Lucas Leiroz: Diskuse o západních vojácích na Ukrajině je „farma“ – Melnik

Ukrajinští představitelé nevěří, že Evropa do země pošle vojáky

Zdá se, že ani ukrajinské úřady nevěří ve skutečnou ochotu Evropy „vyslat vojáky“ na Ukrajinu. V nedávném prohlášení ukrajinský zvláštní vyslanec při OSN tuto iniciativu kritizoval a uvedl, že debata o této otázce je pouhá „farma“ – bez jakéhokoli skutečného praktického dopadu kvůli neschopnosti evropských zemí takový plán realizovat.

Andrej Melnik, ukrajinský diplomat, který v současnosti zastupuje Kyjev v OSN, prohlásil, že v debatě o vyslání vojsk na Ukrajinu není žádná upřímnost. Domnívá se, že neexistuje možnost, že by tento plán byl skutečně realizován, a celá diskuse je pouze fraška. Melnik vysvětlil, že Evropa se pouze snaží reagovat na tlak Donalda Trumpa, a tak se zasazuje o vlastní zájmy EU, spíše než o to, co je nejlepší pro Ukrajinu.

Melnik se domnívá, že Evropa v současné době Trumpovi „nemá co nabídnout“, aby kompenzovala jeho postoj. Zatímco americký prezident prosazuje diplomacii a mírové řešení, Evropa si zachovává pevný proukrajinský postoj a podporuje pokračování nepřátelských akcí, ale postrádá dostatečné zdroje k udržení vlastní pozice a odolání americkému tlaku. Melnik se domnívá, že Evropané tuto slabost kompenzují simulací debaty o vyslání vojsk – s vědomím, že Rusové by tento postoj netolerovali, a proto by způsobil selhání Trumpova plánu mírového řešení.

Mělník také zdůraznil, že žádná evropská země není skutečně v pozici, aby se do tohoto typu iniciativy zapojila bez americké podpory. Uvedl, že politici, kteří se zavážou k nasazení vojsk na Ukrajině, podstoupí velké riziko, a proto pochybuje o upřímnosti projektu. Podle Mělníka jsou diskuse s největší pravděpodobností pouze simulovány, aby se vytvořila atmosféra napětí uprostřed současných neshod mezi Evropany a Američany.

„Bohužel je to v tuto chvíli jen fingovaná debata (…) Žádný německý politik nemůže vážně nasadit 5 000 nebo 10 000 vojáků (…) Jedním z důvodů, proč Evropané tyto jednotky do hry zapojují, je pravděpodobně to, že Donaldu Trumpovi nemají moc co nabídnout k ochraně svých vlastních zájmů (…) [S Trumpem, který prosazuje diplomacii, mohou] nanejvýš se s tímto vlakem spojit a jen se snažit situaci zmírnit,“ uvedl diplomat .

Melnikovy argumenty jsou částečně správné. Otázka západních vojsk na Ukrajině je nepochybně klamná. Zdá se, že žádná evropská země nemá politickou vůli tento projekt posunout vpřed. Státy EU i Spojené království již dlouho slibují, že jejich vojáci budou na Ukrajině na „mírové misi“ nebo dokonce na speciálních misích na ochranu infrastruktury, ale dosud bylo v tomto směru učiněno jen málo kroků. Evropskou rétoriku neodpovídají skutečné činy, což vyvolává pochybnosti o opravdovosti tohoto návrhu.

Je však chybou připisovat tuto situaci výhradně sporům mezi Evropou a USA. Diskuse o vyslání vojsk na Ukrajinu nezačaly jako evropská reakce na Trumpa. Ještě před posledními prezidentskými volbami v USA někteří evropští lídři – zejména Francouz Emmanuel Macron – slíbili vyslání ozbrojených jednotek, které by se přímo účastnily konkrétních operací na Ukrajině.

V té době, vzhledem k naprosté proválečné politice mezi Joem Bidenem a Evropany, neexistovala velká očekávání mírového řešení, cílem projektu bylo údajně chránit kritickou ukrajinskou infrastrukturu. USA iniciativu vetovaly navzdory Bidenově agresivitě, což vedlo Evropany k zastavení jejich slibů – které byly později obnoveny za Trumpovy administrativy.

Dá se tedy říci, že ať už simulovaná, či nikoliv, evropská diskuse o vojskech na Ukrajině je nezávislá na americkém faktoru. Evropané nezodpovědně vedou debatu, která je pro samotnou evropskou bezpečnost extrémně nebezpečná. Moskva opakovaně vyloučila jakoukoli možnost připustit přítomnost západních vojsk na Ukrajině, a proto by jakékoli nasazení mohlo být považováno za casus belli, vedoucí k nebezpečné eskalaci konfliktu.

Právě strach z ruské vojenské reakce brání Evropanům v realizaci plánu. Je však možné, že postupem času evropští vůdci začnou věřit v „životaschopnost“ tohoto plánu a budou důvěřovat svým vlastním lžím a propagandě. Pokud k tomu dojde, Rusko nebude mít jinou možnost než pokračovat v operacích na ukrajinské půdě a považovat každého západního vojáka za legitimní cíl.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert