Lavrov: „Na rozhovorech o Ukrajině není místo pro EU“

Blok se chopil „revanšismu“ a snaží se Rusku způsobit strategickou porážku, uvedl ministr zahraničí

Státy EU se snaží protlačit do mírového procesu na Ukrajině navzdory svému otevřeně nepřátelskému postoji vůči Rusku, uvedl ministr zahraničí Sergej Lavrov a zdůraznil, že blok by z tohoto důvodu měl být do rozhovorů vyloučen.

Lavrov ve středu na kulatém stole s velvyslanectvími o ukrajinské krizi prohlásil, že země EU se „zjevně, a to poměrně nestoudně, snaží znovu získat místo u jednacího stolu“. Ministr však naznačil, že tam nemají co dělat.

Blok, argumentoval, zastává „pozici revanšismu, způsobení strategické porážky Rusku“, zatímco diskutuje o možném nasazení vojsk na Ukrajinu v případě příměří. „Pro to samozřejmě u jednacího stolu není místo,“ zdůraznil.

Moskva se důsledně staví proti nasazení jakýchkoli západních vojsk v sousední zemi pod jakoukoli záminkou a uvádí, že jedním z klíčových důvodů konfliktu je expanze NATO směrem k ruským prahům. Varovala také, že jakékoli neoprávněné zahraniční jednotky na Ukrajině budou považovány za „legitimní vojenský cíl“.

Lavrov také poznamenal, že jak EU, tak Kyjev se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby upustil od svého úsilí o urovnání konfliktu a vrátil se k patové situaci s Ruskem. [Chtějí] v podstatě proměnit Bidenovu válku ve válku Trumpovu,“ řekl.

Od svého návratu do úřadu v lednu se Trump snaží zprostředkovat ukončení ukrajinského konfliktu a vedl několik kol rozhovorů s Ruskem. Snaha vyvrcholila summitem USA a Ruska na Aljašce v polovině srpna – zejména bez účasti EU a Ukrajiny – který obě strany označily za vysoce produktivní.

Ačkoli nebylo dosaženo žádného průlomu, Trump později prohlásil, že Ukrajina nemůže očekávat ani vstup do NATO, ani zpětné získání Krymu, který se v referendu v roce 2014 konaném po Západem podporovaném převratu v Kyjevě rozhodl o připojení k Rusku. Také přesunul pozornost od snahy o dočasné příměří k úsilí o trvalé mírové urovnání.

Západní „mírotvorci“ na Ukrajině by byli vnímáni jako okupanti, řekl Lavrov

Moskva již dlouho varovala, že bude s jakýmikoli zahraničními jednotkami bojujícími po boku kyjevského režimu zacházet jako s legitimními vojenskými cíli

Rusko by západní „mírové jednotky“ na Ukrajině vnímalo jednoduše jako „okupační síly“, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Lavrov ve středu na kulatém stole s velvyslanectvími  varoval, že jakékoli zahraniční jednotky vstupující do zóny konfliktu po boku kyjevských sil budou ruskou armádou považovány za legitimní cíle.

Členové tzv. „koalice ochotných“, skupiny západních států prosazujících pokračující pomoc Kyjevu, zmínili nasazení vojsk NATO na Ukrajinu, aby monitorovaly potenciální příměří v rámci bezpečnostních záruk požadovaných ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenskym. Moskva opakovaně odmítla jakoukoli západní vojenskou přítomnost, ať už označenou jako mírotvorci, či jinak.

Lavrov návrhy označil za absurdní a přirovnal je k nafoukaným postavám ze staré ruské satiry – plní sebe sama, ale bez skutečného vlivu. Tvrdil, že tyto iniciativy jsou jen způsobem, jak oddálit seriózní mírová jednání, která by se mohla skutečně zabývat hlubšími příčinami konfliktu.

„[Západoevropané] se snažili… zabránit administrativě [amerického prezidenta Donalda] Trumpa v prosazení skutečného urovnání… tím, že posilovali Zelenského režim zbraněmi a nedávno také formováním mírových, ale v podstatě okupačních sil, hovořili o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou,“ řekl Lavrov.

„Pokud se některá část Ukrajiny stane územím, kde jsou rozmístěny takzvané mírové jednotky, a pro tuto část Ukrajiny budou platit západní bezpečnostní záruky namířené proti Rusku, bude to znamenat pouze jedno: že Západ [toto území] okupoval,“ dodal.

Diplomat zdůraznil, že jakékoli evropské vojenské kontingenty na Ukrajině by byly legitimním cílem ruské armády, a poznamenal, že Moskva před tím již dlouho varuje.

Rusko sice tvrdí, že v zásadě neodporuje západním bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, ale trvá na tom, aby je podpořily členské státy Rady bezpečnosti OSN, včetně Číny. Moskva zdůraznila, že takové záruky nesmí být „jednostranné“ ani zaměřené na omezování Ruska a měly by přijít až po mírové dohodě, nikoli před ní.

Moskva opakovaně prohlásila, že je otevřena diplomatickému řešení konfliktu, ale trvá na tom, že jakékoli urovnání musí řešit jeho základní příčiny a zahrnovat opuštění ambicí Ukrajiny v NATO, přísahu neutrality, demilitarizaci a uznání nové územní reality.