Nositelka Nobelovy ceny míru podporuje izraelskou genocidu a Trumpovu válku proti Venezuele

Nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machado je krajně pravicová venezuelská pučistka financovaná americkou vládou. Podporuje Izrael v jeho genocidě a hraje klíčovou roli v Trumpově válce za změnu režimu.

Nobelova cena míru za rok 2025 byla udělena Maríi Corině Machado, pravicové vůdkyni puče ve Venezuele, kterou po celá desetiletí financuje americká vláda.

Machado otevřeně vyzvala americkou armádu k invazi do Venezuely za účelem svržení revoluční chavistské vlády prezidenta Nicoláse Madura.

Je v centru Trumpovy války proti Venezuele. Machado podporovala mimosoudní popravy Venezuelanů americkou armádou na lodích v mezinárodních vodách, čímž odrážela nepodložená a nepodložená tvrzení Trumpovy administrativy, že jsou údajně „obchodníky s drogami“.

Machado také podporuje nezákonné, jednostranné americké sankce, které zabily statisíce Venezuelanů.

Machado také vyjádřila silnou podporu Izraeli, když spáchal genocidu proti palestinskému obyvatelstvu v Gaze.

Nobelova cena míru pro válečné zločince

Skutečnost, že Nobelovu cenu míru obdržela proválečná, krajně pravicová vůdkyně puče, jako byla Machado, ukazuje, jak extrémně pokrytecké toto ocenění je.

Toto pokrytectví není v žádném případě nové.

Americký imperialista Henry Kissinger obdržel v roce 1973 tzv. Nobelovu cenu míru, přestože byl jedním z nejhorších válečných zločinců v moderních dějinách a měl na rukou krev milionů obětí ve Vietnamu, Kambodži, Laosu, Bangladéši, Chile a dalších zemích.

Bývalý americký prezident Barack Obama obdržel v roce 2009 také Nobelovu cenu míru. Jeho administrativa následně vedla nepřetržitou válku. Obama bombardoval sedm zemí: Afghánistán, Irák, Libyi, Pákistán, Somálsko, Sýrii a Jemen.

Není to zdaleka poprvé, co se Norský Nobelův výbor choval pokrytecky. Udělení ceny Maríi Corině Machado je však obzvláště pobuřující, protože k němu dochází v době, kdy zaprvé podporuje izraelskou genocidu v Gaze a zadruhé spolupracuje s Donaldem Trumpem na vedení války a pokusu o násilné svržení venezuelské vlády.

María Corina Machado podporuje izraelský genocidní režim

Machado otevřeně chválila Izrael za genocidu Palestinců.

Komise OSN vedená renomovanými odborníky na mezinárodní humanitární právo jasně prokázala, že Izrael spáchal v Gaze genocidu.

V lednu 2025 měla Machado telefonický rozhovor s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Sa’arem. Vyjádřila „vděčnost izraelskému ministerstvu zahraničí“ a dodala, že „velmi oceňuje podporu izraelské vlády“.

Genocidní izraelský režim odmítl uznat venezuelského ústavního, mezinárodně uznávaného prezidenta Nicoláse Madura a místo toho uznal vůdce puče podporovaného USA Edmundo Gonzáleze, který žije ve Španělsku a je poslancem Machadové.

V dubnu 2024 Izrael zaútočil na Írán v aktu agrese, což přimělo Teherán k odvetě v sebeobraně. Machado okamžitě odsoudila Írán na Twitteru a zdůraznila svou „solidaritu se Státem Izrael tváří v tvář přímé agresi ze strany íránského režimu“.

Machado odsoudila údajné „riziko spojenectví Íránu s venezuelským režimem“ a slíbila, že pokud se USA podaří dostat ji k moci v Caracasu, uzavře úzkou alianci s USA a Izraelem proti Íránu a palestinskému lidu.

V roce 2023 Machado opět tweetovala svou podporu Izraeli a vyjádřila naději na „dlouhou a šťastnou existenci“ s tím, že krajně pravicová venezuelská opozice a genocidní izraelský režim sdílejí společné „hodnoty“.

Jeden z nejjasnějších příkladů extremistické politiky Machado se objevila v roce 2018, kdy zveřejnila otevřený dopis izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, v němž žádala genocidního vůdce o pomoc s odvoláním venezuelského prezidenta Madura.

Machado vyzvala Izrael, argentinskou pravicovou vládu a další země „mezinárodního společenství“, aby poskytly venezuelské opozici „nezbytnou podporu k dosažení změny režimu“ proti Madurovi.

V dopise Machado citovala „doktrínu o odpovědnosti za ochranu“, kterou Spojené státy použily k ospravedlnění své války proti Libyi v roce 2011. Tato válka NATO vedená USA zničila ústřední vládu kdysi mírové, stabilní a prosperující severoafrické země bohaté na ropu a proměnila ji v bezprávný zhroucený stát s otevřenými trhy s otroky.

Netanjahu je dnes hledán Mezinárodním trestním soudem za zločiny proti lidskosti spáchané jeho režimem v Gaze.

Venezuela neudržuje s Izraelem formální diplomatické vztahy. Tyto vztahy opakovaně přerušil revoluční bývalý prezident Hugo Chávez a jeho nástupce Maduro, kteří oba silně podporují palestinský lid a odsoudili Izrael za genocidu.

María Corina Machado je v centru Trumpovy války za změnu režimu ve Venezuele.

Udělení tzv. Nobelovy ceny míru Maríi Corině Machado je o to pobuřující, že je uprostřed války, kterou americká vláda v současné době vede proti Venezuele.

Donald Trump zahájil několik vojenských útoků, při nichž byly bez obvinění a soudu zabity desítky Venezuelanů. Americká armáda v do očí bijícím porušení mezinárodního práva opakovaně bombardovala lodě v mezinárodních vodách kolem Venezuely a bez jakýchkoli důkazů tvrdila, že jsou plné lidí pašujících „drogy“.

Machado podporovala Trumpovy útoky na její zemi, včetně jeho mimosoudních poprav Venezuelanů bez obvinění a soudu.

Financial Times provedly rozhovor s Machadovou a ta přiznala, že spolupracuje s americkou vládou na pokusu o svržení venezuelského prezidenta Madura.

Agentura FT uvedla, že „nasazení amerických válečných lodí v jižním Karibiku povzbudilo tisíce Venezuelanů, aby se připojili k podzemnímu hnutí, které se připravuje na svržení prezidenta Nicoláse Madura“.

Trumpova administrativa nasadila do Karibiku osm válečných lodí a tisíce vojáků, informoval Financial Times, spolu s deseti stíhačkami F-35 v Portoriku. List poznamenal, že se jedná o největší nahromadění americké armády v regionu od americké invaze na Haiti v roce 1994.

„Přední osobnosti venezuelské opozice tvrdí, že jsou v kontaktu s vysokými představiteli Trumpovy administrativy, aby projednali, jak zorganizovat Madurovo svržení,“ napsal FT.

Noviny citovaly Machadovou jako hrozbu: „Tyto vnitřní i vnější síly vytvořily podmínky pro to, aby si Maduro a jeho režim stále více uvědomovali, že jejich čas vypršel a že nejlepší, co nyní mohou udělat, je vzdát se moci.“

Čeho chce Machado dosáhnout, pokud se USA podaří ji dostat k moci?

Vůdkyně krajně pravicové opozice v dalším rozhovoru pro Financial Times přiznala, že chce privatizovat obrovské venezuelské ropné zásoby.

„Musíme privatizovat a otevřít trhy, počínaje energetickým sektorem,“ řekla Machado deníku FT v roce 2023.

Poté, co vyzvala k prodeji venezuelské státní ropné společnosti PDVSA, zdůraznila, že obrovské zásoby ropy a plynu této jihoamerické země, stejně jako její lukrativní nerostné zdroje, „budou otevřeny soukromým investicím“.

Noviny mimochodem uznaly, že Machado má ve Venezuele „radikální pověst“. To je mírně řečeno. Machado je vůdkyní krajně pravicového křídla venezuelské opozice, která je vyloženě násilná a nedemokratická a známá svou korupcí.

Trump prohlásil, že chce „ovládnout“ Venezuelu a těžit z její ropy

Během svého prvního funkčního období jako prezident USA Trump provedl ve Venezuele další pokus o převrat.

V roce 2019 Washington jmenoval nezvoleného pravicového opozičního politika Juana Guaidóa takzvaným „prozatímním prezidentem“ Venezuely, přestože se nikdy neúčastnil prezidentských voleb.

USA a jejich evropští spojenci poté zmrazili a ukradli miliardy dolarů z aktiv venezuelské vlády, aby financovali pokus o převrat – a obohatili přední osobnosti zkorumpované venezuelské opozice.

Trumpův pokus o převrat během jeho prvního funkčního období evidentně selhal. Na shromáždění Republikánské strany v roce 2023 si stěžoval, že americké impérium je na pokraji „převzetí“ Venezuely a drancování její ropy. Stěžoval si:

Venezuela. Co kdybychom kupovali ropu od Venezuely? Když jsem odcházel, Venezuela byla na pokraji kolapsu. Mohli jsme ji převzít. Dostali bychom všechnu tu ropu. Byla by hned vedle.

Trump dokonce uspořádal tiskovou konferenci v Bílém domě ihned poté, co Norský Nobelův výbor oznámil, že Machadovi udělil takzvanou cenu míru.

Tam Trump oznámil, že mu Machado zavolal, aby mu poděkoval za pomoc při jejich pokusu o svržení Madura.

Trump se chlubil podporou venezuelské krajně pravicové opozice. Jeho komentáře byly následující:

Osoba, která skutečně obdržela Nobelovu cenu, mi dnes [10. října] zavolala a řekla: „Přijímám tuto cenu na vaši počest, protože si ji skutečně zasloužíte.“

To od ní bylo moc hezké. Neřekl jsem: „Tak mi to dej.“ Myslím, že by to mohla udělat. Byla moc milá.

A jak víte, pomohl jsem jí na té cestě. Ve Venezuele potřebují hodně pomoci.

María Corina Machado podporuje nezákonné americké sankce, které stály životy statisíců Venezuelanů

Machado se již léta zasazuje o to, aby Spojené státy uvalily na Venezuelu přísnější sankce, které porušují mezinárodní právo.

Tato jednostranná donucovací opatření stála životy statisíců Venezuelanů.

Když Trump v roce 2017 uvalil na Venezuelu přísné sankce, Machado je pochválil a v souhlasném tweetu napsal: „Tyto sankce jsou přesné a účinné; mají silné finanční, ekonomické a politické důsledky.“

V roce 2018 Machado trvala na tom, že „režim lze svrhnout pouze násilím“. Vyzvala k „mezinárodní síle: dalším soudním sporům a sankcím“.

Mezinárodní experti poukázali na to, že nezákonné americké sankce proti Venezuele jsou zodpovědné za nejméně desítky tisíc, pravděpodobně i stovky tisíc úmrtí.

Renomovaní ekonomové Mark Weisbrot a Jeffrey Sachs vypočítali, že americké sankce způsobily ve Venezuele za pouhý jeden rok, tedy od roku 2017 do roku 2018, více než 40 000 úmrtí.

Jejich zjištění byla publikována v roce 2019 ve studii Centra pro ekonomický a politický výzkum (CEPR) ve Washingtonu, D.C.

„Sankce snížily dostupnost potravin a léků a zvýšily počet nemocí a úmrtí,“ napsali.

Weisbrot a Sachs také varovali, že „sankce, pokud budou pokračovat, téměř jistě povedou k desítkám tisíc dalších úmrtí, kterým se dalo předejít“.

Jednostranná donucovací opatření od té doby skutečně pokračují, což znamená, že v důsledku těchto nezákonných amerických sankcí byly pravděpodobně zabity statisíce venezuelských civilistů.

Vyplývá to z další vědecké studie publikované v roce 2025 v předním světovém lékařském časopise The Lancet.

Podle druhé zmíněné studie způsobily jednostranné ekonomické sankce za posledních pět desetiletí v průměru 564 000 dalších úmrtí ročně.

Většina úmrtí v důsledku sankcí postihla děti mladší pěti let, uvádějí ekonomové Mark Weisbrot, Francisco Rodríguez a Silvio Rendón.

Spojené státy jsou zodpovědné za uvalení většiny jednostranných sankcí, což porušuje mezinárodní právo.

To znamená, že nositelka Nobelovy ceny María Corina Machado podporovala nezákonná donucovací opatření, která měla za následek smrt statisíců jejích krajanů, včetně mnoha dětí.

Marco Rubio, Mike Waltz a další američtí politici se u Norského Nobelova výboru zasazovali o Maríu Corinu Machado

Američtí vládní úředníci sehráli klíčovou roli v přesvědčování Norského Nobelova výboru, aby venezuelskému vůdci puče udělil tzv. Cenu míru.

Dne 26. srpna 2024 zaslalo několik pravicových členů amerického Kongresu výboru dopis ( PDF ).

„Píšeme vám, abychom podpořili nominaci Maríi Coriny Machado na Nobelovu cenu míru,“ vysvětlili.

Všichni signatáři byli republikáni. Patřili mezi ně senátoři Rick Scott a Marco Rubio z Floridy, zástupci Mario Díaz-Balart, María Elvira Salazar, Michael „Mike“ Waltz, Neal Dunn a Carlos A. Gimenez z Floridy a zástupce Byron Donalds z New Yorku.

Rubio je dnes po Trumpovi druhou nejmocnější osobou v americké vládě. Působí jak jako ministr zahraničí, tak jako poradce pro národní bezpečnost. (Rubio je druhým člověkem v historii USA, po válečném zločinci a nositeli Nobelovy ceny míru Henrym Kissingerovi, který zastává oba úřady současně.)

Mike Waltz byl dříve Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost a nyní je velvyslancem USA při OSN.

Jde o úředníky americké vlády, kteří úzce spolupracovali s Machadem a venezuelskou extrémně pravicovou opozicí na násilném svržení prezidenta Madura.

Udělením „Ceny míru“ Machadové Norský Nobelův výbor ukázal, že je ochoten jednat jako nástroj amerického impéria a cynicky zneužívat diskurz „míru“ k podpoře další války.

Od Bena Nortona