Mojmír Babáček: Ukrajině hrozí obří korupční skandál

Ukrajinský Národní protikorupční úřad, společně s ukrajinskou Zvláštní protikorupční prokuraturou, oznámily 14.6.2025, že 5 špičkových ukrajinských činovníků připravilo korupční činností ve stavebnictví ukrajinský stát o miliardu hřiven. Jednalo se o náměstka předsedy ukrajinské vlády Alexeje Černyševa, který byl předtím ministrem místního rozvoje a s ním, v předchozí funkci spolupracujícího státního tajemníka Vasilije Volodina a jeho bývalého poradce v předchozí funkci Maxima Gorbaťjuka. Volodin byl vzat do vazby a Černyšev byl na služební cestě v Rakousku, kam vycestoval společně s prezidentem Zelenským, za jehož blízkého spojence byl považován. O týden později 21.6. Volodomyr Zelenskyj sdělil novinářům, že Černyšev se na Ukrajinu vrátí, což bylo vzhledem k tomuto obvinění těžko představitelné. Nicméně Černyšev se na Ukrajinu v neděli 22.6.2025 vrátil a na Facebooku oznámil, že od pondělka bude pokračovat ve své práci v ukrajinské vládě. V pondělí 23.6.2025 mu bylo oznámeno, že je podezřelý ze zneužití svého služebního postavení a nezákonného získání pro sebe a třetí osoby velkého pozemku v Kyjevě v ulici Tiraspolskaja pod stavbou obytného komplexu.

Ukrajinský Národní protikorupční úřad a Zvláštní protikorupční prokuratura požádaly v pátek 27.6.2025 ukrajinský Nejvyšší protikorupční soud, aby zbavil Alexeje Černyševa jeho funkce a aby mu byla uložena kauce ve výši 120 milionů hřiven. Soud na Černyševa neuvalil vazbu, stanovil mu jen určitá omezení, jako zákaz cestování do zahraničí a odevzdání cestovního pasu. Kauci přesto stanovil na 120 milionů hřiven. Měla být složena do 5 dnů. O Černyševově odvolání z funkce měl soud rozhodnout na zvláštním zasedání.

Ukrajinský Nejvyšší protikorupční soud nevyhověl 2.7.2025 žádosti detektivů z Národního protikorupčního úřadu, aby Černyševa zbavil funkce. Důvodem byl dopis od ukrajinského předsedy vlády Denise Šmyhala, ve kterém psal, že odvolání Černyševa z vlády by mělo negativní následky pro její činnost . Za Černyševa byla složena kauce ve výši 120 milonů hřiven. Ukrajinský deník Ukrajinskaja pravda zjistil, že za něj kauci složila jeho manželka a ještě dva subjekty. Během dalších 3 týdnů nebyla v ukrajinském tisku o Alexeji Černyševovi další zmínka.

Dne 21.7.2025 probíhalo na Ukrajině na 80 místech prohledávávní domů a bytů zaměstnanců Národního protikorupčního úřadu (NPÚ) v rámci operace státní bezpečnostní agentury SBU, zaměřené údajně na neutralizaci ruského vlivu na tento úřad. SBU zveřejnila prohlášení, že řešila podezření z vlastizrady, nezákonného obchodu s Ruskem a korupčního jednání v zájmu oligarchů. . Vedoucí pracovník NPÚ v Doněcké oblasti Ruslan Magamedrasulov podle SBU prodával do Ruska ukrajinské technické konopí a spolupracoval na tom s do Ruska uprchlým poslancem za stranu Opoziční platforma – pro život Fedorem Christěnkem. S tím spolupracoval i Aleksandr Skomarov, jehož dva podřízení doprovázeli při útěku z Ukrajiny obchodního partnera Igora Kolomojského Genadije Bogoljubova. Pro podezření ze spolupráce s Ruskem vyšetřovala SBU celkem 15 zaměstnanců NPÚ . Zadržen byl také spolupracovník vedení NPÚ, který údajně předával do Ruska informace o její činnosti. Vedení NPÚ napsalo na Telegram, že neexistují důkazy, že by se tento jeho spolupracovník podílel na protivládní činnosti a že to bylo potvrzeno při společné prověrce jeho činnosti, kterou NPÚ provedl společně s SBU.

O den později soud uvalil vazbu na činovníka NPÚ, který byl podezřelý ze špionáže ve prospěch Ruska Viktora Gusarova a vazba byla uvalena i na Ruslana Magamedrasulova, který byl podezříván z prodeje technického konopí do Ruska.

V tentýž den 22.7.  výbor ukrajinského parlamentu pro záležitosti orgánů činných v trestním řízení schválil pro hlasování v parlamentu návrh zákona, který měl zbavit nezávislosti NPÚ a Zvláštní protikorupční prokuraturu. Podle Transparency International, která žádala ukrajinský parlament, aby zákon zamítl, tento návrh zákona podřizoval tyto protikorupční agentury ukrajinské generální prokuratuře, kterou opravňoval odebírat a předávat jimi řešené případy jiným prokurátorům nebo vládním agenturám. O zamítnutí zákona žádala ukrajinský parlament i Evropská komise. Přesto ukrajinský parlament zákon ještě tentýž den schválil. NPÚ a ZPP potom žádaly prezidenta Zelenského, aby zákon vetoval. Vyzvalo ho k tomu i několik ukrajinských organizací. V Kyjevě, Lvově, Dnipru a Oděse se večer sešly demonstrace proti tomuto zákonu. Účastnili se jich tisíce lidí.

Na webové stránce ukrajinského parlamentu se v jedenáct večer objevila zpráva, že prezident Zelenskyj zákon o zrušení nezávislosti NPÚ a ZPP podepsal a potom zase zmizela. V aktualizovaném vydání této zprávy bylo uvedeno, že Zelenskyj zákon podepsal a že to bylo potvrzeno i tím, že zpráva o přijetí tohoto zákona byla zveřejněna v parlamentních novinách „Golos Ukrainy“ (Hlas Ukrajiny). Tam se zveřejňovaly jenom zákony, které vstoupily v platnost po podpisu prezidenta. Ve své každodenní večerní video nahrávce se prezident Zelenskyj nezmínil ani o tom, že by nový zákon podepsal ani o protestech proti jeho schválení.

Ještě v noci řekl na tiskové konferenci ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko, jmenovaný Zelenským do funkce před měsícem 21.6.2025, že při prohledávání kanceláří NPÚ nešlo jen o ruský vliv na tento ukrajinský úřad, ale i o vyšetřování dopravní nehody, neoprávněnou legalizaci příjmů a nezákonné obohacování, ale že zatím prokuratura nemá dostatek důkazů na to, aby příslušné pracovníky NPÚ mohla obvinit. O protestních akcích proti novému zákonu řekl, že proti nim nic nemá, pokud při nich nedojde k porušení zákona. Následující den psal deník Ukrajinskaja pravda, že Ruslan Kravčenko nebyl schopen odpovědět na otázku deníku, jak pravděpodobné je, že dojde k trestním řízením proti pracovníkům NPÚ Krivonosovi a Klimenkovi.

Podezření, že zbavení nezávislosti ukrajinských protikorupčních agentur nebylo reakcí ukrajinského vedení na obvinění místopředsedy ukrajinské vlády z krádeže miliardy hřiven, mohlo vyvrátit jen odsouzení Alexeje Černyševa, který se po svém obvinění na Ukrajinu vrátil s důvěrou, že nebude odsouzen.

Mojmír Babáček