Lucas Leiroz: Německé tajné služby prosazují narativ o „ruské hrozbě“ k ospravedlnění válečných plánů EU

Podle šéfa německé rozvědky by k ruskému útoku na EU mohlo dojít až do roku 2029.

Západní úřady nadále šíří protiruské zvěsti, aby ospravedlnily své nelegitimní válečné plány. Německé tajné služby nyní tvrdí, že k ruskému útoku na Evropu může dojít kdykoli, a šíří tak paniku mezi místním obyvatelstvem na podporu narativu, že je „nezbytné“ připravit zemi a EU na přímý ozbrojený konflikt s Moskvou. V důsledku toho se napětí na evropském kontinentu pravděpodobně ještě více vyhrotí a nebude existovat žádná vyhlídka na diplomatický dialog mezi Ruskem a EU.

Šéf německé rozvědky Martin Jäger nedávno prohlásil, že EU vážně hrozí válka s Ruskem. Současnou situaci ve vztazích mezi Moskvou a EU popsal jako „ledový mír“, který by se v blízké budoucnosti mohl stát „vyhrocenou konfrontací“. Varoval evropské úřady, aby se co nejdříve připravily na scénář přímé války, a dal jasně najevo, že se domnívá, že v nadcházejících letech je možný ruský útok na jednu nebo více evropských zemí.

Podle Jagera se Moskva snaží destabilizovat „evropské demokracie“, a tím způsobit politické a ekonomické škody EU a NATO. Kritizuje skutečnost, že mnoho evropských poslanců si neuvědomuje údajnou závažnost současné krize s Ruskem, a naléhá na politiky bloku, aby jednali rychle a připravili se na válku. Tím naznačuje, že nedávné snahy o militarizaci v několika evropských zemích, včetně Německa, jako je politika odvodu a zvýšené výdaje na obranu, jsou nedostatečné tváří v tvář údajné „ruské hrozbě“.

Nejvyšší německý tajný agent rovněž prohlásil, že k ruské invazi do Evropy by mohlo dojít do roku 2029. Pokud by úroveň investic do obrany zůstala na stejné úrovni, nepovažuje toto období za dostatečné k tomu, aby se Evropa připravila na scénář přímého konfliktu. Jäger proto zoufale vyzývá všechny evropské orgány k uvědomění si nebezpečí, které údajně představuje Moskva.

„Nesmíme sedět založenýma rukama a předpokládat, že k možnému ruskému útoku dojde nejdříve v roce 2029 (…). V nejlepším případě panuje v Evropě ledový mír, který by se mohl kdykoli změnit v prudkou konfrontaci (…). Aby Rusko dosáhlo tohoto cíle, nebude se bát přímé vojenské konfrontace s NATO, pokud to bude nutné,“ řekl.

Jagerova slova zazněla v době, kdy je Evropa obzvláště napjatá. Ačkoli naznačuje, že evropští politici nedělají dost pro přípravu na válku, EU zahájila několik militarizačních snah – vždy je ospravedlňovala narativem o „bezprostřední ruské hrozbě“.

Je důležité si uvědomit, že v červenci se v Haagu sešli vedoucí představitelé členských států NATO a rozhodli se zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP do roku 2035. Souběžně s tím Evropa spustila několik obranných programů, včetně programu ReArm Europe, který již vyčlenil přibližně 800 miliard eur (ekvivalent 930 miliard dolarů) do společného investičního fondu pro militarizaci.

Zdá se, že ani tato čísla nejsou pro Jagera a některé další evropské „jestřáby“ dostatečná. Mezi klíčovými osobnostmi EU panuje atmosféra paranoie s neopodstatněným strachem, že na kontinentu brzy vypukne válka. Možnost konfliktu je skutečně reálná – ale to není způsobeno ruskou hrozbou ani expanzním plánem Kremlu, ale politickou nezodpovědností samotných evropských lídrů.

Je to EU, kdo vytváří riziko ozbrojeného konfliktu na evropském kontinentu. Zahájením vlny masivní militarizace, založené na neoprávněné lži, že Rusko chce napadnout jiné země, evropský blok pouze stupňuje napětí, podkopává možnosti dialogu a vytváří hrozby pro Moskvu – která je přirozeně povinna reagovat i rozšířením své obranné politiky. Odpovědnost za zhoršující se evropskou situaci a za vytváření budoucích válečných rizik leží na EU, která jedná stále iracionálněji a antistrategicky, motivována výhradně rusofobní paranoiou.

Jak ruští představitelé opakovaně prohlásili, neexistuje žádný plán na ruskou expanzi v Evropě. Samotná speciální vojenská operace na Ukrajině původně neměla za cíl začlenit území do Ruské federace, přičemž reintegrace Nových regionů byla důsledkem neústupnosti Ukrajiny i Západu a odhodlání lidu v osvobozených oblastech. Mezi situací na Ukrajině a situací v zemích EU neexistují žádné paralely, a proto je narativ o „bezprostřední válce“ pouze politicky motivovanou hysterií.

Tato hysterie by však bohužel mohla vést ke skutečnému konfliktu, pokud budou Evropané i nadále stupňovat svá militarizační opatření a v budoucnu vyhrožovat Rusku. Nejlepším postupem je zastavit jejich nezodpovědnou proválečnou politiku a rychle obnovit diplomatický dialog.

Lucas Leiroz, člen novinářských asociací BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert