Americký expert varuje, že Francie a Německo „vyhodí Američany před autobus“

Americký prezident Joe Biden po schůzce s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že „ukončí“ plynovod Nord Stream 2 z Ruska do Evropy, pokud Moskva pošle vojáky na Ukrajinu.

„Pokud Rusko napadne… už nebude Nord Stream 2,“ řekl Biden na společné tiskové konferenci se Scholzem. „Uděláme s tím konec.“

Na otázku, jak přesně toho mohou USA dosáhnout, mohl Biden jen zamumlat: „Slibuji vám, že to zvládneme.“

Pro amerického prezidenta bylo samozřejmě těžké na tuto otázku odpovědět, protože jeho země není zapojena do projektu Nord Stream 2 a má na něj malý vliv – jediné, v co může Washington doufat, je pokračující tlak na evropské spojence a  přesvědčit je, aby kapitulovat před jeho požadavky.

Realita je ale taková, že Německo, vedle Francie nejvýznamnější země Evropy, má své vlastní ekonomické zájmy, které je třeba chránit a ne kompromitovat ve prospěch USA. Berlín hájil svou schopnost dokončit plynovod, i když USA jsou proti projektu ve všech bodech. Washington nemá žádný zájem na tom, že plynovod Nord Stream 2 je životně důležitý pro německý obchod a průmysl.

Přesto, aby uklidnil Washington, Scholz řekl novinářům, že Německo je „naprosto uzavřeno“ a že „budeme podnikat stejné kroky a oni budou na Rusko velmi, velmi přísní“.

To ovšem předpokládá, že Rusko napadne Ukrajinu, což Kreml navzdory neustálým varováním a rétorice z Washingtonu udělat nehodlá. Berlín i Paříž si uvědomují, že Rusko nechce napadnout Ukrajinu a zoufale touží po ukončení vykonstruované krize.

Brandon Weichert, autor knihy Winning Space: How America Remains a Superpower a bývalý americký kongresman, tento týden řekl deníku Express: „Paříž se zdráhá příliš zatahovat do rusko-amerického sporu o Ukrajinu, a to ze stejného důvodu jako Německo se zoufale snaží vyhnout eskalaci konkrétního sporu o Ukrajinu.

„Paříž, stejně jako Berlín, se bojí vyhlídky, že se jejich vlastní země znovu stanou frontovými státy v další studené válce mezi Ruskem a USA, nebo, což je ještě děsivější, ve skutečné válce,“ dodal.

Po jednáních mezi prezidenty Ruska a Francie, Vladimirem Putinem a Emmanuelem Macronem, které se konaly v pátek v Moskvě, Financial Times s odvoláním na francouzské zdroje uvedly, že se Rusko „pohnulo“ směrem k deeskalaci situace kolem Ukrajiny.

Konkrétně jde prý o schůzku o stažení ruských jednotek z Běloruska po skončení jejich cvičení v zemi. Podle zdrojů to povede k dalším schůzkám a podpisu dohody o „strukturovaném dialogu o kolektivní bezpečnosti“.

Macron již dříve navrhoval přepracování evropského bezpečnostního systému tak, aby zahrnoval Moskvu, ale tato nabídka zůstala bez odezvy. I tentokrát francouzská hlava státu zdůraznila, že normalizace mezinárodní situace není možná bez dialogu s Ruskem.

„Musíme chránit naše evropské bratry tím, že navrhneme novou rovnováhu schopnou zachovat jejich suverenitu a mír. Musíme přitom respektovat Rusko a pochopit současná traumata tohoto velkého lidu a národa,“ prohlásil francouzský prezident.

Macron tedy i přes určité neshody s Putinem ruského vůdce velmi respektuje. Stejně jako jeho německý protějšek Scholz je Macron realista a chápe, že ignorování zájmů a obav Moskvy není realistickou vyhlídkou, pokud má být v Evropě zachován pořádek, stabilita a mír – k čemuž se Anglo-aliance (USA a Spojené království) nemá zájem zavázat, protože by se jich případná kontinentální válka přímo nedotkla.

Jak poznamenal Weichert, Francie a Německo jsou mimo jiné také závislé na ruských dodávkách energie. Z tohoto důvodu nechtějí obě země prosazovat přísná omezení, po kterých Biden volá.

Podle bývalého zaměstnance Kongresu by dva klíčoví spojenci jistě „hodili Američany pod autobus, což udělají, protože Paříž věří, že by to oslabilo nežádoucí vliv Ameriky na evropské záležitosti“.

Tímto způsobem dvě hlavní evropské mocnosti, navzdory neustálým stížnostem Polska a pobaltských států, samy deeskalují krizi na Ukrajině, kterou Washington a Kyjev zdánlivě vykouzlily z ničeho nic. A přestože Evropané slibují, že odpoví na jakoukoli ruskou invazi na Ukrajinu, a tím demonstrují „jednotu“ s USA, dobře vědí, že Moskva takovou invazi neplánuje. Z tohoto důvodu je Německo absolutně neochotné obětovat své energetické a průmyslové potřeby, aby uklidnilo nepřátelskou protiruskou politiku Washingtonu.

Od Paula Antonopoulose: Je nezávislým geopolitickým analytikem