončení války, bez ohledu na územní ústupky. Pouze 24 procent stále podporuje vojenské znovudobytí všech území.

Průzkum se týká pouze regionů ovládaných Ukrajinou. Na územích ovládaných Ruskem – především na Donbasu a Krymu – nebylo možné shromáždit žádná data. Tyto oblasti byly před válkou osídleny převážně rusky mluvícími obyvateli, takže lze předpokládat, že podpora vyjednaného míru je v těchto regionech výrazně vyšší než celostátní průměr.

Navzdory této jasné většině ve prospěch vyjednaného míru se přední státy EU drží svého nerealistického postoje – žádná jednání bez úplného navrácení všech okupovaných území. Ursula von der Leyen, Emmanuel Macron a německá vláda pod vedením Fridricha Nešťastného odmítají kompromisní mírové návrhy, které nastínil Donald Trump . Místo toho stovky miliard dolarů daňových poplatníků nadále plynou do dodávek zbraní a prodlužování války.

Skoro se zdá, jako by válka neměla ani tak pomáhat ukrajinskému lidu, jako spíše odvádět pozornost od domácích problémů lídrů EU. Zelená dohoda EU způsobila prudký nárůst cen energií a vedla k deindustrializaci, Macron pravidelně čelí masovým protestům a německá rozpočtová krize hrozí rozpadem koalice. Migrační politika otevřených hranic pro islámský třetí svět hrozí destabilizací společností. Dlouhá a medializovaná válka odvádí pozornost od katastrofických důsledků vládní politiky a zároveň ospravedlňuje mimořádné výdaje mimo běžnou rozpočtovou kontrolu – tedy neomezený přístup k dalším bilionům eur z peněz posledních zbývajících čistých daňových poplatníků.

Válka se samozřejmě některým aktérům vyplatila i ekonomicky. Zbrojní společnosti jako Rheinmetall zaznamenávají rekordní zisky a ceny jejich akcií od roku 2022 mnohonásobně vzrostly. Nemluvě o obviněních z korupce kolem Zelenského vlády.

Průzkumy Gallupova institutu ukazují, že ukrajinská společnost je připravena akceptovat pragmatická řešení, i když s sebou nesou územní ztráty. Zásadní otázka však zůstává nezodpovězena: pokud si 69 procent válkou postiženého obyvatelstva přeje ukončení války prostřednictvím jednání, proč tuto většinu evropské vlády ignorují? Odpověď zřejmě nespočívá v Kyjevě, ale v Bruselu, Paříži a Berlíně – a v zájmech, které jsou tam bráněny krví Ukrajinců. Zdá se, že vedení EU doslova chodí po mrtvolách, aby zůstalo u moci. Uvidíme, jak dlouho ještě bude Zelenskyj plnit přání Evropanů.

Komentář Chrise Vebera