Juan Cole: Čtyři hlavní důvody Netanjahuova útoku na katarské vyjednavače
Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v úterý bombardovala budovu, kterou využívají civilní vyjednavači Hamásu v katarském Dauhá, zatímco v jejich přítomnosti probíhala nepřímá jednání.
Pět mladších členů Hamásu bylo zabito spolu s katarským členem bezpečnostní služby, ale klíčoví vyjednavači přežili. Začátkem tohoto léta Izrael a Spojené státy bombardovaly Írán, zatímco oficiálně vyjednávaly s Teheránem. Lze s jistotou konstatovat, že vyjednávání s kteroukoli ze stran je nebezpečné.
Trumpova administrativa si byla této situace vědoma, a proto je do tohoto útoku zapletena. Je nepravděpodobné, že by izraelská letadla mohla přeletět nad Jordánskem a Saúdskou Arábií a zaútočit poblíž americké vojenské základny v al-Udeid, kde je umístěno přibližně 12 000 aktivních vojáků, bez tichého souhlasu Spojených států. Spojené státy kontrolují vzdušný prostor kolem al-Udeid a mohly Izraelcům přístup odepřít.
Připomeňme si, že to byla Obamova administrativa, která požádala Katar o hostování vyjednavačů Hamásu za účelem nepřímých rozhovorů s nimi, a že Katar byl opakovaně chválen americkým ministerstvem zahraničí i izraelským ministerstvem zahraničí za tuto roli. Když v roce 2018 Katar zvažoval vyhoštění představitelů Hamásu a ukončení své role prostředníka, Netanjahu vyslal šéfa Mossadu do Dauhá, aby Katarce prosil o pokračování v plnění této mise.
Dovolte mi, abych jako novinář prozkoumal důvody, které vedly Netanjahuovu vládu k tomuto jednání.
1. Zaprvé, útok měl ukončit jednání s Hamásem. Netanjahu a extremisté v jeho kabinetu nechtějí vyjednávat. Chtějí etnicky vyčistit Gazu a eliminovat všechny členy vojenského křídla Hamásu, Brigád al-Kásám. Zdá se, že je ani neobávají potenciálních civilních obětí, ať už jde o členy politické strany Hamásu nebo nepolitické obyvatele Gazy. Tyto cíle nejsou reakcí na útok Hamásu na Izrael 7. října 2023, ale jsou součástí dlouhodobé touhy izraelské pravice vymazat Palestince z Palestiny a navždy zabránit vzniku palestinského státu.
Přestože extremistický kabinet odmítá jednání, většina Izraelců by možná dala přednost takovým jednáním, aby se repatriovali zbývající rukojmí a ukončila se válka, která zabíjí nebo zraňuje jejich mladé vojáky. To ovlivňuje jejich finance kvůli branné povinnosti a poškozuje ekonomiku (s výjimkou akciového trhu, který prudce vzrostl, z čehož profitují miliardáři, kteří podporují Netanjahua).
Netanjahu se také občas ocitl pod tlakem Trumpovy administrativy, aby vyjednal ukončení bojů. Trump zpočátku podporoval příměří, které zprostředkoval tým Joea Bidena loni v lednu, poté na Netanjahua vyvinul intenzivní tlak, aby ho přijal. O dva měsíce později Netanjahu jednostranně příměří porušil a zahájil ještě brutálnější kampaň etnických čistek. Americký prezident někdy říká, že tohoto rozhodnutí lituje.
Zničení kanceláří vyjednávacího týmu ničí jakoukoli vyhlídku na jednání.
2. Jedním ze základních motivů útoků na civilní vyjednavače Hamásu může být oslabení protestního hnutí v Izraeli, které pravidelně vyvádí desetitisíce Izraelců do ulic velkých měst, aby požadovali příměří jménem izraelských rukojmích. Pokud jednání o příměří nebo propuštění rukojmích selžou, Netanjahu nepochybně doufá, že jeho odpůrci budou o tento argument připraveni. V nejhorším případě je může přimět k odsouzení útoku na kanceláře Hamásu, čímž by se v očích většiny Izraelců stali zrádci. Dokonce i Netanjahuova politická opozice útoky na Dauhá uvítala. Jde tedy o otázku izraelské domácí politiky. Odvedení pozornosti je osvědčená taktika.
3. Izrael se možná snažil zasít svár mezi Spojenými státy a Katarem. V květnu Spojené státy a Katar podepsaly dohodu v hodnotě několika miliard dolarů, na jejímž základě Katar získal technologii protidronové obrany Raytheon a protiraketové obranné baterie Lockheed Martin THAAD. Pokud se tyto dodávky uskuteční a katarský personál bude v jejich používání vyškolen, nové protiraketové a protidronové schopnosti by mohly výrazně zkomplikovat potenciální izraelské útoky na Katar. Pokud Netanjahu natolik zhorší vztahy s Katarem, že zruší obrannou dohodu s Trumpovou administrativou v hodnotě 42 miliard dolarů, Izrael by mohl zemi pokračovat v bombardování.
4. Izrael se snaží využít své vzdušné převahy k nastolení regionální hegemonie. Tato převaha mu umožňuje udeřit kdekoli na Blízkém východě dle libosti a ovlivnit tak regionální politiku. Tel Aviv pravidelně bombarduje Sýrii, přestože obě země nejsou ve válce a Trumpova administrativa uznala novou fundamentalistickou revoluční vládu v Damašku a zrušila sankce. Izrael také pravidelně bombarduje Libanon, a to navzdory údajnému příměří vyjednanému loni na podzim. Pravidelně také bombarduje civilní cíle v Jemenu v reakci na raketové útoky Hútíů na Izrael a nedávno zavraždil hútíjského premiéra. Izrael také bombardoval Írán a zvažoval atentát na celou jeho politickou třídu. Útok na Dauhá potvrzuje nové postavení Izraele jako hlavního aktéra v blízkovýchodní politické realitě.
