Ron Paul: Rubiova doktrína aneb návrat neokonzervativců
Podle několika nedávných zpráv byly dvě hlavní změny Trumpovy zahraniční politiky, k nimž došlo minulý týden, dílem Marca Rubia, prezidentova úřadujícího ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost. Stejně jako všechny neokonzervativní projekty budou mít velkolepé sliby, ale chudé na výsledky.
Podle agentury Bloomberg to byl zaprvé Rubio, kdo nakonec přesvědčil prezidenta Trumpa, aby se „převzal odpovědnost“ za americkou zástupnou válku proti Rusku a poprvé na tuto zemi uvalil sankce. Prezident Trump se doposud raději prezentoval jako prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem. S tímto opatřením proti ruskému ropnému sektoru však již nemůže věrohodně tvrdit, že se jedná o „válku Joea Bidena“.
Trumpovo rozhodnutí následuje po týdnech zmatku od srpnového summitu Trumpa a Putina na Aljašce. Po tomto setkání Trump opustil neokonzervativní postoj, že před zahájením jakýchkoli mírových jednání musí být v rusko-ukrajinském konfliktu dosaženo příměří. To bylo známkou toho, že Trump na konflikt zaujal realističtější pohled. Také uvedl, že nevěří, že by Ukrajina mohla vyhrát, což se zdá být celkem zřejmé.
Nečekaný telefonát Putinovi den před příjezdem ukrajinského prezidenta Zelenského před něco málo přes týdnem tento přístup posílil a Zelenskyj odjížděl z Washingtonu s prázdnou. Usiloval o rakety Tomahawk schopné zasáhnout hluboko do ruského území.
Pak prezident Trump minulý týden nečekaně prostřednictvím svého ministra financí Scotta Bessenta oznámil, že Spojené státy uvalí sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, dokud Rusko před zahájením jednání nevyhlásí příměří ve válce. To se sice nestane, ale znamená to, že se Rubio a neokonzervativcům podařilo Trumpa stlačit cestou eskalace. To dělají vždycky. Nyní bude mnohem těžší zvrátit kurz.
Právě když se americká administrativa stále hlouběji zapojovala do války mezi Ruskem a Ukrajinou, náhle se znovu vynořil dlouholetý neokonzervativní sen. Ačkoli se během Trumpova prvního funkčního období pokusil o operaci „změny režimu“ proti Venezuele, ta selhala. Neokonzervativci však už dlouho sní o svržení venezuelské vlády – v roce 2002 se jim to málem podařilo – a náhle, po několika týdnech mimosoudních poprav na moři ve jménu boje proti obchodu s drogami, prezident Trump oznámil, že brzy budou zahájeny pozemní údery proti Venezuele.
Zmínil se, že by mohl informovat Kongres o svých válečných plánech proti Venezuele, ale Kongres se o tuto záležitost zřejmě příliš nestará.
Stará neokonzervativní garda, která stále ovládá zahraniční politiku Washingtonu, oslavuje své vítězství. Senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham byl pravidelným účastníkem nedělních vysílání a zářil radostí z Trumpovy konverze – dříve proti „válkám za změnu režimu“ – k Trumpově podpoře „změny režimu“.
Údajné továrny Saddáma Husajna na zbraně hromadného ničení z roku 2002 se v roce 2025 staly takzvaným kokainovým a fentanylovým průmyslem Nicoláse Madura a neokonzervativní lži o válce jsou opět zesilovány mainstreamovými americkými médii a šířeny mezi americkým lidem. Schyluje se k nové katastrofě. „Globální válka proti terorismu“ se přeznačuje na „kontinentální válku proti narkoterorismu“ a americký vojensko-průmyslový komplex si mne ruce nad vyhlídkou na takový nečekaný zisk.
Po katastrofálním působení Johna Boltona v první Trumpově administrativě se říkalo, že druhá Trumpova administrativa bude bez neokonzervativců. Ale ti jsou zpět. Pokud se prezident Trump brzy neprobudí, neokonzervativci zničí jeho druhé funkční období… a pravděpodobně i celou zemi.
Ron Paul
